Rusko do Indie dováží desetkrát více ropy než loni. Díky této skutečnosti ušetřila pátá největší ekonomika světa přibližně pět miliard dolarů, což v přepočtu odpovídá necelým 107 miliardám korun a úspoře 89 dolarů za tunu (bezmála dva tisíce korun). S odkazem na indickou banku Bank of Baroda to uvádí zpravodajský web BBC, který zároveň dodává, že ještě v minulém roce představovalo ruské černé zlato pouhá dvě procenta tamního ropného dovozu, kdežto nyní je podíl téměř pětinový.
Indie se spolu s Čínou stala hlavním zákazníkem Moskvy poté, co na její ropu západní země uvalily embargo. Tuto komoditu je nyní Rusko nuceno prodávat se slevou, a to v řádech desítek procent. Koneckonců právě nízkou cenou Indie své obchodní partnerství obhajuje. Asijská země, která v současnosti představuje třetího největšího světového dovozce ropy, už dříve upozorňovala na fakt, že s miliony lidí žijících v chudobě není schopná platit vyšší ceny.
Na to konto se loni vyjadřoval třeba indický ministr zahraničních věcí Subrahmanjám Džajšankar, podle něhož dovážela Evropa od začátku invaze z Ruska šestkrát větší objem energetických zdrojů než Indie. „Evropě se podařilo snížit dovoz a zároveň to učinit způsobem, který je pohodlný. Pokud jde o princip, proč se od nich Evropa neodřízla hned první den?“ řekl.
Praní špinavé ropy
Evropa se od ruských energií první den opravdu neodstřihla, ba co víc, zdá se, že do západních zemí proudí tamní ropa navzdory sankcím nadále, tedy více než rok po začátku války na Ukrajině. Nejčastěji se tak děje ve formě motorové nafty, plynového oleje a leteckého paliva, jak vyplývá z nedávno zveřejněné studie finské organizace CREA.
Podle ní dovezl Západ během 12 měsíců od ruské invaze ropné produkty v hodnotě 42 miliard eur (zhruba 978,5 miliardy korun). A to výhradně ze zemí, které výrazně zvýšily dovoz ruské ropy. Jak je to možné?
I když Evropa i většina zemí G7 nákupy z Moskvy přinejmenším výrazně omezily, zároveň zvýšily svoji závislost na dovozu ropných produktů právě z Indie a Číny – tedy shodou okolností momentálně největšími zpracovateli ruské ropy. Konkrétně z Číny jí od loňského února zmíněné země dovezly o 94 procent více. Podíl pak rostl i u nákupů z Turecka, Singapuru a Spojených arabských emirátů, které stejně tak zůstávají zákazníky Moskvy. Dovoz z Indie do Evropy a států G7 se zvýšil zhruba o dvě procenta. A zatímco od Ruska tyto země nakupují surovinu za výhodné ceny, třetím zemím barely prodávají tak, jakoby žádná sleva nebyla.
,Pračky na špinavou ropu‘, jak země nakupující od Ruska studie nazývá, zpracovanou komoditu v největším objemu posílaly právě do Evropy, která zmíněným způsobem přijala objem v hodnotě 17,7 miliardy eur (414,4 miliardy korun). Celkem do roka od invaze vyvezla Moskva do Číny, Indie, Turecka, Spojených arabských emirátů a Singapuru o 140 procent více ropy než předtím. To jinými slovy znamená, že země, jež tuto špinavou surovinu perou, tak odebírají zhruba 70 procent ruského vývozu, čímž nepřímo financují válku na Ukrajině.
A vzhledem k tomu, že konec konfliktu je v nedohlednu, očekávají analytici, že Rusko bude levnou komoditu asijským zemím nabízet i nadále. „Věříme, že odběr ruské ropy zůstane omezen hlavně na Indii a Čínu, čímž se udrží vysoké slevy,“ podotkla pro BBC Vandana Hariová z analytické společnosti Vanda Insights s tím, že dokud to půjde, budou konkrétně indické ropné rafinerie i dále maximalizovat své ziskové marže.