Jiří Paroubek by chtěl Davida Ratha nasadit do voleb
K výměně na rozpáleném křesle šéfa resortu zdravotnictví se Jiří Paroubek podle informací týdeníku EURO chystal delší dobu. Vzrůstající intenzita slov na podporu Milady Emmerové těsně před jejím odvoláním to nepřímo potvrzuje. Stávka praktických lékařů, ani demise šesti náměstků ministryně zdravotnictví pravděpodobně nebyly tím hlavním impulzem, ačkoliv to premiér tvrdil. Faktem ale je, že stávka a události před i po ní potvrdily, v jak hluboké defenzivě se nejen ministryně, ale celé vedení ministerstva a zprostředkovaně i vláda ocitly. Nikoho už ani nepřekvapilo, když 6. října na Palackého náměstí nejaktivněji hájil postup státu vůči rozkuráženým kolegům prezident České lékařské komory (ČLK).
Alergie.
David Rath (39) před stávkujícími doktory neuspěl. Nic jiného se ani nedalo předpokládat, když mezi vůdci stávky byl Jan Jelínek, místopředseda Sdružení praktických lékařů a praktický lékař z pražských Střešovic. Mezi oběma muži panuje nepřízeň od dob, kdy prezidentem ČLK byl Bohuslav Svoboda. Jelínek byl tehdy blízkým Svobodovým spolupracovníkem, faktickým mluvčím komory a uvažovalo se o tom, že by mohl Svobodu vystřídat. Všechno bylo ale jinak. K pozici prezidenta ČLK se na podzim roku 1998 agilně prodral David Rath. Mladý internista, který v roce 1995 založil Lékařský odborový klub a brzy se stal jedním z nejautoritativnějších mluvčích lékařů.
Omyl.
Jan Jelínek byl jedním deníkem označen za potenciálního nástupce Milady Emmerové. Spolu s takovými lidmi, jako je ředitel motolské fakultní nemocnice Miloslav Ludvík, bývalá náměstkyně ministra a poradkyně na úřadu vlády Běla Hejná, exministr zdravotnictví Bohumil Fišer nebo předseda sněmovního výboru pro sociální politiku a zdravotnictví a šéf zdravotnické komise ČSSD Jaroslav Krákora.
Jelínek ale do této společnosti nepatří, protože má názorově blíž k ODS a k lidem z týmu stínového ministra zdravotnictví Tomáše Julínka. Zato David Rath, ač v minulosti sám člen ODS a později poslanecký kandidát a člen strany Svobodní demokraté-Liberální strana národně sociální, má nyní k ČSSD dost blízko. Natolik, že má na post ministra zdravotnictví intenzivně našlápnuto.
Paralela.
První zprávu o jeho možném novém angažmá zveřejnily dva české deníky v úterý 4. října, dva dny před stávkou lékařů. Exministryně, jak byla překvapena svým odvoláním (v době, kdy jí Jíří Paroubek zavolal, aby se za ním zastavila, normálně plánovala ministerský program na několik dní dopředu), byla i tentokrát postavena před hotovou věc. Nastalo přeříkávání, kdy jednou tvrdila, že je příchod Davida Ratha na ministerstvo její nápad, podruhé, že se jím cítí ohrožena. Tuto zdánlivou rozporuplnost lze ale racionálně vysvětlit.
Týdeník EURO má informace, že Emmerová, tlačena premiérem k razantním změnám ve vedení ministerstva, je opravdu chystala. Zhruba týden před svým odvoláním už byla dohodnuta s Vladimírem Drymlem, že nastoupí na místo náměstka. Dryml, člen zdravotnické komise ČSSD, byl šest let ředitelem soukromé nemocnice ve Vrchlabí. Poslední rok se zabývá poradenstvím, radil mimo jiné ministryni zdravotnictví i úřadu vlády.
Jeho nástup k Emmerové mohl být pikantní proto, že Dryml náměstkem ministryně letos v květnu už skoro byl. Emmerová si to ale rozmyslela doslova ve chvíli, kdy už nesl papíry na osobní oddělení, protože jí někdo předal studii pro úřad vlády, v níž Dryml situaci na ministerstvu zdravotnictví ostře kritizoval. Na přelomu září a října už byl ale konflikt urovnán a Dryml potvrzuje, že jednání o jeho nástupu na ministerstvo bylo vážné. Stejně vážně ale prý s Miladou Emmerovou uvažovali o tom, že by pozice náměstka ministra byla nabídnuta i Davidu Rathovi. Ne však náměstka s mimořádnými kompetencemi, ale s náplní práce vyplývající z případné reorganizace vedení resortu.
Neznámá trojka.
Vladimír Dryml byl označován jako druhý premiérův kandidát na ministra, ale Jiří Paroubek to výslovně vyloučil. Miloslav Ludvík, ředitel Fakultní nemocnice v Praze-Motole, o němž se psalo, že je v Paroubkově hledáčku, zase pro týdeník EURO vyloučil, že by měl o tento post zájem: „Nabídku jsem nedostal a ministrem být nechci. Jsem skromný člověk, nemám na to zkušenosti, kvalifikaci ani nervy. Ať se vybírá z lidí, kteří o to stojí, těch je dost.“
Jednička.
Prezident ČLK se stal hlavním premiérovým rádcem pro zdravotnictví, ačkoliv přítelem Jiřího Paroubka je dosavadní náměstek resortu zdravotnictví pro zdravotní péči Jiří Koskuba. A premiér má i oficiální poradkyni pro zdravotnictví Marianu Procházkovou. S ní se Rath zná ještě z dob, kdy pracovala v pražské Všeobecné fakultní nemocnici. Později, za Ivana Davida, byla náměstkyní ministra zdravotnictví. Rath však popírá, že by mu Procházková dláždila k premiérovi cestu. Poznali se prý až během jarních jednání o finanční situaci ve zdravotnictví.
Model Jahn.
Důvěra, kterou premiér do Ratha vkládá, musí být značná, protože Paroubek údajně energicky usiluje o jeho využití ve volební kampani. To by nemuselo přímo souviset s případnou exekutivní funkcí. Jako ministr by ale měl větší šanci ve volbách uspět a opravňovalo by to jeho nasazení na prvním místě kandidátky. Jak potvrzují informace týdeníku EURO, je jednou variant, že by David Rath stál jako ministr zdravotnictví v čele kandidátky ČSSD ve středních Čechách. Zde je po odchodu Stanislava Grosse z politiky potenciální volební jedničkou ministr průmyslu a obchodu Milan Urban.
S Rathovým případným využitím ale část krajské organizace ostře nesouhlasí, a to přestože se za něj údajně stavěl Richard Dolejš, který se s Davidem Rathem zná. Dolejš, jako blízký Grossův spojenec, má však nyní ve straně podstatně menší vliv, přestože zůstává v čele středočeské krajské organizace ČSSD. Ani tyto informace se bohužel nepodařilo ověřit u aktérů. Richard Dolejš nereagoval na telefonáty a SMS zprávy týdeníku EURO, premiérova mluvčí Lucie Orgoníková sice slíbila zajistit odpovědi na otázky, ale během uplynulého týdne se jí to nepodařilo.
Praha a Karlovy Vary.
Další z variant případného volebního uplatnění Davida Ratha by byla Praha, kde Martin Jahn svoji kandidaturu vážně zvažuje. S Rathem by se zde mohl uplatnit stejný scénář: mladý, dynamický, ambiciózní nestraník a odborník v řadách ČSSD. Možností pro Rathovo nasazení je i Karlovarský kraj. Tam by pravděpodobná stranická opozice vůči člověku, který otevřeně mluví o nutnosti posílení spoluúčasti pacientů, nezněla tak silně. O konečné podobě krajských kandidátek budou rozhodovat krajské konference začátkem prosince. Poslední slovo ale bude mít Jiří Paroubek, současný sociálnědemokratický mesiáš. Sám Rath pro týdeník EURO uvedl, že o své nominaci do voleb slyší poprvé. „Beru to jako čirou spekulaci,“ zdůraznil a dodal, „kdyby se to ale dostalo na stůl, pak je potřeba o tom přemýšlet, poradit se s okolím, nechat si určitý čas na konečné rozhodnutí.“
Osm měsíců zvládnu.
Jedním z klíčových okamžiků v kariéře Davida Ratha bylo páteční večerní jednání ČLK. Jeho odpůrci se snažili oslovit účastníky komorového sjezdu, které vítali letáky s návodem jak provést „derathizaci“. Na počátku jednání prosadili záměr, aby se hned po zprávě o činnosti hlasovalo o prezidentově odvolání. Ve svých vystoupeních mnozí delegáti Rathovi vytýkali jeho politické ambice s odůvodněním, že se netají tím, že pokud mu premiér nabídne ministerský post, přijme ho. Řešila se proto otázka, zda bude vykonávat obě funkce souběžně. Ve svém vystoupení se Rath vyjádřil, že „z dlouhodobého hlediska si to neumí představit“. Z toho lze vyvozovat, že v krátkodobém horizontu by pro něj bylo únosné zastávat oba posty. Bylo by ale jistě problematické, aby jako ministr hájil úsporný program ve zdravotnictví, a jako prezident komory požadoval pro lékaře více peněz. Svou prezidentskou pozici pak David Rath ustál. Proto, aby byl odvolán, zvedlo ruku 120 účastníků sjezdu stavovské komory, proti tomu bylo 151 delegátů. V době uzávěrky tohoto vydání týdeníku EURO bylo známo, že na nedělní jednání přijal pozvání premiér Paroubek. Nebyli to jen účastníci sjezdu, kteří se na jeho vystoupení těšili.
