Elektřina prostřednictvím internetu?

3. 4. 2009

Třetí průmyslová revoluce může napomoci odstranit hospodářskou krizi

Svět má poslední příležitost zachytit nastup nového období spojeného s obnovitelnými zdroji a informačními a komunikačními technologiemi. Americký ekonom Jeremy Rifkin, který radí Evropské unii v boji s klimatickými změnami, je přesvědčen, že se naše planeta nachází před důležitou volbou. Prohospodařili jsme veškerá fosilní paliva, vybudovali „velkou“ civilizaci a nyní nám nezbývá nic jiného než zajistit její pokračování. EU proměnila tuto výzvu v konkrétní cíl – do roku 2020 chce dosáhnout dvacetiprocentního podílu obnovitelných energií na vlastním energetickém mixu. Podnikatelská sféra však sleduje toto počínání EU s nedůvěrou – zejména v době hospodářské krize. Na dotaz, zda se vyplatí investovat do nových, ekologicky šetrných technologií, Rifkin zareagoval protiútokem: „Kde by za dvacet let Česká republika dle vás měla být? Chcete být u východu slunce nebo při jeho západu, který doprovázejí dlouhé stíny?“

Předzvěst úpadku

Dle Rifkina současnou ekonomickou recesi nezpůsobila finanční krize nebo nedostatek státní regulace, jak se mnoho lidí domnívá. Předzvěst hospodářského útlumu bylo totiž možné odhalit již v polovině osmdesátých let minulého století, kdy končilo jedno historické období. Představovala je druhá průmyslové revoluce, která v USA vyvrcholila obrovskými infrastrukturními projekty a stavebním boomem v předměstských čtvrtích.
Již v té době bylo možné sledovat první náznaky recese. Spojené státy americké se propadly do bytové a stavební krize. „Postavili jsme dálnice a domy. Potom jsme však prostředky získané z druhé průmyslové revoluce pouze využili k udržení americké ekonomiky v chodu. Pro globalizaci je toto utrácení naspořených peněz v podstatě charakteristické. Žili jsme za ně spokojeně 30 let. V roce 1991 měly americké rodiny úspory ve výši devíti procent HDP. Dnes nemají žádné,“ říká Rifkin, zakladatel Nadace pro ekonomické trendy.
Podíváme-li se na vývoj globalizace, jejím ústředním článkem byl americký spotřebitel, který nakupoval zboží z celého světa. Rozvojový svět na základě této rostoucí poptávky prosperoval. Nezbytným předpokladem globalizace byly i levné energie. Jejich prostřednictvím bylo možné přesouvat kapitál nebo měnit pracovní trhy. Když se však za barel ropy začalo platit více než sto dolarů, inflace ohrozila celý dodavatelský řetězec. Při ceně 140 dolarů za barel se ekonomika prostě „vypnula“.

Nová průmyslová revoluce

Zatímco první průmyslová revoluce a věk páry byly důsledkem rozšiřující se gramotnosti, druhá byla založená na ropě – její vznik umožnil telegraf a telefon. Dle Rifkina nyní nastupuje třetí průmyslová revoluce, v níž se propojují změny návyků v energetické výrobě a vývoj informačních a komunikačních technologií. Jak bude vypadat výroba energií v budoucnu? Novou průmyslovou dobu charakterizují čtyři pilíře. Prvním jsou obnovitelné zdroje. „Zelené“ zdroje sice tvoří nepatrnou část globálního energetického mixu, jejich rozvoj je však patrný. V roce 2007 činily investice do obnovitelných zdrojů 148 miliard dolarů – 60procentní nárůst oproti předchozímu roku. Druhou podmínkou změn je spolupráce se stavaři. Budovy se podílejí na celkových emisích oxidu uhličitého z 30 až 40 procent. Budovy navíc spotřebovávají zhruba stejné procento energií. Nové technologie však již umožňují, aby se domy v důsledku použití místních obnovitelných zdrojů proměnily v malé elektrárny. V budoucnu si budou moci miliony domácností, úřadů, nákupních center a průmyslových parků vyrábět vlastní ekologickou energii. Případné přebytky pak prodají prostřednictvím inteligentních přenosových sítí nebo je uskladní ve vodíkových článcích. Ty tvoří základ třetího pilíře nové epochy, jenž se snaží vyřešit problém úschovy elektrické energie ve vodíku. Poslední pilíř třetí průmyslové revoluce souvisí s inteligentními přenosovými soustavami, které mají umožnit sdílení energií. V podstatě podobně jako stovky milionů uživatelů, kteří prostřednictvím internetu sdílejí informace. Tím odpadá závislost na konkrétním druhu zdroje nebo producenta.

Chytré pračky

Rifkin není žádným snílkem s futuristickými vizemi. Přiznává, že k uskutečnění nové průmyslové revoluce je třeba několik desítek let a zásadní proměna světové ekonomiky. Odkazuje však na příklady z amerického průmyslu. Společnost General Motors investovala 250 milionů dolarů do vývoje vodíkového automobilu, který by bylo možné uvést na trh. Podařilo se. Podobný úspěch zaznamenala i IBM. Ta vyzkoušela ve státech Oregon a Washington, co umožní přenosové sítě se zabudovaným softwarem. Překvapivě se zjistilo, že tím lze kupříkladu vypnout automatickou pračku v domácnosti. Taková pračka však toho dokáže mnohem víc. Pokud je například elektrická síť přetížená, zabudovaný software to rozpozná a automaticky omezí počet mycích cyklů na jeden za hodinu.
Rifkinovo inovační myšlení zaměřené na zelené technologie využívají vrcholní politici. Radí předsedovi Evropské komise José Manuelovi Barrosovi, německé kancléřce Angele Merkelové nebo evropskému komisaři pro energetiku Andrisi Piebalgsovi. Uznávaný ekonom s šibalským úsměvem připomíná, že ho Češi ke svému předsednictví EU nepřizvali. Navzdory tomu promluvil na konferenci Kreativní fórum, které se konalo 26. a 27. března v Praze a jež se pokoušelo najít spojitost mezi kreativitou, kulturou, ekologií a ekonomikou.