Podle údajů ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy studuje v současné době vysokou školu zhruba 300 tisíc lidí, což rozhodně není nijak zanedbatelné číslo. Inženýrů, magistrů a bakalářů, kteří své vysokoškolské studium obohatili o zkušenosti získané v zahraničí, už ovšem tolik není. Je to přitom právě ERASMUS (nebo další jemu podobné programy), díky jehož absolvování se můžete pro potenciálního zaměstnavatele stát o poznání atraktivnějším.
Vzhledem k tomu, jak je v dnešní době celý svět ekonomicky provázán, existuje poměrně velká šance, že v rámci svého zaměstnání přijdete do styku s někým, s nímž se česky zkrátka a jednoduše nedomluvíte. Spolupráce s obchodními partnery ze zahraničí bývá v lecčem jiná. Mnohdy je potřeba držet se zcela jiných zásad, než na které jste zvyklí, a mít povědomí o kulturních odlišnostech mezi vámi, abyste se nedopustili faux pas, jež by potenciálně mohlo celý obchod zmařit.
Lidí s takovýmito zkušenostmi si firmy zpravidla velice cenní. Nabýt je přitom nemusí být zas až tak těžké, a jde to dokonce již během vysokoškolského studia. Jak? Odpovědí je ERASMUS+.
Pokud nevíte, o čem je řeč, a chcete se dozvědět, co je tento projekt zač, kdo jej financuje a co díky němu můžete zažít, přečtete si tento náš článek: Zpestřete si „vejšku“ studiem v zahraničí. V rámci programu ERASMUS+ můžete vycestovat až na 1 rok
Avšak ještě předtím, než do zahraničí vycestujete, musíte splnit několik stěžejních podmínek a absolvovat chvílemi zdánlivě nekonečný proces papírování a dalších administrativních záležitostí. Na co je tedy potřeba se připravit?
Zjistěte, jaké možnosti vám vaše alma mater nabízí
Pakliže jste již skálopevně rozhodnuti o tom, že si chcete ERASMUS vyzkoušet, vaše první kroky by měly směřovat na webové stránky školy, případně na oddělení vnějších vztahů či jemu obdobné. Zde se dozvíte, do jakých zemí vlastně smíte vycestovat, jaké předměty se dají na vámi zvolené univerzitě studovat, kdy tam začíná akademický rok, respektive semestr a mnoho dalšího.
Při výběru předmětů buďte nicméně obzvláště pečliví. Rozhodně se vyplatí najít si trochu času a pozorně se podívat, které z nich spadají do vašeho studijního plánu a které nikoliv. V zahraničí můžete samozřejmě studovat, o co máte zájem (pakliže takový předmět zapadá do vašeho studijního programu). Pokud se však budou tyto kurzy výrazně lišit od těch, jež byste si jinak zapsali doma, nebudou vám po návratu uznány a vy budete muset s největší pravděpodobností prodlužovat studium. I to je tedy před vaším potenciálním výjezdem potřeba zvážit.
Jak probíhá výběrové řízení?
Jakmile budete mít v tomto ohledu jasno, je potřeba přihlásit se do interního výběrového řízení. To si jednotlivé vysoké školy povětšinou organizují samy za sebe. Stejně tak bývá v jejich gesci i rozhodnutí, kdo ze studentů na ERASMUS, respektive ERASMUS+, jak se tento program nově jmenuje, nakonec doopravdy pojede, a kdo nikoliv.
Zde je potřeba zdůraznit, že škola rozhodně nemá zájem kohokoliv o tuto příležitost připravit. Jak už to tak ale bývá, limitují ji peníze, respektive finanční prostředky, které jí na to Evropská Unie v rámci daného akademického roku vyčlenila.
V závislosti na tom, kolik studentů má o ERASMUS v tom kterém semestru zájem, vedení univerzity stanoví příslušná kritéria. Ta bývají nejčastěji založena na dosaženém prospěchu a dalších podobných faktorech. Někdy se však může stát, že je uchazečů málo, a proto vyhoví v podstatě každému, kdo se do programu přihlásí.
