PENĚŽNÍ TRHKurz koruny minulý týden prolomil další historický rekord - jedno euro se prodávalo za méně než 28 korun. Posílení koruny však nelze považovat za výsledek práce domácích politiků. Analytici v nich naopak vidí jediné riziko oslabení měny.Kurz české koruny se drží své dobré pověsti a vůči euru dál sílí a láme rekordy.
PENĚŽNÍ TRH Kurz koruny minulý týden prolomil další historický rekord - jedno euro se prodávalo za méně než 28 korun. Posílení koruny však nelze považovat za výsledek práce domácích politiků. Analytici v nich naopak vidí jediné riziko oslabení měny. Kurz české koruny se drží své dobré pověsti a vůči euru dál sílí a láme rekordy. Minulý týden v pondělí totiž hranici 28 korun a dosáhl historicky nejnižší úrovně 27,89 koruny za euro. Měna posiluje díky skvělé ekonomice a měla by v tomto trendu pokračovat. „Politika nepolitika, koruna je silná jak nikdy předtím,“ říká analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. „Na konci roku čekáme kurz 27,80 a na konci příštího roku pak 27 korun za euro,“ dodává. Michl vidí jediné riziko oslabení měny, a tím jsou „nezodpovědné“ veřejné finance a hrozící snížení ratingu České republiky. „Koruna je pro Českou národní banku signálem k odložení dalšího růstu sazeb na příští rok,“ domnívá se Michl. Rovněž podle Petra Sklenáře ze společnosti Atlantik finanční trhy je pro další vývoj koruny největším úskalím vývoj veřejných financí. Ty podle něho obecně představují hlavní riziko pro celou ekonomiku. Další nárůst deficitu by vedl k odlivu investorů, propadu koruny, zvyšování úrokových sazeb a případně i snížení ratingu. Tedy stejný vývoj, kterým prošlo Maďarsko za poslední rok a půl. POLITICI V TOM NEJEDOU Koruna letos nominálně posílila o čtyři procenta, průměrně si tuzemská měna v posledních letech polepšovala o 3,5 procenta ročně. Analytici se shodují, že posílení koruny nelze považovat za výsledek práce domácích politiků. Ti jsou naopak označováni za určitou brzdu posilování. Navíc na politické scéně panuje již mnoho měsíců nestabilita. „Česká ekonomika dlouhodobě těží z předchozího přílivu zahraničních investic, které zrychlují exporty a vytvářejí tlaky na posilování koruny. Ovšem důvody současného rekordu leží mimo naši ekonomiku. Aktuální změna očekávaní dalšího vývoje úrokových sazeb v USA a oslabující dolar vede investory k opětovnému zájmu o emerging markets, jako je střední a východní Evropa. Příliv investic do regionu samozřejmě přináší tlak na posílení měny, proto historická maxima posunula česká i slovenská koruna. Maďarský forint s polským zlotým zpevnily „jen“ na půlroční maxima. Celkově současné posilování středoevropských měn není překvapením. Ve větší intenzitě ho lze na devizových trzích sledovat už dva týdny a v rámci regionu je patrné téměř měsíc,“ vysvětluje Sklenář. Posilující koruna podle něj přináší zmírnění inflačních tlaků a centrální banku tento vývoj tlačí k pomalejšímu růstu úrokových sazeb. Do konce roku proto neočekává změnu sazeb a pokud posilování bude ještě pokračovat, nelze vyloučit další odklad zvyšování úrokových sazeb. Tedy - růst úroků z úvěrů včetně hypoték by měl být nižší než se očekávalo. ŘADA PODOB ZAJIŠTĚNÍ**
Současné zhodnocení kurzu je očekávaným trendem a podle odborníků není rizikem pro ekonomiku a export. „Velcí vývozci se s kurzovými ztrátami musí vyrovnat vyšší produktivitou práce,“ poznamenal Michl. Pevná měna naopak zlevňuje dovoz ropy, zemního plynu a spotřebního zboží. Proti změně kurzu se samozřejmě lze zajistit a většina firem tak činí.
Zajištění kurzových rizik může mít řadu podob. Od těch nejjednodušších až po složité měnové swapy či strukturované forwardy. Nejjednodušším a základním zajišťovacím instrumentem je termínový kurz. Jeho podstata je jednoduchá - firma si se svojí bankou dopředu dohodne kurz, za který v budoucnu koupí či prodá cizí měnu. Tento nástroj je vhodný třeba u jednorázových zakázek. Firma si naplánuje, kolik utrží a termínovým kurzem si pojistí, že se tento plán naplní, ať se reálný kurz posune kamkoliv.
Poněkud dražší, ovšem i trochu výhodnější, je měnová opce. Opci totiž její držitel využít může, ale nemusí. Na rozdíl od termínového kurzu tedy nemusí firma měnu v předem stanoveném kurzu nakoupit, pokud se vývoj na měnovém trhu posune v jeho prospěch. Měnová opce je vhodná třeba pro toho, komu by se termínový kurz nemusel vyplatit třeba kvůli tvorbě ceny.
Ještě vyšší formu zajištění pak představují strukturované forwardy. Jde o kombinaci několika termínových kurzů tak, aby firma profitovala na situaci, kdy je vývoj kurzu pro ni pozitivní, i na případu, kdy jde kurz proti ní.
Trochu představivosti je zapotřebí i pro pochopení další formy zajištění, a to jsou měnové swapy. Používají se tam, kde firma - především výrobce - dováží subdodávky ze zahraničí a po kompletaci vyváží výrobky. Taková firma nakupuje i prodává v zahraniční měně. Mezi okamžikem nákupu a prodeje se však může kurz posunout a smazat přidanou hodnotu či marži. Aby se tak nestalo, používají se právě měnové swapy. Lze si je zjednodušeně představit jako balíky cizí měny, které se přesouvají mezi firmami (jako by si je navzájem půjčovaly). Tím pádem se pohyb kurzů vůbec nepromítá do hospodaření, protože podnik je ve stejné situaci, jako kdyby nakoupil a prodal ve stejný den.
Pokud se firma nechce pustit do zajištění kurzu proto, že neví jak, řešení je nasnadě. V takovém případě by se měla obrátit na svoji banku. Převážná většina peněžních domů na českém trhu nabízí poradenství v tomto oboru zdarma - pomůže označit kurzová rizika podle toho, čím se firma zabývá, a navrhne odpovídající produkty pro zajištění.
