Ekonomický reset

Koronavirová pandemie přinesla především obrovský strach mezi zaměstnance tuzemských továren. Týdeník Euro má k dispozici dopis, kde obyvatelka jednoho menšího českého města obviňuje nejmenovaného českého miliardáře, že „se soustředí pouze na vlastní zisk“, když nechává otevřené výrobní provozy, v nichž pracuje mnoho lidí společně (včetně jejího manžela) a nákaza se může rozšířit velmi rychle.

Kvůli obavám jdou někteří zaměstnanci na nemocenskou a zůstávají doma.

Nicméně velcí tuzemští byznysmeni jsou si vědomi, že kdyby se výroba zastavila, nemusí se její velká část už za pár týdnů či měsíců vůbec rozjet a lidé přijdou o práci. Volit mezi ohrožením vlastního podnikání a zdravím zaměstnanců musí i majitel královédvorské Juty Jiří Hlavatý. „Kromě vládních nařízení jsme přijali dalších čtrnáct opatření k ochraně zdraví zaměstnanců, abychom uklidnili jejich obavy z nakažení od spolupracovníků. Jejich obavy se pak často soustředí v tlaku na zastavení výroby,“ říká Hlavatý, jehož textilka má čtrnáct výrobních závodů a zaměstnává dvě tisícovky lidí.

na bojišti

I Hlavatý ví, že přicházejí těžké časy.

„Výrobky pro zemědělství dělají 30 procent z našeho obratu a zde je zatím dostatek zakázek. Nedostatek zakázek nás začíná hodně bolet u výrobků pro stavebnictví a kobercářský průmysl. Výroba pro automotive je již zastavena,“ zhodnotil stav minulý týden s tím, že v případě kobercářského průmyslu jde hlavně o umělé trávníky.

Všechna opatření textilní firmy proto směřují k zajištění co největší hotovosti, neboť podle Hlavatého předpokladu Jutě klesnou loňské sedmimiliardové tržby zhruba o 30 až 40 procent.

V obtížné situaci mu paradoxně dodávají odvahu zaměstnanci. „Včera a dnes jsem si prošel šest našich závodů a mluvil s každým, koho jsem potkal. Vyčerpávající, ale strašně mi dodali síly. Juta má úžasné pracovníky, jedeme dvanáctihodinové směny, většina touží po tom, aby měli práci dál, drží top kvalitu výrobků. Je povinností managementu pro ně práci obstarat, respektive udělat pro to absolutní maximum,“ dodává Hlavatý. Juta exportuje osmdesát procent své výroby, takže bude hodně záležet i na tom, jak se s pandemií covid-19 vyrovnají ostatní státy v Evropě. „Jsme na bojišti, kde se situace mění každým okamžikem,“ obává se Hlavatý.

Na tomto bojišti se o svou budoucnost perou i další tuzemští miliardáři.

Rázná opatření už přijal například jeden z nejbohatších Čechů Radovan Vítek. Jeho skupina nedávno nabídla své prázdné hotely (asi pět tisíc lůžek) k využití, pokud by přestala stačit kapacita nemocnic.

Hotely však tvoří jen devět procent z celkového portfolia skupiny, která působí kromě Česka hlavně v Berlíně, Polsku, Rumunsku či Maďarsku. Téměř polovinu Vítkova majetku však představují kancelářské budovy, kde už někteří nájemci začali požadovat snížení nájmu. „V některých případech už nájemci požádali CPI Property Group o snížení nájmu či jinou pomoc,“ uvádí skupina v čerstvé zprávě pro investory.

Postižena byla i maloobchodní centra, která tvoří čtvrtinu majetku CPI Property Group, přičemž otevřeno z nich zůstává jen 30 až 40 procent. Vítek má však štěstí, že velkými nájemci jsou prodejci potravin a drogerie, kteří i po zavedení nouzového stavu fungují dál. Navíc má jen malou část nájmů ve svém portfoliu vázanou na obrat, takže zavřené obchody budou muset platit nájmy ve stejné výši. Pokud tedy budou schopny.

Dluh Vítkovy skupiny se drží pod 40 procenty hodnoty aktiv a společnost se chlubí, že disponuje více než miliardou eur k okamžitému využití a nemá „žádné významné splátky půjček či dluhopisů do roku 2022“. Výraznější problém pro skupinu by nastal pouze v případě, že by se výrazně propadly ceny nemovitostí.

Této myšlence se brání jeden z největších českých developerů Dušan Kunovský. „Viděl bych to tak, že cena bude stagnovat. Ale platí, že dokud se nedostane do nabídky více lokalit například v Praze, převis poptávky, který byl dosud obrovský, tady zůstane,“ uvažuje majitel Central Group. Nicméně uznává, že výrazně oslabí poptávka ze strany zahraničních kupujících, která byla v hlavním městě velká. Kvůli poklesu cestovního ruchu se na trh také dostanou nemovitosti dosud pronajímané přes Airbnb či nemovitosti, u nichž lidé nebudou schopni splácet hypotéku.

Koronavirová akvizice

Úspěšně zatím krizí proplouvá i další český multimiliardář Petr Otava. Jeho skupina minulý týden završila akvizici kamenické firmy Strojmetal a zatím nepřerušuje výrobu v žádné ze svých fabrik. „AlInvest Břidličná, Tapa Tábor, OKK Koksovny, Měď Povrly vyrábějí v březnu v podstatě stále na plnou kapacitu, Metalimex tradingově je na tom stále slušně a skupina Strojmetal dohání své skluzy ve výrobě,“ řekl týdeníku Euro jediný majitel skupiny MTX Otava.

Podle něho je zatím poptávka po flexibilních obalech pro potravinářství rekordní, což souvisí zřejmě s předzásobováním občanů potravinami. Situace se ale každým dnem dost mění a je zcela nepochybné, že minimálně celý druhý kvartál bude pro Otavu extrémně složitý, a to už proto, že jeho firmy působí hodně v automotive. „Velmi tvrdé dopady očekávám ve Strojmetalu, částečně se určitě dost projeví v AlInvestu Břidličná a v OKK Koksovny,“ říká stručně s tím, že spolu s odbory zavádí řadu opatření na ochranu svých dělníků.

Zatím nicméně neuvažuje o zastavení téměř miliardové investice rozjeté na severní Moravě. Pomáhá mu i to, že patří ke skupině byznysmenů, kteří se snaží držet velmi nízké zadlužení, aby měli polštář pro krizovou dobu.

Všichni týdeníkem Euro oslovení byznysmeni věří, že se ekonomika po „resetu“ a odeznění pandemie poměrně brzy vzpamatuje. Nasvědčuje tomu ostatně bezprecedentní měnová i fiskální podpora napříč celým světem, která je mnohem razantnější než po minulé finanční krizi 2007 až 2008. Ne všichni však z bojiště vyjdou vítězně. Velkou otázkou je stav Itálie, kde vládní opatření v podstatě zastavila veškerou výrobu v zemi.

Pandemie pak bude dál kulminovat v největší světové ekonomice, Spojených státech, a přesunout se může do Afriky a Jižní Ameriky.

Světovou situaci pozorně sleduje i jeden z nejmladších českých miliardářů, který zbohatl na technologiích. „Na jedné straně náš byznysový model, umožňující lidem používat základní verze našich produktů zdarma, obecně v dobách krize funguje velmi dobře. To jsme si ověřili i v letech 2008 až 2009, kdy zájem o naše služby rostl trojciferným tempem,“ vypráví šéf antivirového Avastu Ondřej Vlček. Podle něho aktuální situace není jen běžnou recesí, ale bude mít dalekosáhlé následky.

Ovlivní to, jak lidé pracují, jak žijí a za co utrácejí své peníze. Hodnota Avastu se kvůli skandálu s prodejem osobních dat a současné panice propadla od ledna téměř o polovinu na zhruba 100 miliard korun ve středu minulého týdne. Dividendu však firma – na rozdíl od českých bank – hodlá normálně vyplácet.

Bude to stačit?

Na horší časy se připravují i stavebniny Dek Víta Kutnara, které zavedly na všech pobočkách urychleně bezkontaktní prodej a zkrátily pracovní dobu. Jejich prodejny se tak ještě víc podobají zautomatizovaným fastfoodům McDonald’s. „Zatím čekáme, že útlum na stavebnictví dopadne, ale věříme, že díky podpoře státu nevyústí v dlouhodobou krizi. Proto neděláme nevratné kroky s dlouhodobým dopadem, zatím se chováme úsporně, odkládáme investice a pečlivě sledujeme vývoj situace,“ vyjmenovává opatření majitel firmy Dek Kutnar. V krizi vidí i příležitost v tom, že řada oborů projde hlubokou transformací a dramaticky začne zavádět inovace.

Klíčový je v celé situaci čas. Čím déle bude současný stav, který paralyzuje ekonomiku, trvat, tím více bude krachů. Nejohroženější jsou zatím byznysmeni podnikající v turistickém ruchu, ale rychle pocítil propad zakázek například i Martin Wichterle ve svých sklářských závodech Bomma a Rückl. „Samozřejmě spolu s ochranou zdraví pracovníků se díváme na náklady, přehodnocujeme investiční plány a připravujeme se na všemožné scénáře. Budeme rovněž vyčkávat na reakci státu,“ uvádí pro týdeník Euro Wichterle, majitel strojírenské skupiny Wikov.

Vláda už spustila program Covid II, v jehož rámci bude Českomoravská záruční a rozvojová banka podnikatelům poskytovat záruky za úvěry komerčních bank a přispívat na úhradu úroků.

Zaručované provozní úvěry by měly podpořit přibližně deset tisíc podnikatelských projektů v objemu přibližně 30 miliard korun. Otázkou je, jestli to bude stačit. „Můžeme pouze odhadovat potřebu trhu, která se bude pohybovat spíše v desítkách než jednotkách miliard korun. Podmínky záruk jsou definovány a my je budeme respektovat a též se budeme snažit je maximálně využít pro potřeby našich klientů,“ říká například mluvčí Raiffeisenbank Petra Kopecká.

Mezi nejpostiženější oblasti ekonomiky patří kromě automobilového průmyslu především sektor služeb, tedy turistický ruch, letectví a doprava, restaurace, ubytování, kultura, eventové agentury, školicí a vzdělávací společnosti, sport a wellness – všechny tyto obory se po vyhlášení nouzového stavu prakticky zastavily, přičemž na ročním výkonu české ekonomiky se podílejí zhruba devíti až desíti procenty. Sektor služeb přichází denně o zhruba 1,5 miliardy korun na přidané hodnotě. „Od okamžiku přerušení výroby ve Škodě Auto ekonomika přichází denně asi o dvě miliardy korun, a bude-li se přerušení výroby týkat i dodavatelů do automotive, dopad může být až kolem tří miliard denně,“ dodává za Raiffeisenbank Kopecká.

Pozitivní deviace v oboře

Takřka brutální je situace u osobních dopravců. Například společnost Leo Express, která obsluhuje vlakovou a autobusovou dopravu v Česku, na Slovensku, v Německu či Polsku, musela zastavit téměř osmdesát procent svých aktivit.

Dopravci nemohou přes hranice, zaměstnanci jsou doma, firma však stále musí platit náklady a hradit splátky bankám.

Leo Express tak obsluhuje v současnosti hlavně spoje hrazené kraji, které má nasmlouvané na celý rok. „Bude záviset, jak dlouho bude snížená poptávka po cestování obecně,“ uvažuje Leoš Novotný starší, který je hlavním investorem společnosti. Podle něho aktuálně dosahuje obsazenost komerčních vlaků jen asi deseti procent, což je dlouhodobě neudržitelné.

Do společnosti Leo Express od roku 2014 zatím vložil téměř 600 milionů korun. Nyní však vyčkává, jestli firma vůbec přežije. „Pokud se situace zkomplikuje a ani za tři měsíce nebudou zákazníci, další peníze tam logicky dávat nebudu. Desetiprocentní obsazenost je smrtící,“ dodává. Velmi bude také záviset na postoji banky financující leasing vlakových souprav. „Požádáme ji o prodloužení úvěrů,“ připouští Novotný. Obává se toho, že stát bude sanovat raději národního železničního dopravce a negativní dopady odnesou soukromí dopravci. Zpomalí se podle něho i liberalizace evropské železnice, která měla v příštích letech otevřít zcela nový trh v hodnotě 22 miliard eur.

Naopak v privátních investicích na finančních trzích se Novotnému vede lépe. Už v polovině loňského roku po turecké krizi vyprodal téměř celé portfolio a po nedávných propadech začal postupně opět nakupovat, například ropu či dluhopisy. Svůj čas tráví poklidně ve své radějovské oboře nedaleko Hodonína. „Udělal jsem tady uzavřenou karanténní zónu. Vzal jsem sem děti z Prahy a teď je tady takový ostrůvek pozitivní deviace,“ uzavírá s humorem Novotný. Kéž by se pozitivní deviace brzy rozšířila po celém Česku.

2 mld. Kč denně ztrácí česká ekonomika od okamžiku přerušení výroby ve Škodě auto.

O autorovi| Jiří Zatloukal, zatloukal@mf.cz