* » Jaké aktuální trendy pozorujete ve výcviku manažerů?
Například trend péče o sebe sama, který je dnes celosvětovým hnutím. Je populární cvičit jógu, jenže lidé to vnímají jako návštěvu benzinky. Přijedou načerpat energii, ale jakmile opustí tělocvičnu, zase jsou ve shonu. Je pozitivní uvědomit si, že občas potřebuji nejen natankovat, ale musím se i naučit žít tak, abych byl šťastný a spokojený. Lidé musejí pečovat o sebe i o vztahy, protože to je něco, co v současnosti podléhá rychlé korozi.
* » Jak tento trend manažeři uplatní v praxi?
Tento trend určuje kvalitu jejich práce a schopnost pracovat naplno, spokojeně a svobodně. A když chtějí pracovat s obrovským nasazením, tak musejí vědět proč. Ne kvůli tomu, že si vzali hypotéku, ale kvůli své vlastní spokojenosti. Proto se snažím vést lidi k podnikání. Podnikatel je zodpovědný sám za sebe a ví, že co si odpracuje, to dostane. Navíc časem zjistí, že nejde o peníze, ale o svobodu, kterou přinášejí. To znamená, že se snažím vést lidi k tomu, aby uvažovali velmi svobodně.
* » Se studenty trénujete soft skills a hard skills, ale také subtle skills. Co to znamená?
Tak označujeme schopnosti, které jsou nám přirozené a se kterými jsme se narodili. Když půjdete do školy a zeptáte se prvňáků, kdo z nich umí zpívat a malovat, přihlásí se úplně všichni. V páté třídě se přihlásí dva a v prvním ročníku na střední škole se nepřihlásí nikdo. To je krásný důkaz toho, co s námi dělá společnost. Stačí, když dítěti řeknete, že zpívalo falešně, a už nikdy nebude zpívat. Subtle skills jsou nám přirozené schopnosti, ale zároveň jsou velmi citlivé na kontakt s tím, co nazýváme sociální společnost.
* » Jak se subtle skills pracujete při vzdělávání manažerů?
Pomocí moderních metod se snažíme lidem vracet subtle skills, například kreativitu. Kreativního člověka si teď nepředstavujte jen jako někoho, kdo krásně zpívá nebo maluje. Je to i člověk, který nevidí problém. Pokud nejste kreativní a do cesty se vám postaví překážka, nezvládnete jít dál. Kreativní člověk přijde, rozhlédne se a pak překážku přeleze, podleze nebo přemění. Vidí daleko víc možností.
* » V jaké fázi života se manažeři rozhodují pro další vzdělávání, například MBA studium?
To je velmi různorodé. Našim studentům je 24 až 63 let. MBA studium je pro ně hlavně nástrojem k tomu, aby se posunuli. Někteří zájemci o MBA studium potřebují primárně papír – zaměstnavatel jim totiž řekne, že je posune do top managementu, pokud získají diplom. Nejčastěji ale studenti cítí potřebu doplnit si vzdělání a stát se lepšími manažery.
* » Kanadský profesor managementu Henry Mintzberg řekl, že MBA program je často odtržený od praxe a vzdělávají se v něm manažeři bez praktických zkušeností. Co říkáte na jeho názor?
Naprosto se s ním shoduji. Dnes MBA nabízí stovky institucí v ČR a většina z nich nemá žádné zázemí. Můžete se přihlásit za relativně přijatelný obnos, dostanete přístup do e-learningu, kde si vyplníte test, a aniž byste potkali živou bytost, dostanete MBA. I tohle je realita trhu. MBA je ale ve skutečnosti studium, kde byste si měli vytvořit sociální vazby a načerpat inspiraci.
* » Jaké další metody uplatňujete ve vzdělávání manažerů?
Vycházíme z osobní zakázky studenta. Při přijímacím pohovoru na MBA společně sestavujeme konkrétní potřeby a požadavky, a dáváme tak dohromady unikátní osobní zakázku, která je u každého studenta jiná. Je důležité vědět, v jaké životní situaci se studenti nacházejí a kam směřují. Máme také metody a kurzy, kde se snažíme o prožitkové vzdělávání postavené na vlastní zkušenosti. Například při X-tream managementu studenty vezmeme do neznámého prostředí a čtyři dny je podrobujeme náročným úkolům – třeba nedostatku spánku a adrenalinovým situacím. Cílem je, aby si uvědomili, že velet a rozdělit si úkoly je důležité, zejména v krizových situacích.
O autorovi| Václav Herz, herz@mf.cz
