Menu Zavřít

Elitní střelec si bere na mušku mozkovou mrtvici

16. 11. 2007
Autor: Euro.cz

Jackson Streeter odešel...

… z vysněného místa bojového pilota, aby zaútočil na druhou hlavní příčinu úmrtí

Doktor Jackson Streeter míval tu úplně nejparádnější práci. V polovině devadesátých let byl prvním lékařem, který sloužil jako pilot na elitní škole amerického námořnictva pro stíhací letce, běžněji známé jako TOPGUN - což byla tatáž skupina, kterou zvěčnil Tom Cruise ve filmu z roku 1986. Streeter, jemuž je dnes 46 let, se tam chtěl dostat od dokončení střední školy.
Přesto se toho všeho v květnu 1997 vzdal a v kalifornském Carlsbadu založil společnost PhotoThera. Východiskem pro její budování se stala nezvyklá laserová terapie, o níž se dozvěděl z téměř neznámého maďarského lékařského časopisu. Streeter vložil naděje do experimentálního přístroje, který i navzdory špičkovému technologickému jádru vypadá trochu jako vysoušeč vlasů. Streeterovým cílem je vyřešit jeden z nejobtížnějších problémů medicíny: ochranu mozku při mrtvici.
Streeter získal vzdělání chirurga na lékařské fakultě Nevadské univerzity, kde studoval na stipendium amerického námořnictva. Po osamostatnění toho věděl o podnikání tak málo, že si musel koupit knížku, jak koncipovat podnikatelský plán. Díky přesvědčení o správnosti svého záměru si zvolil život snaživého podnikatele. Domnívá se totiž, že patrně dosáhl skutečně významného objevu v oblasti, v níž velké i malé farmaceutické společnosti byly zcela neúspěšné. Jeho přístroj NeuroThera sice dosud prochází klinickými zkouškami, ale získává respekt odborníků na mozkové příhody i dříve skeptických investorů rizikového kapitálu. A téměř všichni přisuzují Streeterovi k dobru, že o této zničující nemoci uvažuje nově.
Mrtvice, často zvané mozkové příhody, jsou druhou hlavní příčinou úmrtí na celém světě. Každý rok postihne mozková mrtvice, způsobená buď ucpáním nějaké tepny, nebo nitrolebečním krvácením, zhruba 750 tisíc Američanů a 160 tisíc z nich zemře. Padesát procent přeživších trpí postiženími, jako jsou ztráta řeči nebo ochrnutí. Následkem toho je mrtvice příčinou dlouhodobé invalidity a každoročně přijde Spojené státy americké na 63 miliard dolarů.

Deset let nezdarů.

