Delegace Evropské komise přijede do Čech, aby vyhodnotila povodňové škody Čeští zemědělci, kteří si pospíší s návrhy a s realizací projektů, by mohli první peníze dostat už letos v zimě. Roční obnos z Evropské unie pro ČR činí zhruba 680 milionů korun. Mimořádně z dalších fondů nabízí navíc EU ještě 1,8 miliardy korun.
Delegace Evropské komise přijede do Čech, aby vyhodnotila povodňové škody
Čeští zemědělci, kteří si pospíší s návrhy a s realizací projektů, by mohli první peníze dostat už letos v zimě. Roční obnos z Evropské unie pro ČR činí zhruba 680 milionů korun. Mimořádně z dalších fondů nabízí navíc EU ještě 1,8 miliardy korun.
Evropská komise minulý týden navrhla usnadnit pomoc z programu Sapard pro ty zemědělce, kteří v České republice a na Slovensku utrpěli škody srpnovými povodněmi. Komise sdělila, že na přelomu září a října bude možné předkládat první návrhy projektů na odstranění či zmírnění důsledků záplav. Komise ve stručném sdělení oznámila, že pro tyto případy zmírňuje podmínky distribuce prostředků ze Sapardu - příspěvek z veřejných zdrojů, normálně stanovený na 50 procent, bude zvýšen na 75 procent. Z těchto peněz poskytne Evropská unie nikoli obvyklých 75 procent, ale o deset procent víc. Znamená to, že český farmář nebo zemědělský podnik postižený povodní může dostat na projekt zaměřený na nápravu škod tři čtvrtiny jeho hodnoty, zatímco normálně je to polovina. Z těchto tří čtvrtin zaplatí 85 procent EU a pouze 15 procent stát, obec nebo region. Jako vždy u programu Sapard se však uhrazují až dodatečně skutečně vynaložené náklady. Delegace EK pojede příští týden do Čech, aby vyhodnotila povodňové škody v zemědělství a dohodla se na změně víceleté dohody mezi ČR a EU o programu Sapard, která by popsané zmírnění podmínek zakotvila pro budoucnost jako stálé ustanovení pro případ přírodních katastrof. Jakmile tuto změnu schválí členské státy a orgány Sapardu, bude ji možné aplikovat. Podle odborníků v EK by čeští zemědělci, kteří si pospíší s návrhy a s realizací projektů, mohli první peníze dostat už letos v zimě. Roční obnos pro zemědělské projekty financované agenturou Sapard v České republice činí ze strany Evropské unie 22 milionů eur. Unie již nabídla České republice na nápravu povodňových škod dodatečných 10,5 milionu eur v rámci programu Phare. V programu ISPA navrhla přesměrovat 48 milionů eur. EK schválila kritéria pro použití budoucího Fondu solidarity EU, který bude určen na odstraňování důsledků katastrof, bude dotován až miliardou eur ročně a bude sloužit nejen členským, ale i kandidátským zemím.
Ministerstvo sumarizuje škody
Celkové škody včetně vodního hospodářství vyčíslilo ministerstvo zemědělství na více než 8,6 miliardy korun. Státní vodohospodářský majetek v povodích řek Vltavy, Ohře, Labe a Moravy přitom utrpěl škody za 4,495 miliardy. Na stavbách rybníků a nádrží poškození překročilo 579 milionů. Uvedená čísla podle MZe nezahrnují ztráty na rybách, které odborníci odhadují na 180 až 200 milionů korun. Ministerstvo přitom pro svou rozpočtovou kapitolu na příští rok požaduje minimálně stejné finance, tedy 13 miliard korun. Uvedl to vedoucí tiskového oddělení Pavel Kovář. Navýšení dotace bude požadovat pro Státní zemědělský intervenční fond, který letos ze státního rozpočtu obdržel 2,93 miliardy korun, uvedl dále. Poslanecká sněmovna již před dvěma týdny svolila, aby Pozemkový fond z letošního rozpočtu uvolnil na pomoc zemědělcům půl miliardy korun a na nájemném a splátkách odpustil postiženým hospodářům asi 410 milionů korun. Příjmy fondu na letošek budou po prominutí těchto plateb podle ministra Jaroslava Palase kráceny o 225 milionů korun. „Výpadek bude částečně kompenzován zvýšenými příjmy za prodej státní zemědělské půdy ve výši 110 milionů korun,“ prohlásil ministr.
Chybí metodika
Místopředseda zemědělského výboru Jaroslav Pešán (ODS) nechce podle svých slov zpochybňovat pomoc poškozeným zemědělcům, při předložení návrhu novely zákona o Pozemkovém fondu však postrádal určitá legislativní pravidla. „Hlavně v normě chybí metodika, jak se bude pomoc poskytovat,“ kritizuje Pešán. Obává se také toho, aby se nová norma přijatá za mimořádné situace v budoucnu nezneužívala. „Aby každý rok nešly z fondu peníze na různé živelné pohromy,“ poznamenal.
S využitím materiálů ČTK.
ČLÁNKY DO MAILU