Přihlášené fotovoltaické výkony meziročně stouply o 239 procent
Užitečnost Solární ligy spočívá zejména v tom, že v podnikatelsky bouřlivém, a tedy značně nepřehledném prostředí solární energetiky odhaluje trendy. A srozumitelně je zprostředkovává veřejnosti. Ta z velké části vůbec netuší, že tuto oblast energetiky provází raketový nárůst – krize nekrize.
Progresivní zákon
O nevídaný boom se především zasloužil zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů z roku 2005. Stanovil systém pevných výkupních cen, který umožnil stavět solární elektrárny podnikatelským způsobem, tedy bez státních dotací. Ty byly sice důležité pro nastartování rozvoje oboru, ale dnes by jej brzdily. Stát by nebyl s to ufinancovat nejen už postavené solární elektrárny, ale i slibně se rozvíjející další podnikatelské záměry.
Když Solární liga v roce 2004 v Česku začínala, zaznamenala pouhých 126 instalovaných fotovoltaických kilowattů. Na konci minulého roku bylo už do soutěže přihlášeno 9833 kilowattů. Instalovaný výkon tím stoupl na 7010 procent – za pouhé tři roky od platnosti progresivního zákona. Zatímco v prvním ročníku soutěže se spočítal každý instalovaný kilowatt, do konce loňského roku se do soutěže nestačilo nebo nechtělo přihlásit přinejmenším pět velkých, už fungujících solárních elektráren. Evidence skutečných instalovaných výkonů by tím byla ještě mnohem větší. V soutěži zaznamenaný nárůst o 7010 procent oproti roku 2004 však na potvrzení trendu úplně postačí.
Kolektory nejsou popelkou
Termické systémy, využívající solární kolektory na ohřev teplé vody či na přitápění v bytech, bohužel žádnou podporu ze zákona nedostaly. Přesto stále přirůstají. I počet obyčejných kapalinových kolektorů v Solární lize meziročně narostl o jedenáct procent. Účinnější vakuové kolektory však zaznamenaly až 50procentní nárůst.
Na rozdíl od solárních elektráren, které dodávají elektřinu do sítě, k níž se může stejně dobře připojit jak několik střešních panelů, tak desetihektarové instalace, limituje termické systémy spotřeba v místě. Naddimenzované systémy za slunných dnů hrozí přehřátím, což není příznivé ani pro moderní technologie, které leccos vydrží. Kromě několika opravdu velkých termických instalací, které buď slouží hotelovému provozu nebo ohřevu vody v plaveckém bazénu, je celková plocha přihlášených termických systémů počítaná prakticky po jednotlivých panelech. Přesto už celkově činí 18,5 tisíce metrů čtverečních obyčejných kapalinových panelů. Vakuové jsou zhruba na desetině této rozlohy. Ale při jejich rychlém růstu…
Nechte maličkým přijíti pro cenu
Právě roztroušenost termických solárních kolektorů po jednotlivých střechách dala před mnoha lety vzniknout Solární bundeslize v Německu, která je pro tu naši dosud nedostižným vzorem. Od počátku vítězila především obecní pospolitost. Čím víc občanů se zapojilo, tím větší plochu kolektorů shromáždili. V Solární lize tím hrál každý občan. A když obecní zastupitelstvo posílilo šance investicemi do panelů na veřejných budovách, naděje na čelní umístění v žebříčku solárních sídel byla velká.
Rozlehlé fotovoltaické parky za humny vnesly do soutěže odosobnění. Zájem na výstavbě má podnikatel a občanovi je to jedno. V Solární lize však mezi sebou soutěží obce, nikoli podnikatelé. Kdyby však starostovi vítězných Lešan Františku Vrkoslavovi neřekl o Solární lize Michal Jůza z investorské společnosti FVI, nevěnoval by něčemu takovému pozornost. Teď fandí dalšímu rozšíření solárního parku. Určitě nejen proto, že obec bude pravidelně dostávat nájem z využitého pozemku.
Velké solární investice náročné na osluněnou plochu jsou budovány u malých obcí, a proto nepřekvapuje, že v čele nejen fotovoltaické soutěže, ale i celé Solární ligy kralují vesničky o několika číslech. Aby byla soutěž spravedlivá, rozpočítává se velikost instalací na každého občana. Pokud žije v obci jen několik desítek lidí, to by bylo, aby ji velká instalace nevynesla nahoru.
Možná však překvapí, že i při sčítání termických panelů „po jednom“ vítězí především ti malí. První Rusava není nejtypičtějším příkladem, protože těží především z velkého solárního systému na ohřev koupaliště. I ona, coby nezpochybnitelný absolutní vítěz všech předchozích ročníků, však ze své solární pověsti žije. Příklady úspěšných solárních instalací v malých obcích a menších městech zřejmě lépe zapouštějí kořeny.
I velcí bojují
Zlín fotovoltaickými panely osadil rekultivovanou skládku a nárůst o dvě stě kilowattů jej koncem roku vynesl na průběžné první místo mezi velkými městy. Když však přišel souborný výčet nových instalací z Plzně, rázem bylo jasno o jiném vítězi. Plzeň za to vděčí především městskému systému dotací, které umožnily start drobným investorům. Mnoho občanů si proto mohlo zařídit sluneční ohřev teplé vody nebo malou elektrárnu. Tím i vítězství Plzně mezi superměsty napomohli malí.