Navzdory obrovskému břemenu, jež toto onemocnění představuje, je k dispozici pouze jeden lék na mozkové mrtvice, a to tPA firmy Genentech, který byl schválen v roce 1987. Lék tPA je však účinný jen tehdy, když je podán do tří hodin po příhodě - do nemocnice se však dostane včas jen pět procent postižených pacientů.
V posledních deseti letech bylo testováno přes tisíc dalších léků na mrtvici, ani jeden se však neosvědčil. Nejdychtivěji očekávaný byl lék NXY-059, vyvinutý společně firmami AstraZeneca a Renovis. Po slibných počátečních výsledcích však badatelé v říjnu 2006 ohlásili, že se lék při klinické zkoušce u 3200 pacientů vůbec neosvědčil. „Je to velice frustrující oblast,“ konstatuje doktor Gregory W. Albers, ředitel Centra pro výzkum mozkové mrtvice na Stanfordově univerzitě, „mozek je totiž nesmírně složitý.“
Existují dva typy mozkové mrtvice. Asi v 85 procentech jde o ischemickou mrtvici, způsobenou krevní sraženinou neboli kouskem plaku, jež ucpe cévu vedoucí do mozku, čímž zbaví neurony kyslíku a živin. Zbytek případů tvoří hemoragické mrtvice, které nastávají, unikne-li z nějaké cévy krev do mozku. Lékařům na pohotovosti to může trvat hodinu i déle, než zjistí, o jaký typ mrtvice jde, a teprve potom mohou podat lék tPA, který působí jen při ischemických mrtvicích. Po celou dobu, kdy se do mozku nedostává kyslík, umírají každou minutu dva miliony mozkových buněk.
Americký Úřad pro potraviny a léčiva (FDA) schválil v roce 2004 jeden prostředek proti mrtvici, a sice Merci Retriever. Vyrábí jej společnost Concentric Medical, a je to drobný drátek se špičkou jako u vývrtky, který chirurg používá k tomu, aby sraženinu nabodl a vytáhl. Merci Retriever však nebudí žádné nadšení, protože se obtížně používá a byl testován bez kontrolní skupiny. Očekává se, že společnost Concentric vydá zprávu o dodatečné zkoušce tohoto prostředku počátkem příštího roku.
Ve fázi klinických zkoušek jsou další způsoby léčby, žádný však není ideální. Například vyvolání hypotermie chrání mozek, ale snižování teploty u pacientů může být obtížné a bolestivé. Lékaři rovněž experimentují s antibiotikem, které může zmírňovat zánět mozku. Společnost Royal Philips Electronics nedávno oznámila, že bude zkoumat využití ultrazvuku k rozkládání sraženin způsobujících mrtvici.
V době, kdy byl Streeter ještě u námořnictva, nečekal, že zabředne do tohoto klinického bahna. Místo toho hledal způsoby léčby poranění šíje, kterým bojoví piloti často trpí v kokpitu. Narazil však na téměř neznámé zprávy Andreho Mestera z Budapešti a Tiinyho Karu z Moskvy o experimentech s využíváním laserových paprsků nízké intenzity k léčbě poranění měkkých tkání. Čím více zkoumal tento neobvyklý způsob léčby, tím více se domníval, že by mohl být schopen chránit mozkové buňky ohrožené mrtvicí. „Od námořnictva, které bylo mým domovem dvanáct let, jsem odešel v roce 1997 a zaregistroval jsem se, abych si mohl hned další den založit firmu. Neměl jsem ponětí, jak to bude těžké,“ přiznává.
Streeter, spíše tichý vědec než drzý podnikatel, vložil do společnosti PhotoThera všechny své úspory. Další peníze si půjčil od rodinných příslušníků a vzal si překlenovací úvěr, aby svou společnost udržel v chodu. Rychle zjistil, že vzhledem ke všem předchozím nezdarům nemají investoři rizikového kapitálu o mozkovou mrtvici valný zájem. Ještě méně nadšení bylo pro financování léčby, jež zněla jako trik hnutí New Age. „Každý měl zájem, dokud jsem ho nepožádal o peníze,“ vzpomíná.
Přístroj, který Streeter vyvinul, je rozhodně neobvyklý. NeuroThera využívá paprsek téměř infračerveného světla ke stimulaci drobných buněčných struktur zvaných mitochondrie, jež každou živou buňku zásobují energií. Mitochondrie v neuronech se při mrtvici uzavřou, což vede k zániku mozkových buněk. Streeter zjistil u zvířat, že téměř infračervený paprsek usměrněný na lebku je mitochondriemi pohlcován a nastartovává je, aby znovu produkovaly energii.
Jeho nápad by však potřeboval mnoho testování, aby přesvědčil FDA a přepracované neurology. „Laserový postup nás rozhodně zaujal. Faktem však zůstává, že skutečně nerozumíme tomu, jak působí,“ varuje doktor Helmi Lutsep, náměstek ředitele Centra pro výzkum mrtvice na Oregonské univerzitě OHSU (Oregon Health & Sciences University), „mnoho postupů při testování neobstojí.“

Úspěšná první zkouška.

