Vizionář Elon Musk věří, že by jeho mozkový čip Neuralink mohl pomoci při léčbě morbidní obezity. Majitel společností Tesla a SpaceX a zároveň i nejbohatší muž světa to sdělil v rozhovoru v rámci konference TED. Podle odborníků je možné, že se tento scénář skutečně naplní. „Nemyslím si, že by to bylo o nic nepravděpodobnější než jiná tvrzení o potenciálu neurotechnologie,“ řekl pro Business Insider odborník na nervový systém a profesor z Newcastle University Andrew Jackson.
Ačkoli je vidina dostupného mozkového čipu zatím velice vzdálená, koncept má podle mnohých z tohoto odvětví slibný potenciál. Tedy za předpokladu, že bude podpořen správnými vědeckými poznatky.
Mozkový čip neurotechnologické společnosti Neuralink, kterou Musk založil v roce 2016, je zařízení, jež díky drobným drátům a elektrodám umožnuje číst a případně i stimulovat mozkovou aktivitu. Potenciál má mít údajně velký.
Miliardář, který se podle nejnovějších informací stane rovněž stoprocentním vlastníkem Twitteru, už dříve jmenoval širokou škálu nejrůznějších neurologických poruch, jež bude jeho implantací do lebky možné léčit. Kromě obezity věří, že bude nápomocný například u pacientů trpících Alzheimerovou či Parkinsonovou chorobou. Svěřil se rovněž s odvážným předpokladem, podle něhož by mohl čip mít potenciál ,vyřešit‘ autismus a vytvořit symbiózu mezi lidmi a umělou inteligencí.
Jak přesně by Neuralink měl být při léčbě obezity užitečný, podnikatel neuvedl. Obecně však tento koncept proveditelný je. Podle profesorky metabolismu a medicíny v Cambridge Sadaf Farooqiové hraje u pacientů s těžkou obezitou významnou roli hypotalamus. Tato žláza uložená v centru mozku má zásadní vliv na řízení produkce hormonů a může souviset se zvýšenou chutí k jídlu.
„Pokud by se podařilo najít způsob, jak se zaměřit na tuto konkrétní oblast a dokonce na tyto konkrétní neurony, které chuť k jídlu řídí, pak by teoreticky lék nebo technologie, která by to dokázala, mohla život pacientů skutečně zlepšit,“ přibližuje profesorka. A co víc, čip by měl být méně invazivní než jiné léčebné metody.
Rozporuplné testy na lidech
Někteří vědci jsou si technologií mozkových implantátů natolik jistí, že již přešli k prvním tesům na lidech. Ty přinesly smíšené výsledky. Jednoho z pokusů se účastnilo šest dobrovolníků s BMI vyšším než 40. Poté, co jim byl zaveden mozkový implantát společnosti Eelemental, který vysílá časté elektrické impulzy do hypotalamu, se jednomu účastníkovi podařilo zhubnout 100 kilogramů, tři další dobrovolníci zhubli jen nevýrazně a dva zbylí vůbec. V další samostatném experimentu stejné společnosti pak zhubl pouze jeden ze tří zúčastněných. „Skutečnost, že se studie uskutečnily a že pro některé lidi měly určitý přínos, je podle mě povzbudivá,“ komentuje Farooqiová.
V úspěch mozkových implantátů věří také vedoucí katedry metabolické chirurgie na londýnské King´s College Francesco Rubino. Čip má podle něj ale smysl jedině tehdy, nebude-li zaměřený pouze na snížení chuti. „Cokoli, co jsme dosud zkoušeli, a bylo založeno na tomto předpokladu, nefungovalo,“ říká a dodává, že za obezitou nestojí jen způsob, jakým se lidé stravují. Zdrojem obtíží mohou být i různé nemoci a dysfunkce. Pokud by se tedy podařilo najít spouštěč a zaměřit se na něj pomocí implantátu, mohl by se problém vyřešit přímo u zdroje.
Mozkový čip, který by dokázal účinně bojovat s obezitou, je ale ještě daleko. Tím spíš když ke zmíněnému testování na lidech Muskův Neuralink ještě povolení nedostal. Miliardář nicméně uvedl, že jakmile bude firma moci čipy implementovat, zaměří se na poranění mozku a páteře. Odhaduje přitom, že výzkum potrvá zhruba deset let.
