Ekonomika loni rostla nejméně od roku 1999

24. 3. 2003

Tuzemské hospodářství se opět přiblížilo průměru EU Srpnové povodně silně poškodily cestovní ruch a promítly se tak do vývoje zahraničního obchodu, čímž výrazně ovlivnily růst HDP. Česká ekonomika v loňském roce rostla méně než se všeobecně očekávalo.

Tuzemské hospodářství se opět přiblížilo průměru EU

Srpnové povodně silně poškodily cestovní ruch a promítly se tak do vývoje zahraničního obchodu, čímž výrazně ovlivnily růst HDP.

Česká ekonomika v loňském roce rostla méně než se všeobecně očekávalo. Růst hrubého domácího produktu zpomalil na dvě procenta z předchozích 3,1 procenta, především kvůli ochlazení celosvětové ekonomiky a letním povodním, které způsobily propad příjmů z turistiky. Naopak hlavním faktorem růstu byla již tradičně spotřeba domácností. Růst je tak nejslabší od roku 1999. Česká ekonomika přesto loni opět rostla rychleji než země Evropské unie. „Díky tomu se hrubý domácí produkt na obyvatele ČR opět o malý krůček přiblížil průměru EU,“ uvedl analytik Patria Online David Marek. ČR se nadále bude pohybovat těsně nad 60 procenty průměru EU. Podle Českého statistického úřadu je výsledek relativně dobrý, zvlášť v porovnání s Evropskou unií, která rostla pouze o 0,91 procenta. Země však ztratila pozici jedné z nejvýkonnějších ekonomik v regionu, když si ze sousedních kandidátských států loni vedlo hůře pouze Polsko. Na Slovensku dosáhl růst slušných 4,4 procenta a v Maďarsku 3,3 procenta. Výsledek za loňský rok je pro trh zklamáním, analytici jej nejčastěji označují za studenou sprchu. Trh totiž očekával růst asi o půl procenta vyšší. V samotném posledním čtvrtletí ekonomika rostla dokonce jen o 1,5 procenta. „Jde o nejslabší výsledek od posledního čtvrtletí roku 1999,“ uvedl Mojmír Hampl z České spořitelny. Loňský údaj opět potvrdil, že česká ekonomika je otevřená a závislá na vývoji v okolním světě. Světová ekonomika prochází globálním ochlazením a tento faktor doléhá i na domácí hospodářství. V prvním pololetí poškozovala exportéry i silná koruna, která se dostala až pod hranici 29 Kč za euro. Významněji, než se původně očekávalo, zasáhly do vývoje ekonomiky i srpnové záplavy. Ty sice příliš neomezily výrobní kapacitu, silně však poškodily cestovní ruch a promítly se tak do vývoje zahraničního obchodu. Pokles zájmu zahraničních turistů mohl podle vrchního ředitele sekce národních účtů Českého statistického úřadu Jana Hellera snížit loňský růst HDP téměř o jedno procento. Pokles příjezdů zahraničních turistů se promítl do propadu bilance služeb o 37,5 miliardy korun. Kromě záplav se na nízkých příjmech turistiky projevila i všeobecná nechuť západních turistů cestovat kvůli hrozbě válečného konfliktu a terorizmu. Devizové příjmy z cestovního ruchu se loni propadly pod hranici 100 miliard korun a ani výhled na letošní rok není kvůli válce v Iráku příznivý. Výsledky navíc zkomplikovala další revize údajů za loňské třetí čtvrtletí. ČSÚ totiž nadále nepočítá do bilance služeb platby od zahraničních zajišťoven na pokrytí škod způsobených povodněmi, což se projevilo v poklesu růstu HDP ve 3. čtvrtletí z 2,7 na 1,5 procenta. „Lavina revizí ze strany statistického úřadu pokračovala i tentokrát,“ komentoval to Hampl. Údaje o růstu po povodních jsou tak poměrně nestabilní a může dojít k dalším revizím, dodal. Optimističtější není ani výhled na letošní rok. Podle Hellera by domácí ekonomika v prvním čtvrtletí měla růst dále zpomalit na 1,3 procenta. Stejně vidí budoucí výhled i ekonomové. „Bez zvýšení poptávky v zahraničí zůstane tempo růstu pod třemi procenty i v případě, že ekonomiku nepostihnou šoky v podobě dalšího nárůstu cen ropy nebo přírodní katastrofy podobné té loňské,“ řekl analytik HVB Bank Pavel Sobíšek.