Přesto se v roce 2001 Streeterovi podařilo nashromáždit finanční prostředky ve výši 750 tisíc dolarů od společností Hamilton BioVentures a California Technology Ventures - zčásti proto, že se vetřel na investiční jednání banky Goldman Sachs v San Diegu. Kladné hodnoty u zvířat mu pomohly sehnat ještě 4,35, pak dalších devatenáct a v roce 2006 nakonec 30,5 milionu dolarů. Tyto peníze umožnily firmě PhotoThera zorganizovat v loňském roce randomizovanou zkoušku pro 120 pacientů v Evropě a Izraeli.
Zkouška proběhla dobře. V červnovém čísle časopisu Stroke badatelé referovali, že výsledek byl dobrý u 70 procent pacientů, kteří podstoupili dvouhodinovou laserovou léčbu, v porovnání s 51 procenty kontrolní skupiny. Navíc tato terapie mohla být používána do 24 hodin po mrtvici.
S těmito výsledky v ruce Streeter přesvědčil FDA, aby schválil zkoušku u 660 pacientů v USA. Ta začala letos v lednu a bude probíhat do jara 2008. O kvalitě svého postupu musí přesvědčit ještě lékařskou komunitu. Doktor Scott E. Kasner z fakultní nemocnice Pensylvánské univerzity říká, že při čtení návrhu na provedení klinické zkoušky přístroje firmy PhotoThera se začal smát. „Nápad prostě vypadal příliš bláznivě. Čím více jsem však na něj myslel,“ přiznává, „tím více jsem si uvědomoval, že nějaký smysl má.“ Přihlásil se jako nezávislý badatel.
Mnoho dalších lékařů zabývajících se mozkovou mrtvicí je tak zoufalých, že budou experimentovat téměř se vším, co by mohlo nějak působit. „Je to tak neobvyklé, že přesně nevím, co soudit o teorii, která je za tím,“ prohlašuje doktor Eric E. Smith, náměstek ředitele oddělení Massachusettské všeobecné nemocnice, které se zabývá léčbou mozkové mrtvice, „existují však slibná lidská data. Jestliže to lidem pomáhá, jsem zcela pro!“

Může laserový paprsek zachránit mozek? Většina mozkových příhod nastává, když tepnu vedoucí do mozku (červeně) ucpe krevní sraženina neboli plak, a zastaví tak průtok krve a kyslíku.
Mitochondrie mozkových buněk, což jsou malé kousky proteinu sloužící k přísunu energie (černě), se během několika vteřin mrtvice uzavřou, čímž způsobí smrt mozkových buněk.
Laser firmy PhotoThera vysílá téměř infračervené paprsky prostřednictvím lebky a stimuluje mitochondrie. Při prvních zkouškách to zjevně udržovalo buňky při životě až do chvíle, kdy mohlo být ucpání odstraněno.

Souvislosti Výzkumná firma se dívá skepticky na nové léky na léčbu mozkové mrtvice

Decision Resources, výzkumná firma specializující se na zdravotní péči, dospěla v červencové zprávě k závěru, že trh ischemické mozkové příhody je „mrtvý pro vývoj léků“. Od nynějška až do roku 2016 neočekává žádné nové druhy lékové terapie pro mozkovou mrtvici. Největší nadějí v krátkodobém výhledu jsou průkopnické kombinace léků a prostředků.

bitcoin_skoleni

Nejtrýznivější je výskyt tohoto onemocnění určitě u dětí - mozkovými příhodami trpí tři z každých sto tisíc. Ve vydání časopisu Pediatrics z 5. listopadu se v jedné torontské studii píše, že existují varovná znamení. U batolat s mozkovými příhodami je desetkrát větší pravděpodobnost, že mají anémii z nedostatku železa než jiné děti stejného věku. A u dětí s těmito potížemi se vyskytuje více než polovina všech dětských mozkových mrtvic.

Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek

  • Našli jste v článku chybu?