Malým investorům přeje i zákon. Letos budou dostávat za každou vykoupenou kilowatthodinu o deset haléřů víc než solární velkoparky. Hranicí je 30 instalovaných kilowattů – ještě začátkem tohoto století v Česku málem nedostižná meta. Rozumnějšímu zvýhodnění modulů na budovách oproti těm, jež vyžadují zábor půdy, však bránily legislativní kličky.
Srovnání se s budoucností
Loňský rok byl zlomový. Investoři jeden po druhém lámali rekordy ve velikosti fotovoltaických instalací. Bylo proč – ve hře byla historicky nejlepší výkupní cena, zajištěná na dvacet let dopředu. Komu se nepodařilo připojit fotovoltaickou elektrárnu do Silvestra, musel se smířit s tím, že od letošního roku bude z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu cena o pět procent nižší. A napořád. Investoři a instalační firmy psali žádosti a stížnosti. Ze Dvora Králové se nesla zpráva, že místní radnice zvažuje odstoupit od záměru vystavět v průmyslové zóně čtyřmegawattovou elektrárnu. Převládaly pesimistické výhledy.
Po Novém roce se však všechno znovu obrátilo. Z různých stran přicházejí zprávy o plánech překonat loňské rekordy. Lidově umělecká fotovoltaická tvořivost přisoudila Mělnicku čtyřmegawattový záměr, Českolipsku dokonce desetkrát větší než měl být údajně opuštěný královédvorský rekord.
To všechno za výkupní cenu 12,79 koruny za kilowatthodinu. Tedy minus pět procent oproti loňsku. Komu se podařilo vyplout po loňské vlně, výkupní cena se mu dle zákona letos zvedne o další dvě procenta. Investory připravovaných instalací drásá sedmiprocentní rozdíl v cenách, který se udrží dvacet let. Proč se kvůli tomu neutrápí a budou dál stavět? Iniciátor úspěšných instalací, které obci Lešany vyhrály Solární ligu, otevřeně přiznává: „U nás jsou výkupní podmínky stále ze všech nejlepší.“
Box:
Solární liga
Solární liga je soutěž, která pomáhá rozhýbávat rozvoj energetiky, jejímž zdrojem je slunce, a ve spolupráci s místními producenty i municipalitami každoročně mapuje většinu takových českých systémů. Lepší přehled o stavu české solární energetiky veřejnosti nikdo neposkytuje. Cílem Solární ligy je probouzet soutěživost občanů v budování a financování systémů využívajících slunečního záření k získávání energie. Je především soutěží obcí a měst a až ve druhém plánu kláním producentů elektřiny či tepla. Přihlášky do soutěže však může podávat každý, kdo to podloží hodnověrnými daty.
Přínos každého projektu se měří plochou kolektorů či výkonem fotovoltaických článků, které se dle stanoveného klíče přepočítávají na body. Pořadí sídel se určuje dle počtu bodů, které připadnou na jednoho obyvatele. Vypočtené hodnoty se mohou lišit až o tři řády – to je rozdíl mezi malými obcemi a velkými městy.
Soutěž pořádá Liga ekologických iniciativ (LEA), která se rovněž podílí na přípravě Solární ligy EU.
Tabulka 1:
Solární liga 2008
Pořadí Město, obec Kraj Počet bodů
1 Lešany Středočeský 101,7593
2 Rusava Zlínský 94,9774
3 Bušanovice Jihočeský 86,25
4 Ostrožská Lhota Zlínský 80
5 Dubňany Jihomoravský 76,0440
6 Boží Dar Karlovarský 69,1337
7 Velký Malahov Plzeňský 66,0367
8 Mysletice Vysočina 58,5792
9 Hostětín Zlínský 53,8793
10 Pístina Jihočeský 50,2326
Tabulka 2:
Sídla s fotovoltaickými systémy
Pořadí Město, obec Kraj Počet bodů
1 Lešany Středočeský 101,7593
2 Bušanovice Jihočeský 80
3 Ostrožská Lhota Zlínský 80
4 Dubňany Jihomoravský 75,8542
5 Velký Malahov Plzeňský 66,0367
Tabulka 3:
Sídla s termickými systémy
Pořadí Město, obec Kraj Počet bodů
1 Rusava Zlínský 94,8644
2 Boží Dar Karlovarský 68,9266
3 Pístina Jihočeský 50,2326
4 Hostětín Zlínský 40,9483
5 Dubovice Vysočina 40,2774
Tabulka 4:
Sídla s pěti až 50 tisíci obyvateli
Pořadí Město, obec Kraj Počet bodů
1 Dubňany Jihomoravský 76,044
2 Litoměřice Ústecký 3,2224
3 Jindřichův Hradec Jihočeský 2,929
4 Tachov Plzeňský 2,3864
5 Dvůr Králové Královehradecký 2,1891
Tabulka 5:
Sídla s více než 50 tisíci obyvateli
Pořadí Město Kraj Počet bodů
1 Plzeň Plzeňský 1,1748
2 Zlín Zlínský 0,8537
3 Ostrava Moravskoslezský 0,7585
4 Liberec Liberecký 0,4113
5 České Budějovice Jihočeský 0,3548
