Biomasa je zdroj alternativní energie, na který v současnosti stát spoléhá snad nejvíc. Hned po provozu malých vodních elektráren. Investici do takové spalovny zaplatí až z třetiny evropské dotace. Zájem o tento druh podnikání přesto není v tuzemsku zrovna velký. Váhavci se možná rozhoupou ve chvíli, kdy si uvědomí, že stát dává tomuto podnikání zelenou.
BIOMASA Biomasa je zdroj alternativní energie, na který v současnosti stát spoléhá snad nejvíc. Hned po provozu malých vodních elektráren. Investici do takové spalovny zaplatí až z třetiny evropské dotace. Zájem o tento druh podnikání přesto není v tuzemsku zrovna velký. Váhavci se možná rozhoupou ve chvíli, kdy si uvědomí, že stát dává tomuto podnikání zelenou.
Využít sílu vody, slunce, uhlí nebo jádra není nic překvapivého. Moderní technologie ale přinesly možnosti, které dokážou vyždímat energii z něčeho tak obyčejného, jako je kuchyňský odpad. Týdenní obsah popelnic by při správném zpracování mohl například na stejnou dobu osvětlit příslušnou ulici.
Třetina odpadu z domácností má totiž v Česku organický charakter. Jde většinou o zbytky z vaření – slupky brambor, odřezky zeleniny, nedojedené ovoce nebo i obyčejné vaječné skořápky. I domácnosti, které jinak odpad pečlivě třídí, nemají tento odpad kam vyhodit. Sklo, plast nebo papír mají přitom své speciální kontejnery.
Organický odpad končí na skládkách, kde „vyletí“ do vzduchu. Vzniklé odpadní plyny totiž bez užitku unikají do okolí a svým zápachem navíc často obtěžují obyvatele v sousedství. Biologický odpad lze přitom velmi produktivně zužitkovat. Spalovny biomasy jsou dnes už velmi efektivní.
EKOENERGIE MŮŽE ZDRAŽIT POTRAVINY
Kritici bioenergetického zdroje mají v jednom pravdu. Zpracovatelé si většinou vybírají jednodušší, čistší a skladnější palivo – dřevo, obilí, luštěniny nebo řepku. Tato praxe pak ovšem tlačí na zdražování plodin pro původní a tradiční průmyslové obory. Třeba nábytkářství nebo potravinářství.
Stát má ovšem pro biomasu a bioplyn velké pochopení. Po malých vodních elektrárnách je nejprotežovanějším alternativním palivem. Do roku 2010 by se v zemi mělo zužitkovat přes milion tun biomasy, aby Česko splnilo slib daný Evropské unii. Tedy, že alternativní zdroje se na tuzemské spotřebě budou podílet z osmi procent.
„Dotace mohou být přiznány z takzvaného programu Ekoenergie ve výši půl milionu až sta milionů korun. Na výrobu biomasy a bioplynu mohou podnikatelé či obce z eurofondů získat až 30 procent z vynaložených nákladů,“ připomíná Ladislav Pazdera z ministerstva průmyslu a obchodu. Při investování do modernizace a efektivity výroby i spotřeby pak podíl eurodotací vzrůstá až na 40 procent.
NA BIOMASU VSADILY HLAVNĚ OBCE
Přes to všechno zůstává využití biomasy mezi podnikateli v Česku stále Popelkou. Zaměřují se na něj spíše farmáři, kteří tak mohou účelně likvidovat odpad ze svého hospodaření. Nejčastěji ale v této oblasti investují obce. Klasickým příkladem může být středočeská obec Kněžice na Nymbursku. Bioplyn zásobuje místní odběratele teplem a elektřinou od loňského Mikuláše.
„Stavba bioplynové stanice, kotelny na biomasu a centrálních rozvodů tepla přišla na 116 milionů korun,“ uvádí energetický expert společnosti Topinfo Libor Novák. Projekt umožnil obci vyrábět elektřinu ekologickou cestou a odpadním teplem vytápět obec.
„Na centrální rozvody se připojilo 148 objektů, to je v přepočtu na obyvatele 94 procent všech trvale žijících v naší obci,“ říká starosta obce Milan Kazda. Teplo rozvádí do domů dvanáctikilometrové potrubí a teplota se pohybuje od 70 do 105 stupňů Celsia.
„Ačkoliv se to na první pohled nezdá, jsme krajem venkovským. Těší nás tento pilotní projekt obce Kněžice, který může ukázat cestu k energetické soběstačnosti našich obcí,“ ocenil kněžické i hejtman Středočeského kraje Petr Bendl.
