Podle odborníků oslovených v průzkumu, který pro Vysokou školu ekonomickou v Praze a Citi Foundation realizovala společnost STEM/MARK, lze pozitivního efektu při zvyšování finanční gramotnosti dosáhnout pouze kombinací finančního vzdělávání a efektivní regulace, která by eliminovala praktiky poškozující spotřebitele.
Foto: Profimedia.cz
Rizika, která s sebou přináší finanční negramotnost, se nejčastěji projevují v nadměrné zadluženosti domácností. Nejvíce ohroženi jsou zástupci sociálně slabších vrstev, ale problémům se nevyhnou ani lidé vzdělaní se středními či vyššími příjmy.
Podle průzkumu, který pro Vysokou školu ekonomickou v Praze a Citi Foundation provedla společnost STEM/MARK a také závěrů konference „Jak správně finančně vzdělávat dospělé“ je finanční vzdělávání důležitým preventivním nástrojem. Stejně důležitá je však práce s osobami, které se již dostaly do problémů se zadlužením, resp. předlužením. Pro tyto občany musí existovat akutní pomoc v jejich konkrétní situaci. Řada projektů v oblasti finančního vzdělávání proto v současnosti cílí na osoby pobírající různé sociální dávky, včetně nezaměstnaných, kterých bylo v České republice ke konci listopadu registrováno téměř půl miliónu (počet registrovaných uchazečů o zaměstnání se dle aktuálních dat MPSV zvýšil na 476 404 osob).
Regulace má chránit spotřebitele
Regulace by se měla zaměřit zejména na aktivity profitující z finanční neznalosti či lidského neštěstí. Regulace musí eliminovat praktiky, které směřují k poškozování spotřebitele. Zároveň by měla zabezpečovat, aby spotřebitel měl k dispozici veškeré relevantní informace pro posouzení vhodnosti nabízeného finančního produktu ve vztahu ke své životní a finanční situaci. Hlavní odpovědnost však vždy bude zůstávat na klientovi, který si musí být vědom všech svých práv a povinností vyplývajících pro něj z využití daného finančního produktu a rovněž nástrojů, které může využít na obranu svých práv. Významné je prosazovat povinnost poskytování jasných a srozumitelných informací spotřebiteli o finančním produktu v adekvátní formě včetně zjednodušení podmínek, za kterých jsou obdobné finanční produkty využívány. Například sjednocením používané finanční terminologie. Zároveň posílit nástroje ochrany spotřebitele a jeho postavení v případě vzniklého sporu, podpora efektivního prosazení práv spotřebitele (např. alternativních způsobů řešení sporů jako rychlejších a levnějších mechanismů).
Ve finančním vzdělání jsou nejaktivnější banky
Z průzkumu také vyplynulo, že největší část projektů finančního vzdělávání v České republice je iniciována a financována bankami či jinými finančními institucemi v rámci jejich aktivit v oblasti společenské odpovědnosti firem (CSR). Účastníci konference se shodli, že pokud chtějí finanční instituce podporovat finanční vzdělávání, měly by důsledně oddělovat edukaci od své obchodní prezentace či ještě v horším případě od přímého prodávání svých produktů. Ke zlepšení situace by pomohla jasně stanovená pravidla.
Finančně vzdělávat dospělé je obtížné, ale nezbytné
„Finanční vzdělávání dospělých je mnohem obtížnější, než u žáků a studentů ve školách, protože motivace dospělé populace zpravidla přichází až s nastalými konkrétními problémy, které jsou do značné míry způsobeny též nízkou finanční gramotností. Právě proto by se na finanční vzdělávání dospělých nemělo zapomínat. Protože právě dospělí nesou přímou zodpovědnost za své finance a chyby, které udělají, mohou mít velmi nepříjemné až existencionální dopady na ně a jejich rodiny,“ říká doc. Ing. Petr Dvořák Ph.D., děkan Fakulty financí a účetnictví na VŠE.
Pro Vysokou školu ekonomickou v Praze a Citi Foundation průzkum realizovala společnost STEM/MARK. Kvalitativního šetření se zúčastnili zástupci 15 institucí, které v České republice realizují významné projekty v oblasti finančního vzdělávání. Průzkum byl realizován pro odbornou konferenci Jak správně finančně vzdělávat dospělé (www.finance-edu.cz). Konferenci Jak správně finančně vzdělávat dospělé pořádala Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta financí a účetnictví. Záštitu převzalo Ministerstvo financí České republiky, partnerem byla Česká národní banka a akce se konala za finanční podpory Citi Foundation.