David Rath
Úřad nikdo nikdy pořádně neřídil
EURO: Bezprostředně potom, co vešlo ve známost, že jste premiérův favorit pro resort zdravotnictví, tvrdila Milada Emmerová, že vám sama nabízela náměstkovské křeslo. Je to pravda? RATH: Několik měsíců nazpátek takové věty z jejích úst občas zazněly. Nevím ale, jestli je myslela vážně, anebo to byl rozhovor nad moučníkem a kávou, kdy si dámy vyprávějí o různých věcech a závaznost toho vyprávění se blíží nule. Paní ministryně v době, kdy byla ve funkci, mluvila o nejrůznějších věcech, ale já u ní nikdy přesně nevím, kdy to myslí vážně a je to věc k realizaci, a kdy je to taková věta, aby řeč nestála.
EURO: Nyní vám nabídku učinil premiér? RATH: Já bych si nechal otevřená dvířka a řekl bych, že i o této možnosti jsem s ním diskutoval.
EURO: Vy jste se předtím s Jiřím Paroubkem neznal? RATH: Ne. Občas jsme se možná někde viděli, ale nikdy jsme spolu neměli šanci déle hovořit.
EURO: A pak jste se potkali a padli si do noty? RATH: Na jaře byla série jednání s premiérem za účasti lidí z různých oblastí zdravotnictví. Tehdy možná pan premiér zjistil, že mám o té problematice širší přehled než někteří ostatní aktéři. Celé se to akcentovalo, když se objevily problémy s praktickými lékaři a situace se vyhrotila a zradikalizovala. Dá se říci, že jsme navázali na komunikaci z jara.
EURO: Myslel jste opravdu vážně, že by ministerstvo mohlo fungovat se dvěma hlavami? RATH: Nějakou dobu jsem si myslel, že by tento koncept mohl fungovat, protože práce je tam skutečně hodně. Sám úřad je poměrně veliký a jak tam chodím deset let, mohu posoudit, že až na občasné výjimky a epizody nebyl nikdy pořádně řízen. Úředníci si dělají, co chtějí. Dokonce mám pocit, že většina z nich nedělá téměř nic. Samozřejmě je tam řada lidí, kteří by chtěli a uměli. Když ale organizace nemá pevné vedení, lidé jsou otrávení a dělají jen to, co musejí, protože vědí, že žádná iniciativa nebo projev schopností nenajdou odezvu.
EURO: Přesto jste se domníval, že když si s ministryní rozdělíte pravomoci, dopracujete se společnou a nerozdílnou rukou nápravy? RATH: Měl jsem opravdu pocit, že se můžeme společně pokusit o nápravu. Postupem času ve mně ale převládl dojem, který jsem měl už dřív, že paní ministryně není čitelný partner. Utvrzovaly mě v tom i její rozporuplné reakce na můj případný příchod do úřadu.
EURO: Co byste dělal, kdybyste byl jedinou hlavou úřadu? RATH: Je třeba dát úřad do takového pořádku, abyste vůbec měl šanci uspět. Vezměte si třeba, že ministerstvo má ze zákona dohlížet na zdravotní pojišťovny, kde je obrat 160 miliard korun. Opět kapitola, kde ministerstvo selhává. Dohled není žádný. Zdravotní pojišťovny ministerstvu vládnou, a ne ministerstvo částečně jim. Tím nechci říct, že tam musí být jednoznačná podřízenost. Zákony ale jednoznačně říkají, že dozorem nad činností pojišťoven je pověřeno ministerstvo zdravotnictví. Ony se dokázaly utrhnout ze řetězu právě proto, že dozor byl nulový. Další věcí jsou přímo řízené organizace. Těch je několik desítek, patří tam nejmodernější a největší nemocnice. Ministerstvo zde má opět figurovat v pozici generálního ředitele. Má ředitelům fakultních nemocnic říkat, co se po nich chce. Ministerstvo nechává přímo řízené organizace růst jako bezprizorné děti na ulici. Buď je tam ředitel schopnější, nebo méně schopný, buď to funguje bez problémů, nebo s většími problémy. A občas se stane, že je někdo z ředitelů vyhozen a je tam šoupnut někdo jiný a zase je ponechán naprosto bez zadání. To je také zásadní chyba. Když to všechno srovnáte, je to na celý tým lidí poměrně sehraných a nadprůměrně schopných.
EURO: Dá se vůbec něco stihnout za osm měsíců? RATH: Chcete-li něco stihnout, musíte za jeden den stihnout to, na co má ministr, který nastoupil hned po volbách, měsíc nebo dva. Pracovní tempo týmu musí být pekelné, protože i čas je pekelně limitován. Druhá věc je, že do toho nevstupuji z venku. Naše výhoda, a teď mluvím o lidech, kteří jsou okolo mě, je v tom, že na tom víceméně pracujeme deset let. Na rozdíl od Marie Součkové, která se ze soukromé praxe v Chlumci jako mávnutím proutku ocitla na ministerstvu, a na rozdíl třeba od Ivana Davida, který se z pozice soukromého lékaře psychiatrické ordinace, kde vedl jednu sestru, dostal na ministerstvo, máme výhodu, že máme za sebou právníky, ekonomy, lidi, kteří se zabývají organizací zdravotnictví. Za druhé si myslím, že mám dobrý přehled o tom, kdo je jak schopný na pozicích ředitelů velkých nemocnic i v pojišťovnách. Není pravda, že všichni jsou tam špatní, to vůbec ne. Dokonce i ve VZP je řada těch, o kterých vím, že jsou nadprůměrně schopní. Třetí moje obrovská výhoda je, že si mnoho měsíců zpracováváme a průběžně aktualizujeme koncepty, co by se mělo dělat a jak.
EURO: Co by se mělo dělat? RATH: Například pokud jde o legislativu, mohu otevřít skříň a vytáhnout jakýkoli zákon buď kompletní, nebo alespoň v podobě konkrétních změn paragrafovaného znění. Návrhy máme prodiskutované s některými poslanci, některé vznikaly po diskusích s nimi, čili po stránce legislativní bychom nepotřebovali něco nového tvořit.
EURO: Reálná možnost schválit legislativní předlohy ale už není. RATH: Ve zkráceném řízení nebo poslaneckými iniciativami ano. Tím spíše, že ve sněmovně řada zdravotnických zákonů leží, protože tam byly poslány v dost zoufalé podobě. Nejsme v pozici těch, kdo by říkal, že je to zoufalá podoba, ale jak zjistíme, že je tam něco špatně, necháme si to přepsat do přijatelné podoby. Pro mě teď není problém přijít a zákon o zdravotnických zařízeních, který je ve sněmovně, nechat v rámci projednávání pozměnit, aby největší chyby byly opraveny. Leží tam zákon o veřejném zdravotním pojištění. Pro mě není problém vytáhnout naše pozměňovací návrhy včetně důvodových zpráv, abychom je tam předložili k projednávání. Řekl bych, že víme jak a víme i s kým.
EURO: Nemohl byste konkretizovat to vaše know-how? RATH: Ne. Jednak ty lidi nechci ohrozit. Jednak už něco řekl pan premiér – má-li se hospodaření zlepšit, je třeba alespoň v prvním pololetí příštího roku šlápnout na brzdy. Systém utrácí víc, než kolik vybere, je třeba trošku obrátit motivaci účastníků. To se nemůže podařit za pár měsíců, ale můžete s tím aspoň začít.
EURO: Je to tak, že byste eventuálně sáhl k razantním personálním opatřením? RATH: Na řadě míst ano.
EURO: Jak byste šlápl na brzdy? RATH: Máme to rozplánováno na konkrétní opatření, co udělat dnes, co zítra. Každý uzlový bod má své mocné přímluvce a ochránce a já určitě neudělám tu chybu, abych to teď řekl.
EURO: Jaký by byl efekt? RATH: Měla by se stabilizovat Všeobecná zdravotní pojišťovna. Minimální ambice je, aby její dluh dále nenarůstal. Realizovatelná ambice je, aby se za příští rok snížil o dvě až tři miliardy korun.
EURO: Nemuselo by jít o nucenou správu? RATH: To je jedna z možností, ale pouze v případě, že by management VZP nechtěl spolupracovat. Já si myslím, že je lepší spolupráce.