V rámci výběrového řízení budete muset rovněž prokázat, že vaše jazyková vybavenost je na takové úrovni, abyste se v dané zemi, respektive na zvolené zahraniční univerzitě dokázali dorozumět. Jakou formu testu k tomu zaměstnanci školy zvolí, je v podstatě jen na nich. Na některých českých školách sahají po univerzálních zkouškách IELTS (International English Language Testing System) či TOEFL (Test of English as a Foreign Language), jinde sází například na ústní pohovor.
Samozřejmě ne vždy budete na ERASMU nutně používat angličtinu. Pakliže se chystáte například do Francie, asi byste s ní zde příliš nepochodili. To samé však platí například o studiu v Německu, Španělsku či Itálii. V severských zemích stejně jako třeba v Portugalsku, Chorvatsku nebo Maďarsku si každopádně s angličtinou určitě vystačíte.
V rámci výběrového řízení budete muset sepsat motivační dopis a přesvědčit svoji univerzitu o tom, proč právě vy byste měli být vybráni a vysláni do zahraničí. Pakliže v něm uvedete, jaké podle vás máte ke studiu na dané škole předpoklady a jak by mohl ERASMUS přispět k vašemu osobnostnímu rozvoji, rozhodně tím nic nepokazíte.
Administrativy je hodně
Úspěšným absolvováním výběrového řízení to však bohužel ještě zdaleka nekončí. Nyní totiž přichází na řadu již zmíněné papírování. V rámci tohoto procesu je potřeba vyřídit následující dokumenty:
- Student Application form
- Letter of Acceptance
- Transcript of Records
- Learning Agreement
- Financial Agreement
První z nich, tedy formulář zvaný Student Application form, slouží coby oficiální přihláška do programu. Má hned několik stran a jeho součástí je i celá řada příloh. S vyplněním formuláře by vám měl pomoci přímo univerzitní, potažmo fakultní koordinátor.
Letter of Acceptance je dokument, ve kterém jsou popsány práva a povinnosti všech tří zúčastněných stran, tedy jak samotného studenta, tak i vysílající a příjímací instituce.
Transcript of Records je určen zejména osobám, které dávají konečný souhlas k vašemu vyslání na studijní pobyt v zahraničí. Jsou zde vypsány všechny doposud absolvované a uznané předměty, díky čemuž se může dotyčný pracovník přesvědčit, že účastník splnil všechny své dosavadní studijní povinnosti.
Dokument označovaný jako Learning Agreement slouží k jakémusi „spárování“ předmětů, které měl dotyčný během daného semestru/akademického roku studovat na domácí univerzitě a kterým se místo nich bude věnovat v zahraničí. Pakliže v průběhu pobytu student zjistí, že mu některý ze zvolených předmětů nevyhovuje, může je nahradit jinými. Vždy je však zapotřebí o svém úmyslu informovat domácí fakultu a tento Learning Agreement patřičně upravit.
Ve Financial Agreement jsou uvedeny, jak už sám název dokumentu napovídá, veškeré záležitosti spojené s přiznaným stipendiem – jeho celková výše, datum jednotlivých splátek, číslo bankovního účtu, na který budou poslány, i případné postihy, pakliže student nepřiveze ze zahraničního pobytu potřebný počet kreditů.
Jakmile si všechny tyto dokumenty „oběháte“, budete mít to nejhorší zřejmě již za sebou. Může se však stát, že také přijímací instituce od vás bude chtít vyplnit ještě nějaké lejstra navíc. Inu, i o tom ERASMUS je, důležité však je nenechat se touto byrokracií odradit.
Ubytování a dopravu si zařizujete sami
Co se týče praktických věcí, jakými je například ubytování či doprava do cílové destinace, ty jsou víceméně již zcela na vás. S ubytováním vám může pomoci (a ve většině případů tomu tak skutečně i je) zahraniční univerzita, letenky, potažmo jízdenky si každopádně musíte obstarat sami, přičemž to samé platí rovněž o cestovním pojištění.
Ještě před samotným odjezdem po vás bude domácí univerzita chtít vyplnit test jazykové úrovně (Language Assessment). Možná si budete říkat, že jste jej už absolvovali během výběrového řízení, leč není tomu tak. Tento test slouží pro vyhodnocení vašich znalostí cizího jazyka před a po absolvování pobytu. Technicky vzato jej vlastně nevyžaduje ani tak přímo vaše alma mater jako spíše lidé, kteří mají celý projekt na starosti.
Počátečnímu šoku se nejspíš nevyhnete
A na co se můžete těšit, až váš ERASMUS konečně začne? Jednoduše řečeno na zážitky, které si budete pamatovat do konce života a zkušenosti k nezaplacení.
Ačkoliv nikde není psáno, že se celý váš pobyt obejde bez problémů, vždy bude platit, že i špatná zkušenost je cenná zkušenost a že, jak se říká, co vás nezabije, to vás posílí.
První dny v cizí zemi bývají složité. Řada studentů se takto daleko od domova ocitne úplně poprvé. Musejí si zvyknout na to, že rodiče i přátele, se kterými se až doposud byli zvyklí vídat na týdenní bázi, nyní po nějakou dobu neuvidí a že místo nich přijdou do styku s lidmi, kteří mluví jinou řečí, pocházejí z mnohdy diametrálně odlišného kulturního prostředí a přemýšlí jinak.
Na druhou stranu, přesně o tom ERASMUS a jemu podobné projekty jsou. Člověk díky nim má možnost seznámit se s něčím zcela novým, obohatit svoje znalosti a rozšířit si obzory. Na ERASMU člověk (povětšinou) zjistí, že se o sebe dokáže postarat sám, umí se přizpůsobit a udělat si zcela nové kamarády.
Pouze o studiu to rozhodně není
ERASMUS v neposlední řadě nabízí celou řadu příležitostí, jak procestovat nejen danou zem, ale také státy nacházející se v okolí. Většina univerzit má pro „erasmáky“ připraven pestrý program poznávacích výletů i akcí, ať už v rámci studia, či jako takový bonus. Mezi ty nejvyhlášenější (pokud zavítáte třeba do některé ze severských zemí) patří například plavba na obřích luxusních trajektech napříč Baltským mořem.
Zda se jich budete účastnit, nebo ne, je pochopitelně zcela na vás. Jak se říká, každá sranda něco stojí, a tak když na to přijde, může se váš ERASMUS ve výsledku i pěkně prodražit. I s tím je ale potřeba počítat, pakliže si svůj tamní pobyt chcete užít skutečně naplno.
Administrativa na závěr
Přestože budete v zahraničí pobývat hned několik měsíců (což je na první pohled doba relativně dlouhá), sami brzy zjistíte, že ERASMUS utíká jako voda. Aniž byste se nadáli, budete muset začít řešit věci spojené s vaším s návratem. Ani tehdy se to totiž bez některých administrativních záležitostí neobejde.
Na oddělení vnějších vztahů vaší domácí univerzity budete muset doručit potvrzený formulář Confirmation of Erasmus+ Study Period a současně s ním i Transcript of Records. Pomyslnou tečku za svým studijním pobytem v zahraničí pak uděláte tím, že vyplníte závěrečnou zprávu a absolvujete jazykový test, jehož cílem je zjistit, jestli, případně jak moc jste se díky ERASMU v tomto ohledu zlepšili.
Dále čtěte:
Na zkušenou do Ameriky? Díky programu Work and Travel můžete pracovat i poznat kus světa zároveň
Jak je to s vízem do Ameriky? K poznání země neomezených možností ho nejspíš potřebovat nebudete
Chystáte se do Kanady na déle než půl roku? Pak potřebujete vízum
