Jak se budou vyvíjet v příštím roce ceny elektřiny a plynu? A jaké je srovnání cen těchto komodit u nás a jinde v Evropě?
Platí české domácnosti za elektrickou energii hodně, nebo málo? Odpověď se dá najít při srovnání průměrných cen elektřiny v Česku a jiných evropských zemích.
Pokud přihlédneme ke kupní síle obyvatelstva, stojí nás proud o 58 procent více než na Islandu, o 43 procent více než v Norsku a o 38 procent více než ve Francii. Pořád ale zaplatíme méně než Slováci nebo Poláci. Data o průměrných cenách elektřiny v Evropě zveřejňuje každoročně Eurostat.
Ceny silové elektřiny, která tvoří zhruba polovinu z výsledné ceny, jsou sice na historických minimech, elektřinu ale neúměrně zdražují různé poplatky, například za regulaci soustavy, přenos či obnovitelné zdroje. Výsledná cena je proto vysoká.
Pokud nás bude zajímat cena elektřiny podle kupní síly, zjistíme, že v České republice odebíráme nadprůměrně drahý proud.
Konkrétně k nám teče 14. nejdražší elektrická energie ze 34 zkoumaných evropských zemí (viz graf).
Zajímavé je, že nejvíc při srovnání stojí elektrická energie v některých spíše chudých státech. Mezi pět zemí s průměrně nejvyššími účty za odběr proudu patří Kypr, Německo, ale také Portugalsko, Rumunsko a Turecko.
Ceny na Kypru vyhnala do astronomických výšin v roce 2011 nehoda tepelné elektrárny Vasilikos, která dodávala skoro polovinu celkové energetické spotřeby ostrova. V Německu nesou hlavní vinu na vysokých cenách elektřiny vysoké poplatky za drahé obnovitelné zdroje.
Levnou elektřinu naopak odebírají domácnosti v severských zemích. Nejméně platí za proud na Islandu, v Norsku a ve Finsku. Seveřané využívají při výrobě elektrické energie především levné vodní a geotermální zdroje. Očekávaný vývoj ceny v České republice Mají zákazníci očekávat nárůst ceny elektřiny? A jak ovlivní celou situaci válka na Ukrajině? Cena neregulované tzv. silové elektřiny pro rok 2015 se v dubnu dostala v rámci pražské energetické burzy (PXE) na svoje historické minimum (cca 33 eur/MWh). Ačkoli se aktuálně mírně vyhoupla na 35 eur/MWh, jedná se o téměř třetinovou cenu oproti té, která byla na PXE např. v roce 2008.
Letos platí domácnosti za elektřinu přibližně o deset procent méně než na začátku loňského roku, u plynu přibližně stejně. Snižování cen za energie by přitom mohlo být výraznější, nebýt „solárního byznysu po česku“.
„Při průměrné spotřebě kolem 2,5 megawatthodiny domácnosti zaplatí navíc přes 1200 korun ročně. Účty za elektřinu nám podpora fotovoltaiky navyšuje v průměru více než o deset procent,“ tvrdí Jiří Gavor, jednatel firmy ENA, specializující se na poradenství v energetice. I na ceně energií se podepsala intervence ČNB. Protože se s těmito komoditami obchoduje na burzách v eurech, působí slabší koruna proti výraznějšímu zlevňování. Podle Gavora by však ceny za elektřinu měly být od příštího roku i tak o něco nižší. V celé Evropě pak lze podle něj čekat stagnaci cen silové elektřiny, to znamená i stagnaci zisku.
ČEZ zveřejní ceník elektřiny na příští rok až v říjnu, ceny by ale růst neměly. Odhaduje to šéf ČEZ Daniel Beneš. „S největší pravděpodobností ceny silové elektřiny neporostou. Budou buď stejné, nebo nižší,“ uvedl po oznámení pololetních výsledků.
Celkové ceny elektřiny, tedy včetně regulované složky, oznámí však Energetický regulační úřad teprve na přelomu listopadu a prosince. Velkoodběratelé si připlatí Velkoodběratelům elektřiny by pak mohla zvýšit ceny připravovaná novela energetického zákona. Ministr financí Andrej Babiš totiž prosadil zrušení osvobození od daně z elektřiny u ekologicky šetrné energie.
„Opatření se projeví navýšením příjmů státu maximálně v řádu několika set milionů korun. Ke zrušení osvobození dochází kvůli prevenci rizika jeho zneužití,“ vysvětlil mluvčí resortu financí Michal Žurovec. Státní rozpočet navíc získá zhruba 280 milionů korun na dani z elektřiny. Dalších 60 milionů vyinkasuje na DPH, která se z elektrické daně počítá.
