„Erasmáci“ věří v lepší uplatnění na trhu práce. Přístup zaměstnavatelů se liší, studium v zahraničí ale berou jako bod k dobru

Letos 1. května si Česká republika připomněla jedno velice významné jubileum. Právě tehdy totiž uplynulo 20 let od chvíle, kdy spolu s dalšími devíti státy vstoupila do Evropské unie.

Zda byl tento krok správný, či nikoliv, vnímala veřejnost v průběhu času různě. Čistě z ekonomického hlediska se nicméně Česku členství v EU vyplácí. I po dvou dekádách, kdy je její součástí, totiž platí za takzvaného čistého příjemce. To znamená, že objem peněz, které do Bruselu poslalo, respektive posílá, je stále menší než objem finančních prostředků, jež naopak z unijního rozpočtu dostalo a dostává. Vloni tento rozdíl podle Ministerstva financí činil 89,5 miliardy korun.

Vedle toho je zde ale i řada dalších výhod, které by bez členství v Unii byly nemožné, nebo přinejmenším o dost hůře realizovatelné. Jako například program zahraničních mobilit Erasmus, totiž jeho nástupce Erasmus+.

Největší zájem je o Španělsko, Portugalsko či Německo

Česká republika se programu Erasmus, respektive Erasmus+ (dále jen Erasmus) účastní od roku 1998. Jak přitom plyne ze statistik Domu zahraniční spolupráce (DZS), do mezinárodního vzdělávání se skrze tuto instituci od samého začátku zapojilo více než 411 tisíc českých účastníků (údaje k 31. 12. 2023). Nejvíce je pochopitelně vysokoškoláků, kterých se dosud programu zúčastnilo na 110 tisíc.

A zatímco dříve patřilo v tomto ohledu za nejoblíbenější výjezdovou destinaci sousední Německo – ještě před 10 lety tam mířilo celých 14 procent našinců –, v roce 2023 naopak se stejným podílem zvítězilo Španělsko. Německo se s osmi procenty propadlo na místo druhé, následovaly Slovensko, Itálie a Portugalsko (všechny země shodně sedm procent).

„Naši studenti vyjížděli a vyjíždějí nejčastěji do Portugalska, Španělska, Německa a Francie,“ potvrdila současný trend prorektorka Technické univerzity v Liberci (TUL) pro zahraniční vztahy Kateřina Maršíková. Vzápětí pro redakci Euro.cz dodala, že v kurzu jsou i skandinávské země či Nizozemí, přičemž každoročně se takto do zahraničí vydá okolo dvou set tamních studentů.

Ani v rámci Masarykovy univerzity (MUNI) se nejoblíbenější studijní destinace nijak zásadně neliší. A to navzdory skutečnosti, že zde celkově vzato realizují mnohem více výjezdů než na severu Čech. „Na dlouhodobou (semestrální) studijní mobilitu vyjelo v akademickém roce 2023/24 celkem 882 studentů. Na krátkodobou mobilitu (do jednoho měsíce) vyjelo 124 studentů,“ vyčíslila za brněnskou MUNI Nikola Maráková, projektová manažerka DZS.

Dle Jany Kasaničové, tiskové mluvčí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, se počet lidí ochotných absolvovat zahraniční studijní pobyt či praktickou stáž po konci pandemie opět zvyšuje a škola se pozvolna blíží k předcovidovým číslům. V uplynulém akademickém roce tuto možnost využilo celkem 126 studentů. A nejoblíbenější destinace? Stejné jako v předchozích dvou případech, tedy Portugalsko se Španělskem a sousední Německo.

„To nejlepší, co může náš vzdělávací systém nabídnout“

Co konkrétně si „erasmáci“, ale i další účastníci zahraničních mobilit od svého pobytu v cizí zemi slibují? Dle kvantitativního výzkumu, který pro DZS před dvěma lety realizovala společnost STEM/MARK, a sice na vzorku 605 respondentů ve věku 18 až 35 let, je k účasti v programu motivovala především snaha zlepšit se v cizím v jazyce, přání poznat jinou zemi, ale také osobní rozvoj a touha zažít něco nového.

S podobnými cíli ostatně na Erasmus před 10 lety vyjížděl Tomáš Dostál, toho času student České zemědělské univerzity v Praze, dnes projektový specialista. „To nejdůležitější, co mi program dal, bylo poznání velkého množství lidí, rozdílných národů, způsobů života a uvažování nad světem okolo nás. Je to vlastně taková cesta kolem světa s tím, že lidé jsou zde velmi otevření a máte možnost s nimi vše prožívat,“ shrnul.

Díky Erasmu získal dle vlastních slov „novou perspektivu, jak nahlížet na specifické problémy“, a to především právě proto, že účast v programu „má obrovský sociální i kulturní přesah“. Ten se navíc dle zmíněného výzkumu DZS přelévá rovněž do roviny profesní, neboť jak z jeho závěrů vyplývá, oproti lidem, kteří se ničeho podobného nikdy neúčastnili, se erasmáci domnívají, že v případě potřeby naleznou novou práci snadněji, potažmo nemají takový strach z toho, že by o své současné zaměstnání měli přijít.

Jak konkrétně pomohla zahraniční zkušenost v pracovním poměru a jeho získání Dostálovi, který v rámci Erasmu strávil dva semestry, tedy celkově asi devět měsíců, studiem na University of Eastern Finland ve městě Joensuu? 

„Asi nejsem schopný vypíchnout nějaký specificky zásadní bod, ale jedná se o souhrn už zmíněných schopností: jazyk, komunikace, nový pohled na problémy. Pro některé zaměstnavatele je to jistě atraktivní bod v životopise. Jeden můj bývalý zaměstnavatel, který velmi rád prezentoval svoji firmu, to využil v rámci PR článku ve firemním magazínu,“ prozradil s tím, že Erasmus hodnotí jako nejúžasnější zkušenost, kterou mu náš vzdělávací systém byl schopen nabídnout. 

Není Erasmus jako Erasmus

Dnes třiatřicetiletý Dostál nebyl zdaleka jediný, kdo na zahraniční studijní pobyt vyjížděl s cílem vylepšit svoji budoucí pozici na trhu práce. Takových studentů je celá řada, přičemž patří mezi ně i Nela Tomanová, absolventka Ekonomické fakulty TUL.  

„Od mého Erasmu uplynulo již 11 let, ale dodnes jsem ráda, že jsem do toho šla. I když to na německé univerzitě nebylo takové ,lážo plážo‘ jako na pláži v Portugalsku, kam vyjely mé kamarádky, stálo to za to. Už když jsem se pro Erasmus rozhodla, jsem myslela hlavně na zlepšení jazyka a určitě i na řádek do životopisu,“ objasnila.  

„Dnes pracuji jako personalistka a sama u uchazečů o zaměstnání zahraniční zkušenost oceňuji. Vím, že museli vyjít ze své komfortní zóny, museli se o sebe postarat, museli si mnoho věcí sami v cizí zemi v cizí řeči zařídit, potkali spoustu zajímavých lidí a poučili se ze spousty zkušeností. A to jak těch studijních, tak i volnočasových,“ podotkla Tomanová.

Rozšířit si mezinárodní rozhled, zlepšit jazyk a získat kontakty

Že má Erasmus studentům pomoci nejen z hlediska osobnostního rozvoje, ale právě i zvýšením jejich šancí při hledání budoucího zaměstnavatele, věří také na Univerzitě v Hradci Králové (UHK). „Mezi nejčastěji zmiňované přínosy zahraničního studia patří rozšíření mezinárodního rozhledu, vytvoření globální sítě kontaktů a zlepšení interkulturních a jazykových kompetencí, což zvyšuje jejich uplatnitelnost na trhu práce,“ sdělil naší redakci tiskový mluvčí UHK Jakub Novák.

Hradecká univerzita vyslala od roku 2005 do zahraničí celkem 4 638 studentů a studentek. Jednou z nich byla též Kateřina Michlová, která se takto před šesti lety vydala do chorvatského Záhřebu. „Byl to pro mě skvělý zážitek – jednak odjet sama bez rodiny a přátel, jednak poznat způsob života v jiném městě. Navíc jsem tam získala také tři kamarádky, se kterými jsem v kontaktu dodnes: dvě Češky a jednu Američanku, se kterou jsme obě chodily do stejné školy a se kterou jsme společně celou zemi procestovaly,“ přiblížila nyní již učitelka chemie a biologie na jedné z hradeckých základních škol.

„Myslím si, že mít v životopisu účast na Erasmu mi v učitelské branži může pomoci. Tam, kde teď učím, máme jako pedagogové i žáci také možnost na Erasmus vyjet a seznamovat se s formou výuky v jiných zemích. Díky tomu jsem se tak například zúčastnila jednoho anglického kurzu na Kypru, navštívila jsem soukromou školu v Turecku a také jsem byla na aktivním kurzu pro učitele na Islandu. Všechny tyto věci byly skvělou zkušeností do mé učitelské praxe a byla zde i možnost poznat krásy jednotlivých zemí,“ doplnila Michlová s tím, že Erasmus všem vřele doporučuje, i kdyby kvůli tomu – podobně jako ona sama – museli z důvodu neuznání některých předmětů vlastní univerzitou prodlužovat studium: „Podle mě se to rozhodně vyplatí.“

Faktor, který může rozhodnout

Jak vyplývá z výše zmíněného kvantitativního výzkumu, lidé, kteří se Erasmu či nějakého podobného zahraničního výjezdu účastnili, věří, že v případě potřeby si novou práci naleznou snadno, a to třeba i mimo Českou republiku. Že mají erasmáci lepší šanci na trhu práce než osoby, jež se žádného zahraničně studijního či praktického pobytu neúčastnili, ostatně potvrzuje i jedna z testovaných hypotéz.

Redakce Euro.cz v této souvislosti několik zdejších zaměstnavatelů oslovila, a to ve snaze nabídnout na danou problematiku pohled také z druhé strany. Jak moc jsou pro ně absolventi Erasmu a podobných programů jakožto potenciálně noví zaměstnanci atraktivní a jakou váhu této položce v životopisu přikládají?

„Zkušenost z programu Erasmus je pro uchazeče při hledání práce velké plus,“ nechala se slyšet Radana Hartošová, náborářka v české pobočce poradenské společnosti RSM. „Naznačuje, že kandidát je flexibilní, samostatný, nebojí se změny a je schopný se adaptovat v cizím prostředí,“ uvedla s tím, že naneštěstí ani v dnešní době nebývají všichni absolventi vysokých škol příliš dobře jazykově vybaveni, takže fakt, že kandidát stráví semestr (nebo i déle) v zahraničí, může ve výsledku během výběrového řízení sehrát rozhodující roli.

„Erasmus není jediný doklad o kvalitách kandidáta, ale v celkové mozaice, kterou personalista řeší, jde o významný dílek. Za nás v RSM můžeme jednoznačně říct, že účast na Erasmu vidíme u pohovorů velmi rádi,“ přiznala Hartošová.

Velké plus navíc mají erasmáci také podle spoluzakladatele HR platformy Sloneek Milana Rataje: „V Česku není mimopracovní praxe jako výhoda tak rozšířená jako na Západě. Zde jsou dobrovolnické aktivity, účast v komunitách, stáže nebo právě zahraniční pobyty doceňovány výrazně více.“

Rataj je toho názoru, že pokud kandidát například nemá odpovídající praxi v životopise, ale vyrazil do světa na zkušenou a zkušenosti si opravdu přinesl, může takto svůj hendikep oproti ostatním de facto vymazat. „Pokud firma obsazuje pozici na základě reálných kompetencí a ne ,papírové zkušenosti‘, pak může být zahraniční cesta dokonce klíčová,“ řekl. Neplatí to však prý zcela univerzálně: „Je potřeba nezastírat, že také Erasmus je pro řadu lidí zcela promarněná šance a berou ho spíše jako cestu, jak si ,užít života‘. V takovém případě pak není možné očekávat od firem, že právě v takovém pobytu uvidí přidanou hodnotu.“

V pohostinství bývá zahraniční praxe standardem

Podle zakladatele pracovního portálu StartupJobs Filipa Mikschika se určitě nedá říct, že by firmy jakkoliv systematicky vyhledávaly studenty se zahraniční zkušeností v podobě Erasmu. I on nicméně redakci potvrdil, že jde o pomyslný bod navíc v jejich prospěch. „Účast a absolvování takového programu totiž dokazuje, že daný uchazeč je schopný pracovat v mezinárodním kontextu, že jeho jazykové znalosti prošly zkouškou v reálném světě a že z pohledu startupů, které se snaží rychle růst, a to i geograficky, může být takový zájemce přínosem. Třeba i z pohledu toho, že má lepší představu, jak věci fungují i ,tam venku‘, díky čemuž tak může přinést zajímavý pohled na problémy, které se ve firmě řeší,“ nastínil. „Neplatí to ale opačně – tedy že by lidé, kteří během svých studií do zahraničí nevyrazili, tyto vlastnosti neměli. Jen je musí doložit něčím jiným než účastí v zahraničním studijním programu,“ zdůraznil Mikschik.

V jakém konkrétním případě by tedy firmy během výběrového řízení erasmáka upřednostnily? Odpovědět na takovou otázku jednoznačně může být naneštěstí takřka nemožné, jak uvedla Michaela Zídková, šéfka personálního oddělení ve společnosti Akcenta, jež se zabývá poskytováním devizových služeb.

„Pokud bychom měli vybírat mezi dvěma podobnými kandidáty, z nichž jeden Erasmus za sebou má a druhý nikoliv, nemůžu říct, že by tato zkušenost vždy hrála rozhodující roli,“ zhodnotila. „Erasmus může být významným plusem hlavně u pozic, které vyžadují samostatnost a dobrou jazykovou vybavenost. Nicméně, vždy záleží na celkovém profilu kandidáta a konkrétních požadavcích na danou pozici. U pozic, kde jsou klíčové jiné dovednosti nebo zkušenosti, nemusí být zkušenost s Erasmem rozhodující,“ poodhalila.

Ostatně, existuje řada firem, pro které účast kandidáta a potenciálního kolegy na podobných programem příliš zásadní faktor nepředstavuje. A jednou z nich je i v pořadí historicky teprve třetí český jednorožec, společnost Mews. Ta působí v segmentu hotelnictví a pohostinství, přičemž na trh dodává vlastní systém pro správu rezervací, jejž využívá více než pět tisíc klientů ze zhruba 90 zemí světa. Sama pak zaměstnává přibližně tisíc lidí.   

„Většina našich uchazečů má již určité mezinárodní zkušenosti, a to i mimo Erasmus, což platí především pro oblasti, jako je pohostinství, kde je zahraniční praxe prakticky standardem. U technických rolí tedy tento prvek tolik neřešíme,“ vysvětlil Jan Meissner, Product and Tech Community Lead v Mews, s tím, že celkově firmě „spíše záleží na tom, jak je kandidát připravený fungovat v mezinárodním prostředí, což se dá prokázat různými způsoby, nejen skrze Erasmus“.

Umět se postavit na vlastní nohy

Ačkoliv se, jak dokládají výše uvedená vyjádření zástupců oslovených společností, přístupy firem k otázce zaměstnávání absolventů Erasmu více či méně liší, minimálně v jednom se většina z nich shoduje: účast v programu pomáhá člověku postavit se na vlastní nohy. „Studenti, kteří se rozhodli pro Erasmus, často prokazují vysokou míru samostatnosti, schopnost převzít odpovědnost a rychle se přizpůsobit novým situacím,“ okomentovala Zídková z Akcenty.

A stejného názoru je i zakladatel StartupJobs Mikschik. „(Erasmus) skutečně validuje určitou míru samostatnosti – přeci jen sbalit se a odjet na několik měsíců do zahraničí studovat s maminkou za zády nejde. Takže účast na takovém programu je pro zaměstnavatele signál, že má před sebou někoho, kdo má za sebou samostatnou zahraniční zkušenost a mohl by být velmi cenným přínosem do týmu,“ uzavřel.