Evropská komise do konce loňského roku Česku proplatila 25 procent dotací určených na programové období 2014 až 2020. Jde o 145,6 miliardy korun z celkově přidělených 582,9 miliardy. Všech deset operačních programů splnilo do konce roku podmínky čerpání, Česko tak zatím nemusí unii nic vracet. Smluvně zajištěno má Česko 391,4 miliardy korun, tedy 67,1 procenta.
„Česká republika splnila první zkoušku, neboť všem jednotlivým resortům operačních programů se podařilo do konce roku odeslat do Evropské komise žádosti o platbu plnící limit pravidla N+3. Podařilo se tak vyčerpat všechny peníze, které byly přiděleny v roce 2014 a 2015, kdy byly programy schváleny,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).
Pravidlo N+3 znamená, že státy musí do tří let vyčerpat dotace, které jim byly v daném roce přiděleny. V minulém programovém období muselo Česko v prvním roce, kdy bylo nutné toto pravidlo splnit, Evropské unii vrátit 11,5 miliardy korun.
V dodržení pravidla N+3 si nejlépe vedly Program rozvoje venkova a operační program Zaměstnanost. Odborníci však dlouhodobě poukazují na to, že splnění takzvaných měkkých programů, pod které patří například rekvalifikace, školení nebo semináře, není takový problém. Podle nich je třeba peníze nasměrovat zejména do infrastrukturních staveb. Naopak jen těsně splnil podmínku program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, kde má Česko problémy s čerpáním dotací na vysokorychlostní internet.
V polovině prosince byly pozastaveny dotace pro holding Agrofert, spadající převážně do Programu rozvoje venkova. Komise je zastavila do té doby, než se vyjasní problém okolo možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Babiš dříve Agrofert vlastnil, předloni jej převedl do svěřenského fondu.
Přečtěte si: Neber dotace, neber dotace, neber dotace...
„Česká republika v posledním čtvrtletí znatelně zlepšila své čerpání evropských dotací. Zatímco ještě koncem září měla proplaceno 19 procent celkového objemu, koncem roku už to bylo 25 procent. Jde však stále o mírně podprůměrný výsledek, jelikož průměr všech zemí EU ke konci roku byl 27 procent,“ uvedl analytik Czech Fund Lukáš Kovanda.
Podle údajů Evropské komise je Česko v rychlosti proplácení sedmé až osmé od konce. „Proti situaci v převážné části minulého roku je to mírné zlepšení. V posledním čtvrtletí vláda aktivizovala svoji investiční činnost, z velké části právě kvůli splnění pravidla N+3. Tyto peníze pomáhají oživit například stavebnictví,“ doplnil Kovanda.
Pokud se podaří udržet současné tempo čerpání, podle analytika BH Securities Štěpána Křečka by Česko mělo vyčerpat přidělený objem dotací za celé období. „Otázkou však zůstává, jestli všechny projekty, které jsou realizovány, pomáhají české ekonomice. Řada projektů totiž končí hned po vypršení takzvané doby udržitelnosti,“ řekl Křeček.
Letos Evropská komise vyhodnotí země a jejich programy podle toho, jak plní své závazky vůči strategii Evropa 2020. V případě neplnění může Česko přijít o šest procent z přidělené částky na celé programové období, tedy 37,1 miliardy korun z celkových 620 miliard korun. Objem smluvně zajištěných i proplacených peněz MMR hodnotí vůči celkové sumě bez šestiprocentní rezervy.
V programovém období 2007 až 2013 mohla Česká republika z evropských fondů čerpat zhruba 700 miliard korun. Asi čtyři procenta nebyla vyčerpána.
Přečtěte si také:
