Prezidentský úřad a funkce prezidenta hrají v systému každého státu důležitou roli. Nicméně i tento úřad něco stojí. Kolik peněz se točí kolem provozu Kanceláře prezidenta republiky, která v Česku zajišťuje výkon pravomocí hlavy státu?
Prezident sám o sobě je sice tím, kdo je vidět (pomineme-li u Miloše Zemana občas ještě větší viditelnost jeho mluvčího Jiřího Ovčáčka), nicméně výkon pravomocí, protokolární povinnosti a další funkce spojené s osobou hlavy státu zajišťuje Kancelář prezidenta republiky.
Ta měla pro rok 2017 vyhrazeno z rozpočtu necelých 440 milionů korun. Výdaje však překročila, a tak její loňské výdaje skončily na 522 milionech. V letošním roce by výdaje měly být těsně pod hranicí půl miliardy korun, až v dalších letech by měly výrazněji klesnout.
Vývoj výdajů Kanceláře prezidenta republiky
A co vše má tedy kancelář na starosti? Jak praví definice: Kancelář prezidenta republiky je speciální organizační složka České republiky tvořící samostatnou kapitolu státního rozpočtu. Její působnost je vymezena zákonem č. 114/1993 Sb.
Kancelář vykonává právo hospodaření s nemovitým majetkem České republiky, který tvoří především areál Pražského hradu a zámku Lány. Dále plní odborné, organizační a technické úkoly související s výkonem pravomocí prezidenta. Tyto úkoly jsou spojené s protokolárními povinnostmi a veřejnou činností prezidenta.
Spravuje také dva archivy zvláštního významu, a to Archiv Pražského hradu a Archiv Kanceláře prezidenta republiky. Dále vykonává státní správu na úseku památkové péče v areálu národní kulturní památky Pražský hrad.
Kancelář zaměstnává přes sto zaměstnanců, v jejichž čele stojí kancléř. Tuto funkci pro Miloše Zemana vykonává Vratislav Mynář.
Pojďme se tedy nyní blíže podívat na hospodaření kanceláře optikou rozboru příjmů a výdajů.
Příjmy
Rozpočet Hradu je jednou ze šesti kapitol, jejichž návrhy schvaluje rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny. Vláda je pak musí zapracovat do návrhu celého rozpočtu.
Schválené příjmy pro kancelář prezidenta byly od roku 2006 až do roku 2016 ve výši 60 tisíc korun. Skutečné příjmy kanceláře jsou však každoročně značně vyšší. Předloni byly příjmy z vlastní činnosti a odvody přebytků organizací s přímým vztahem plněny v celkové výši 134,56 tisíce korun, což představuje plnění 224,27 procenta.
Vývoj příjmů kapitoly Kanceláře prezidenta republiky
Příjmy z vlastní činnosti byly především příjmy za služby, které Archiv Pražského hradu poskytuje externím badatelům a vědcům (např. příjmy za zhotovení digitálních fotografií, CD, DVD, mikrofilmů apod.).
Hlavním zdrojem výnosů z finančního majetku byly kurzové zisky z realizovaných finančních transakcí (z faktur vydaných do zahraničí, ze zahraniční pracovní cesty).
Ostatní nedaňové příjmy byly tvořeny dobropisy (např. za vyúčtování tisku z minulých let) a úhradou nákladů řízení od bývalých zaměstnanců.
Je také patrné, že skutečné příjmy v letech 2006 až 2016 výrazně poklesly. Podle vyjádření kanceláře prezidenta je to především v důsledku změny metodiky rozpočtových pravidel.
Do konce roku 2008 se čerpání uspořených prostředků, které byly převedeny do rezervního fondu na konci příslušného roku, realizovalo přes příjmový účet. Od roku 2009 se uspořené prostředky nepřevádějí do rezervního fondu, byly zavedeny tzv. nároky z nespotřebovaných výdajů.
Výdaje
Výdaje kapitoly 301 (zahrnující rozpočet Kanceláře prezidenta republiky, pozn. red.) jsou rozděleny na běžné a kapitálové výdaje.
Do běžných výdajů patří především výdaje spojené se zaměstnanci (platy, povinné pojistné), nákupy materiálu a služeb, neinvestiční nákupy a neinvestiční transfery zřízeným právnickým osobám – Lesní správa Lány a Správa Pražského hradu.
Poslanecká sněmovna pro každý rok stanovuje rozpočet celkových výdajů kanceláře. Jak je ale patrné z tabulky, ještě dodatečně tento rozpočet upravuje.
Vývoj výdajů kapitoly Kanceláře prezidenta republiky
Například v roce 2016 byl rozpočet celkových výdajů stanoven na 458,6 milionu korun, přičemž běžné výdaje byly stanoveny ve výši 301,7 milionu korun a kapitálové výdaje na 156,9 milionu.
V průběhu roku 2016 však došlo k rozpočtovým opatřením provedeným Ministerstvem financí na základě usnesení rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny k navýšení prostředků o částku 100 milionů korun přesunem z kapitoly 307 (Ministerstvo obrany, pozn. red.).
Dále došlo k navýšení na platy včetně příslušenství o celkovou částku 1,5 milionu korun. Celkově se tak schválený rozpočet výdajů po změnách vyšplhal na 560,1 milionu korun, přičemž běžné výdaje byly stanoveny na 303,2 milionu a kapitálové výdaje na 256,9 milionu korun.
Nároky z nespotřebovaných výdajů kanceláře k 1. lednu 2016 činily 70,8 milionu korun.
Běžné výdaje kanceláře prezidenta byly v roce 2016 čerpány ve výši 303 338,61 tisíce korun, což představuje plnění 100,04 procenta. Kapitálové výdaje byly ve výši 85 431,1 tisíce korun, což představuje plnění na 33,26 procenta rozpočtu.
V roce 2016 vykonali zaměstnanci kanceláře prezidenta celkem 32 zahraničních pracovních cest, z toho 14 na základě usnesení vlády České republiky. Celkové výdaje činily 1,05 milionu korun, což bylo o 1,38 milionu méně než v roce 2015.
Zatímco příjmy kanceláře prezidenta mají klesající trend, u výdajů byl nejdříve klesající, od roku 2011 ale výdaje spíše rostou.
Šetření nedává příliš smysl
Uvidíme, jak tedy bude pokračovat hospodaření prezidentské kanceláře v dalších obdobích. I když se jedná o zhruba půlmiliardovou položku z hlediska celkového rozpočtu, jde o málo.
Od roku 2009 se drží výdaje kanceláře prezidenta na úrovni 0,03 procenta státního rozpočtu. Ve výsledku se jedná o prakticky zanedbatelnou kapitolu. Existují jiné, kde by státní rozpočet mohl ušetřit mnohem významnější prostředky.
Článek vyšel na webu Peak.cz