VLHKÁ SLÁMA ŠPATNĚ HOŘÍ
Bioplynová stanice na výrobu metanu jako vstupní surovinu zpracovává veškerý organický odpad z místní zemědělské farmy, především kejdu od hospodářských zvířat, ale i závadnou a starou biomasu (siláž, traviny, šrot a podobně). „Bioplynka“ má linku s kapacitou 10 tun materiálu za den, kogenerační jednotku s elektrickým výkonem 330 kW a s tepelným výkonem 400 kW. Při zpracování navíc vzniká zemědělsky použitelné hnojivo.
Kotelna na biomasu spaluje především slámu v obřích balících a drobný dřevní odpad. V kotelně se nachází jeden kotel na spalování slámy o výkonu 800 kilowatt a jeden kotel na spalování dřevní štěpky s výkonem 400 kilowatů.
Provozní zásobníky paliva umožňují osmihodinový automatický provoz. Krytý sklad paliva přitom zabezpečí dva týdny provozu. Součástí celého systému je i čerpací stanice, cirkulace topné vody, chemická úpravna vody a systém udržování tlaku v soustavě.
„Právě automatický provoz způsobuje někdy potíže. U biomasy totiž lze jen těžko nastavit stabilní procento vlhkosti paliva,“ vysvětluje Libor Pavlíček, ředitel společnosti Step Trutnov, subdodavatel technologie kotelny.
ani větší města nezůstávají stranou
„Třebíč se letos stala městem, ve kterém je více než polovina dodávky tepla zajištěna právě zpracováním biomasy,“ oceňuje Richard Horký z občanského sdružení Ekobioenergo.
Hlavním zdrojem tepla pro Třebíč je ORC Teplárna Sever s nově instalovaným kotlem na slámu. Celkový instalovaný výkon kotelny tak vzrostl na 15 megawattů.
Sláma ve formě balíků je skladována v zastřešeném skladu paliva s celkovou kapacitou 2500 tun a ke kotli je dopravována pomocí nakladače. Podávání paliva z denního skladu a veškerý provoz kotle je již řízen automaticky.
Podíl energie vyrobené z obnovitelných zdrojů v ORC Teplárně Sever tvořil v loňském roce 67 procent. Letošním zprovozněním nového kotle společnosti VESKO by mělo dojít k nárůstu až na 88 procent.
Využití biomateriálů ale kromě obcí stále víc zajímá i privátní sektor. Společnost Agro CS z České Skalice na Náchodsku hodlá v nedaleké Jaroměři postavit bioplynovou fermentační stanici na výrobu elektřiny. Agro CS je předním hráčem na českém trhu zahradních substrátů a hnojiv.
Zařízení má vyrůst v okrajové části Jaroměře u silnice na Velichovky. Bude zpracovávat od-
padní vody a tuky, cukrovarnické řízky a výpalky, kaly z čistírny odpadních vod, výlisky z továrny na pektin a další zbytky. Vyrobí z nich elektrickou energii a teplo. Vzniklé teplo by v budoucnu zahřálo prostřednictvím městské kotelny část obyvatel Jaroměře. Ročně by stanice mohla zpracovat kolem 40 tisíc tun zbytků.
DOSTUPNOST PALIVA JE PRO INVESTORA PROBLÉM
„Odpad z domácností zatím zpracovávat nebudeme, ale uvažujeme o tom do budoucna. Kaly z čistíren chceme brát tam, kde bioplynová stanice není. Už máme vytypována místa v okolí,“ míní předseda představenstva Agro CS Jan Harant.
Právě dostupnost paliva může být pro investora těžkým oříškem. „Vedle využití místních zdrojů většinou z pilařských závodů, truhláren, případně odpadní biomasy z prořezávek, většina provozovatelů nakupuje biomasu, zejména štěpky od dopravců, kteří takto vytěžují kamiony,“ říká odborník na tuto problematiku David Tauchman.
Zpracovatelé pak mohou mít problém s dostupností dostatečného množství biomasy, což se negativně odráží na prodejní ceně vyrobeného tepla. „Cena dopravy je pro cenu paliva rozhodující,“ vysvětluje Tauchman. V průměru se palivo dováží z okruhu dvaceti až padesáti kilometrů.
Cena nakupované štěpky se potom přímo odvíjí od její vlhkosti a pohybuje se v rozmezí 150 až 350 korun za kubík. Sláma se vykupuje od 600 do 1100 korun za tunu.
Odborníci upozorňují, že do budoucna lze očekávat narůstající cenu biopaliv, vzhledem ke vzniku dalších kotelen. „Rychle rostoucí dřeviny pěstované na větších rozlohách u nás zatím nemají tak dobré výsledky, aby se mohly výrazněji prosadit a alespoň částečně tak nahradit omezené zdroje biomasy,“ myslí si Tauchman.
Stále se zvyšující zájem o biomasu a její rostoucí trh není jen evropská záležitost. Tento obnovitelný zdroj energie je stále více vyhledáván i v USA, Kanadě či Asii. Hovořili o tom nedávno také účastníci na konferenci Světové dny úspor energií. Tradičně ji pořádá Hornorakouský svaz pro úspory energií OÖ Energiesparverband.
Alternativní zdroje hledají i japonci
Jeden z příkladů asijských zkušeností s využíváním biomasy uvádí Shuichi Miura, profesor z Univerzity umění a designu v Tokiu: „Japonsko disponuje velkým potenciálem v oblasti biomasy, 67 procent rozlohy země pokrývají lesy. Ve větší míře byla využívána především v první polovině 20. století, ale později ji vytlačila jiná paliva a v současné době nepatří mezi nejdůležitější energetické zdroje. Přesto lze v Japonsku pozorovat pozvolný návrat k tomuto palivu.“
Japonská vláda schválila strategii pro využití biomasy (Biomass Nippon Strategy) s hlavními cíli snížit množství emisí oxidu uhličitého vypouštěných do ovzduší. To by mělo zabránit globálnímu oteplování planety. Poměrně důležité místo v této strategii zaujímají domácnosti. Bylo totiž zaznamenáno, že ze všech sektorů se nejvíce zvýšila produkce skleníkových plynů a emisí oxidu uhličitého právě v obytném sektoru. Za 15 let to bylo o 37,4 procenta.
ZATEPLOVAT, ZATEPLOVAT, ZATEPLOVAT… Přestože se to nezdá, Japonsko nám může být příkladem. Země svým územím zasahuje do různých zeměpisných šířek, a proto se průměrná roční teplota jednotlivých regionů pohybuje v rozsahu od 8,5 °C v Sapporu (na severu) do 18,3 °C v Kagoshimě (na jihu). Roční spotřeba energie na vytápění vzhledem k různým zeměpisným šířkám kolísá od deseti do dvou megawatthodin. Obecně platí, že domy jsou často nedostatečně tepelně izolované a dochází k velkým tepelným ztrátám. „To platí i u nás,“ říká Blanka Vondrysová z Energy Centra v Českých Budějovicích. Středisko propaguje hospodárné využívání energie a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů. Všem zájemcům poskytuje i bezplatné poradenství. co je biomasa • Hmota organického původu. • Získává se spalováním buď z cíleně pěstovaných rostlin nebo z odpadů v zemědělské, potra- vinářské nebo lesní produkce. • Výhřevnost je dána množstvím hořlaviny, což je organická část bez vody a popelovin, směs hořlavých uhlovodíků – celulózy, hemicelulózy a ligninu. • Spalována je přímo, nebo jsou spalovány kapalné či plynné produkty jejího zpracování. Od toho se odvíjejí základní technologie zpracování a přípravy ke spalování. typy biomasy • Suchá: zejména dřevo a dřevní odpady, ale také sláma a další odpady. Lze ji spalovat přímo, případně po mírném vysušení. • Mokrá: zejména tekuté odpady – kejda a další odpady. Nelze ji spalovat přímo, využívá se zejména v bioplynových technologiích. • Speciální: olejniny, škrobové a cukernaté plodiny. Využívají se ve speciálních technologiích k získání energetických látek – zejména bionaftty nebo lihu. Pramen: Centrum pro obnovitelné zdrojea úspory energie EkoWatt zajímavosti**
• Průměrný Čech každý rok vyhodí do popelnic přes tři sta kilogramů komunálního odpadu, který skončí na veřejných skládkách. Více než třetina odpadků je organického původů a projde chemickým procesem, který bez užitku uvolní 93 krychlových metrů plynu.
• V současnosti je u nás nejlépe dosažitelná zbytková biomasa, což jsou sklizňové zbytky v zemědělství a dřevní odpad v lesnictví. Jejich množství je odhadováno na osm až deset tisíc tun za rok.
• Popel ze spalování biomasy je použitelný jako hnojivo.
• Nejefektivnější biopalivem v našich zeměpisných šířkách je len. V tepelných spalovnách má nejvyšší účinnost sláma. Záleží ovšem na množství vlhkosti.
• Nejlevnějším zdrojem energie je bioplyn vznikající samovolným procesem na skládkách veřejného odpadu. Technologie na jeho zpracování je ale mnohonásobně dražší než investice použité na využití tříděného odpadu domácností.
• Slovensko používá sotva čtvrtinu svých možností na pěstování biomasy. Podle některých expertů se tak v budoucnu může stát významným dodavatelem pro celý středoevropský region.