„Zrušení výjimky bude mít největší dopad na velkoodběratele elektřiny,“ říká Jan Palaščák, ředitel firmy Amper Market. Domácnosti Babišův krok na faktuře nepocítí, protože jim obchodník osvobození od daně do konečné ceny stejně nezapočítává.
Ceny plynu ve stínu ruského monopolu Evropa se již řadu let zabývá otázkou, jakým směrem posunout trh se zemním plynem.
Místnímu trhu dosud vládne pevnou rukou Rusko, což řadu států děsí.
Eurostat provedl svůj výzkum pro rok 2013 na dvou úrovních. Prvním je absolutní porovnání, tj. srovnání cen zemního plynu v eurech. Tato čísla Eurostat následně převedl na standard kupní síly, který přináší reálnější pohled na věc.
Ve srovnání v absolutních číslech, tj. v eurech, byla průměrná cena za megawatthodinu kolem 65 eur. Česká republika si nestála špatně, oproti průměru měla plyn o cca pět eur levnější. Ještě lépe na tom však byli naši dva sousedé, Slovensko ušetřilo 14 eur oproti průměru, a Polsko dokonce 16 eur. Nejdražší plyn měli Švédové za 122 eur, naopak Rumuni platili pouhých 29 eur za megawatthodinu. V České republice je plyn hojně využívanou surovinou. Dovozci jsou si toho dobře vědomi a ceny plynu drží poměrně vysoko.
Proto se Česká republika umístila v tabulce vztažené na kupní sílu na deváté příčce cen plynu v Evropě.
Ceny plynu v Bulharsku patří k nejvyšším na celém světě. 98 procent plynu pochází z importu, naprostá většina z Ruska.
Plyn je zde o 300 procent dražší než na světových trzích. Důvodem je převis poptávky nad dodávkou.
Vývoj cen zemního plynu v ČR Názory ohledně vývoje ceny zemního plynu v příštím roce se rozcházejí.
„Co se týká zemního plynu, ten lze pro příští rok nakoupit v cenové hladině cca 25 eur/MWh a zvýšení ceny neočekáváme. Nicméně obě komodity jsou obchodovány v eurech, a tak se do konečné ceny promítne i kurz měny a případné intervence ČNB,“ uvádí Zdeněk Mařík, energetický poradce společnosti Europe Easy Energy.
Ceny plynu pro tuzemské zákazníky se však mohou kvůli současné nejistotě v oblasti dodávek plynu přes Ukrajinu místo původně očekávaného mírného poklesu zvýšit. Růst může paradoxně vyvolat změna legislativy, kterou pro posílení plynové soběstačnosti plánuje prosadit Energetický regulační úřad. Současná legislativa dává obchodníkům s plynem na výběr, jakým způsobem zajistí plnění takzvaného bezpečnostního standardu dodávek. Buď mohou mít povinnou pětinu z celkových dodávek plynu uloženou přímo v zásobnících, nebo jim stačí u úřadu pouze prokázat, že mají tuto část ročních dodávek nasmlouvanou.
Druhou možnost chce ale úřad ze zákona vypustit. Řadě spíše menších dodavatelů tak vzniknou nové náklady za pronájem skladovací kapacity.
„Takovéto opatření bude mít rozhodně vliv na konečné ceny plynu,“ upozorňuje Miroslav Zaur, předseda Rady Českého plynárenského svazu.
Cena elektřiny podle kupní síly
Cena za 1 MWh / PPS (standardní kupní síly)
Island 92
Norsko 123
Finsko 127
Srbsko 129
Francie 135
Lucembursko 136
Švédsko 157
Lotyšsko 169
Velká Británie 172
Nizozemsko 175
Estonsko 185
Řecko 186
Rakousko 186
Belgie 196
Makedonie 196
Slovinsko 198
Bulharsko 200
Chorvatsko 207
Černá Hora 209
Dánsko 217
Česko 217
Irsko 218
Litva 223
Itálie 227
Malta 229
Maďarsko 236
Slovensko 244
Španělsko 245
Polsko 248
Turecko 251
Rumunsko 257
Portugalsko 258
Německo 280
Kypr 298
Zdroj: Eurostat. Úprava tabulky: Ušetřeno.cz. Ceny elektřiny pro rok 2013 jsou uvedeny včetně různých daní a poplatků. Ceny odpovídají spotřebě středně velké evropské domácnosti mezi 2,5 MWh až 5 MWh. Cena obsahuje všechny položky (regulované i neregulované), které zaplatí spotřebitel na konečné ceně za elektřinu.
