V souvislosti se zveřejněním čísel o chudobě v Německu, kdy se podíl chudých Němců zvýšil na 15,7 procenta, se objevil také údaj o tom, kolik domácností bylo loni odpojeno od elektřiny. Bylo to 330 tisíc domácností. Ohroženo odpojením od dodávek energie je dokonce 6,2 milionu domácností největší evropské ekonomiky.
Nerovnost a chudoba bude zřejmě hlavním tématem parlamentních voleb v Německu, které se konají 24. září. Hovoří o tom zejména levice zastoupená postkomunistickou stranou Die Linke.
Levicoví politici v německém spolkovém sněmu interpelovali vládu ohledně energetické chudoby, fenoménu, kdy chudí lidé nemají finanční prostředky na to, aby platili dodávky energií.
Každá pátá domácnost v ČR |
---|
Energetickou chudobu v zemích Evropské unie sleduje nezisková organizace EU Fuel Poverty Network. Evropská komise energetickou chudobu definuje jako stav, kdy má domácnost problém vytopit byt na teplotu 18 až 21 stupňů Celsia. V ČR je takto ohrožena každá pátá domácnost. |
Vláda Angely Merkelové uvedla, že loni bylo od dodávek elektřiny odpojeno 330 tisíc domácností, od plynu bylo odpojeno 44 tisíc domácností. V Německu bylo v roce 2015 podle serveru de.statista.com 40,8 milionu domácností.
Bez proudu a plynu, alespoň na čas, bylo méně než jedno procento domácností. Ohroženo vypnutím elektřiny je ale až 6,2 milionu domácností, což je více než patnáct procent německých domácností, uvedl Frankfurter Allgemeine Zeitung s odkazem na data spolkového úřadu pro regulaci energií Bundesnetzagentur. Domácnosti v průměru za energie dluží 119 eur (3213 korun).
Poslankyně Eva Bulling-Schröterová (Die Linke), která se zabývá klimatickou a energetickou politikou, tvrdí, že energetická chudoba je v Německu podceňována. „Energetická chudoba je pro miliony lidí v Německu tichou katastrofou, zejména během zimních měsíců,“ řekla v parlamentu. I když podle ní Německo vyváží stále více elektřiny, počet odpojení od elektrické sítě roste.
Srovnání cen elektřiny online: Porovnejte si nabídky dodavatelů v ČR
“Přes tuto skandální nerovnost nechce vláda energetickou chudobu vidět,“ dodala. Nejvíce touto nouzí trpí senioři a neúplné rodiny s dětmi. Podle poslankyně by měla být jejich ochrana upravena zákonem.
Kritika berlínské vlády za energetickou politiku nepřichází jen z levicových pozic. Z druhé strany politického spektra je možno uvést předsedu dozorčí rady chemického koncernu BASF Jürgena Hambrechta, jenž je zároveň členem liberální strany FDP.
Vystřízlivění z Energiewende. Čtěte: Německá kocovina ze zeleného boomu: spoléhat na slunce a vítr nelze
V rozhovoru pro deník Die Welt si postěžoval na způsob, jakým spolková vláda vysvětluje veřejnosti takzvanou Energiewende, tedy odklon od fosilních paliv v Německu. V materiálech ministerstva průmyslu se hovoří o „úspěšném příběhu“. „S realitou to má jen málo společného a je to placeno z peněz daňových poplatníků,“ rozzlobil se Hambrecht s tím, že se ministerstvo zaklíná poukazem na klesající náklady na obnovitelné energie a bezpečnější dodávky.
„Energiewende je obrovské fiasko. Náklady stále rostou a bezpečnost dodávek je extrémně ohrožena, pokud po odklonu od jádra chceme odstoupit od uhlí i plynu. Extrémně mě rozčiluje, když jsou občané taháni za nos,“ dodal vlivný manažer.
Výroba elektřiny v Německu v roce 2016 podle zdroje (v procentech) | |
---|---|
Hnědé uhlí | 23,1 |
Černé uhlí | 17,0 |
Jádro | 13,1 |
Větrné elektrárny | 12,3 |
Zemní plyn | 12,1 |
Biomasa | 7,0 |
Ostatní | 15,3 |
Zdroj: AG Energiebilanzen
Také šéf německých hornických odborů Michael Vassiliadis varuje nad nebezpečným růstem cen energií v Německu, kvůli zavírání jaderných a uhelných elektráren.
Slabiny obnovitelných zdrojů se naplno projevily 24. ledna, kdy zabezpečily jen pět procent spotřeby země. Energetická bezpečnost Německa klesá při každém dalším odpojení elektrárny na uhlí nebo jádro. Požadavek německých Zelených na rychlý odklon od hnědého uhlí je podle odboráře velmi nezodpovědný.
Změna energetické koncepce byla doposud velmi nákladná. Tržní hodnota elektrické energie za 100 miliard eur se totiž od začátku Energiewende v roce 2010 vyšplhala na 500 miliard eur včetně dotací a závazků, které jsou spojeny se zavíráním elektráren, zdůraznil Vassiliadis.
Dále o energetice čtěte: