ANALYTIK SPOLEČNOSTI ATLANTIK FINANČNÍ TRHY PETR NOVÁK: Jsou průmyslové firmy podle vašeho názoru na ekologickou daňovou reformu připraveny? Mohly s ní ve svých budoucích plánech počítat? Informovanost v této oblasti mezi podnikatelskou veřejností je spíše nízká, to vidím jako negativní fakt.
ANALYTIK SPOLEČNOSTI ATLANTIK FINANČNÍ TRHY PETR NOVÁK: Jsou průmyslové firmy podle vašeho názoru na ekologickou daňovou reformu připraveny? Mohly s ní ve svých budoucích plánech počítat? Informovanost v této oblasti mezi podnikatelskou veřejností je spíše nízká, to vidím jako negativní fakt. Ekologická daňová reforma přitom byla připravována od roku 1994. Obvyklé bývá, že se nový systém testuje alespoň dva roky před zavedením. Podnikatele určitě zajímá dopad změn na cenu elektřiny… Podle unijní směrnice by daň na elektřinu ve výši 0,5 až 1,0 eura za megawatthodinu vedla ke zdražení elektřiny pro konečné zákazníky o jeden procentní bod. Hlavním faktorem růstu ceny elektřiny tak bude konvergence k úrovním ceny elektřiny v Německu a okolních státech. Očekávám, že cena velkoobchodní elektřiny vzroste v roce 2008 o 20 až 30 procent. Ekologickou reformu máme jako členové Evropské unie povinnost zavést. Vláda s ní chce začít počátkem příštího roku. Co to bude pro podnikatele znamenat?
Ekologická reforma tak, jak ji navrhla vláda v rámci balíku o stabilizaci veřejných rozpočtů, implementuje do našeho právního řádu směrnici č. 96/2003. Tato směrnice stanovuje různé daně na energetické komodity – pevná paliva, elektřinu a zemní plyn, které by měly být nástroji k dosažení tří základních cílů (najdete je v rámečku – pozn. red.). Je však do jisté míry sporné, jak se tyto cíle podaří v České republice naplnit.
Co je podstatou zmíněné směrnice? Jejím smyslem je zdražit energetické zdroje, které nejsou tak citlivé k životnímu prostředí. Tedy zmíněná pevná paliva, elektřinu z nich, zemní plyn a uhlí. A tím dosáhnout snížení jejich spotřeby, což by mělo vést k dosažení cílů energetické politiky Unie. Podaří se nám toho dosáhnout zvažovaným způsobem? Tento předpoklad se podle mého názoru nepodaří zcela naplnit. Česká republika nemá moc jiných zdrojů, z nichž může vyrábět elektřinu, než je domácí uhlí. To bude i v budoucnu hrát důležitou roli. Ani fakt, že zemní plyn pro účely vytápění domácností není ekologickou spotřební daní zatížen, nezmění nic na tom, že vytápění domácností zemním plynem bude pro obyvatelstvo v budoucnu asi stále drahé. Navíc ekologicky šetrné technologie nejsou ve stadiu současného technického vývoje z hlediska investičních nákladů stále schopny konkurovat klasickým technologiím. Příkladem pro to, že klasické technologie mají stále místo, může být například ropa. Český vládní návrh ekologické daňové reformy počítá s minimálními sazbami spotřebních daní… To lze hodnotit kladně, protože se tak nebude dále zvyšovat zdanění energetických komodit. Ekologická reforma si na druhou stranu klade za cíl být rozpočtově neutrální. Podaří se to? Rozpočtově neutrální znamená, že by se na úkor růstu nepřímých daní snížily daně přímé – tedy daně z příjmu fyzických a právnických osob. Česká vláda má v plánu řešit tuto situaci snížením odvodů na sociální pojištění. Z toho důvodu by byla nutná novela zákona o sociálním pojištění. Ta by však vešla v platnost zřejmě nejméně rok po začátku fungování ekologických daní. Daňová neutralita by tak minimálně v prvním roce nebyla dodržena. Ani v dalších letech by se zřejmě nepodařilo systém nastavit tak, aby byla ekologická daňová reforma v České republice neutrální. Tak o tom svědčí i zkušenosti ze zahraničí. V Německu zůstává z ekologických daní deset procent ve státní kase. Zdanění paliv by mělo motivovat podniky na investice do modernějších technologií. Podaří se to? Nemyslím si, že ekologická daňová reforma bude mít minimálně v prvním období, tedy do roku 2010, významnější dopad na restrukturalizaci českého průmyslu. Pozitivní je, že v rámci výjimek je od ekologických daní oproštěna elektřina z kogenerace, zemní plyn pro vytápění domácností a LPG v dopravě. |CÍLE EKOLOGICKÉ DAŇOVÉ REFORMY DO ROKU 2020 • obnovitelné zdroje energie zajistí 20 procent výroby elektřiny v Evropské unii • emise oxidu uhličitého se sníží rovněž o pětinu • energetická spotřeba klesne o 20 procent díky vyšší technologické úrovni |