Inteligentní fondy Inteligentní fondy jsou elegantním a pohodlným řešením v případě, že se o svou investici nechcete aktivně starat a hodláte nechat peníze pracovat dlouhou dobu. Fondy životního cyklu přetvářejí portfolio vlastníka v čase, čímž nenápadně vyřazují ze hry jeho případné aktivní „zásahy“.
Fondy životního cyklu (life-cycle funds) se poprvé objevily v devadesátých let minulého století ve Spojených státech. Hitem začínají být také v Česku. Jsou určeny výhradně těm, kteří chtějí investovat na dobu čítající až desítky let – například na důchod či pro své děti. Hlavním rysem jejich chování je počáteční rizikovější investování s cílem dosažení vysokého výnosu, tedy hlavně do akciových fondů. Postupem času, například s blížícím se investorovým odchodem do důchodu, pak pokračují konzervativním investováním do jistějších produktů, které udržují reálnou hodnotu peněz. Takovými produkty jsou především dluhopisové fondy a instrumenty peněžního trhu. Fondy životního cyklu předpokládají investorovu dlouhodobou investici, proto se portfolio fondu v průběhu let mění podle věku majitele. V první polovině předpokládané doby trvání investice tak fondy mají nakumulovat co nejvyšší zisky a ve druhé hodnotu portfolia udržovat. Proto se často označují jako inteligentní fondy, jejichž manažeři aktivně sami mění složení klientova portfolia.
Ideální pro penzijní reformu
Fondy životního cyklu tvoří v USA důležitou součást penzijního systému nebo penzijních plánů občanů. Bylo by jen namístě, kdyby se tento typ investování podařilo začlenit i do připravované reformy penzijního systému u nás. Filozofie těchto fondů se k tomu totiž přímo nabízí. Motivují investory spořit po dlouhou dobu, nesahat na naspořené peníze a vybrat je opravdu až „na konci“ pracovně aktivní doby, tedy v důchodu. „Záruka“ dosažení výnosů totiž spočívá v tom, že drží dostatečně velký podíl výnosnějších investic po dostatečně dlouhou dobu.
Ani aktivní investor by ale nad tímto typem fondů neměl mávnout rukou. A to ze dvou důvodů. Za prvé proto, že by v jeho portfoliu mohly tvořit tu zajištěnější, tedy méně rizikovou investici, a za druhé z důvodu, který Petr Šimčák ze společnosti Pioneer Investments označuje jako emoční labilitu investorů. „Většina investorů je odvážná, dynamická a s dlouhodobým investováním počítá, jen když burzy rostou. V případě tržních poklesů se dynamika vytrácí, ochota tolerovat dočasný pokles mizí a původní úmysl dlouhodobě investovat se zkracuje ne na měsíce, ale na týdny,“upozorňuje Šimčák. Většině soukromých investorů je totiž vlastní nakupovat draze a prodávat levně. Studie firmy Dalbar, na kterou se Šimčák odvolává, odhalila šokující čísla. Průměrný akciový fond zhodnotil prostředky svých klientů o 9,3 procenta ročně, klienti ale ve skutečnosti vydělali jen 2,6 procenta ročně. V absolutních číslech je rozdíl ještě větší. Investovaných 10 tisíc dolarů se mohlo zhodnotit na 49,6 tisíc dolarů, ale ve skutečnosti se zhodnotilo jen na 15,9 tisíc.
Čí je to chyba? Odpověď je jednoduchá. Investoři mohli mít 9,3 procenta, kdyby průměrný fond koupili a drželi po celou dobu. To ale nedělají. Mají totiž pocit, že je třeba se o své peníze stále aktivně starat. Ten pocit je sice správný, ale výsledek nikterak oslňující. Agentura Dalbar vysvětlila tento rozdíl emoční nestabilitou investorů, kteří „loví horké fondy“. Fond totiž zpravidla kupují až po jeho růstu, kdy vidí jeho skvělou výkonnost, ale prodávají jej po poklesu. V této chvíli totiž mají před sebou nepříjemná čísla a nechtějí pokles dále snášet. Cena za tuto chybu je obrovská – ztráta v průměru až dvou třetin potenciálního výnosu.
CO JSOU FONDY ŽIVOTNÍHO CYKLU
• Jedná se o otevřené, většinou korunové podílové fondy s optimalizovanou investiční strategií, která je přizpůsobena dlouhodobému investičnímu horizontu.
• Lze do nich investovat jednorázově, nepravidelně či pravidelně měsíčně (v takovém případě většinou stačí částka od 500 korun).
• Vedle penzijního připojištění jde o další produkt, kterým si lze zajistit budoucí finanční potřeby po odchodu do penze a získat dodatečný příjem ke státem vyplácené penzi a k případnému příjmu z penzijního připojištění.
• Důležité je vybrat si správnou dobu spoření – délku fondu životního cyklu podle předpokládaného odchodu do penze.
• Na počátku zvoleného investičního období fondy investují především do akciových fondů, které mají dlouhodobě nejvyšší výnosy. Čím více se blíží termín ukončení fondu, tím více se zvyšuje podíl konzervativnějších investic do dluhopisových fondů a fondů peněžního trhu.
• Daňové výhody pro fyzické osoby – pokud od nabytí podílových listů uplynulo alespoň šest měsíců, jsou výnosy fondu osvobozeny od daně.
Fond dalších fondů
Jak jsou vlastně fondy životního cyklu konstruovány? Většinou jde o fondy fondů, tedy aktivně spravované portfolio tvořené vybranými typy fondů, které se v čase obměňují. „Výhoda je zřejmá – investor jedním produktem s relativně nízkou investicí snadno získá portfolio desítek fondů mnoha různých správců, které by si jinak neměl šanci pořídit, natož je následně řídit,“ vysvětluje Šimčák.
V této chvíli samozřejmě musí přijít otázka, jak je to s poplatky. V Česku jsou zatím poměrně vysoké, a to také proto, že tento typ investování zde teprve začíná. Například Investiční společnost České spořitelny si účtuje vstupní poplatek od 1,2 do 2,4 procenta podle výše investice. K tomu klient každý rok platí takzvaný manažerský poplatek za správu fondu (management fee), který je stanoven na dvě procenta. Pro srovnání, v anglosaských zemích nabízejí velké investiční společnosti tyto produkty většinou bez vstupních poplatků. A protože jde často o fondy fondů jedné finanční skupiny, nižší jsou i manažerské poplatky.
Správný fond fondů by měl ve své poplatkové strategii využívat výhod, které díky své pozici na trhu má, a tyto výhody přenést i na klienty. „Kvalitní fond fondů nabízí aktivně řízené portfolio fondů renomovaných správců a optimalizuje náklady ve prospěch klienta. Investuje-li také do vlastních fondů, vrací manažerské poplatky. U cizích fondů dokáže pro své klienty získat část manažerských poplatků zpět do fondu fondů,“ říká Petr Šimčák.
Podle něj nemá smysl zastírat, že fondy fondů jsou obvykle dražší než tradiční fondy. „Často jsou ale celkově levnější než takzvaná aktivní správa portfolia fondů a ty kvalitní klientům přinesou nepoměrně větší přidanou hodnotu,“ dodává.
Kdy bude možné peníze z fondů vybrat? Po odchodu do penze lze požádat o jednorázové vyplacení investice nebo o zasílání pravideln
