Guvernér ČNB nechává rozhodnutí o společné měně na vládě
Kdopak vás to klepnul přes prsty? Guvernér České národní banky Zdeněk Tůma musel na tradičním setkání s manažery, které pořádá týdeník EURO, čelit netradiční otázce. Jeho ovázaná ruka vyvolávala u přítomných byznysmenů jízlivé dotazy, zda to není důsledek jmenování nové členky bankovní rady Evy Zamrazilové. Po poněkud prozaickém vysvětlení, že si zranění přivodil sám sekerou, se však již věnoval hlavním tématům březnové EURO Business Breakfast - enormnímu posilování české koruny v posledních týdnech, perspektivě zavedení eura, inflačním tlakům či budoucnosti ČNB po vstupu do eurozóny.
Kdy vstoupíme?
Tůma se obecně ke konkrétnímu termínu zavedení jednotné měny vyjadřovat odmítá. Argumentuje tím, že centrální banka musí zajistit nezávislou a důvěryhodnou měnovou politiku, a kdyby se v této věci angažovala a tlačila buď na brzké přijetí, nebo naopak na odložení eura, její pověst by to ohrozilo. „Kapři by neměli rozhodovat o tom, kdy se vypustí rybník,“ říká Tůma s odkazem na kolegu z bankovní rady Miroslava Singra. Neztotožňuje se tedy s bývalým šéfem polské národní banky Leszkem Balcerowiczem, který věřil, že svou podporou přijetí eura bude vládu tlačit k rychlejšímu provádění reforem. Sám Tůma si prý dokáže představit, že Česká republika bude poměrně dlouhou dobu mimo eurozónu i brzké přijetí společné měny. Situace je nyní taková, že konvergenční program ČR z loňského března počítal se vstupem do eurozóny v roce 2012. Aktualizovaný materiál z loňského listopadu už ale žádné konkrétní datum neuvádí. Premiér Mirek Topolánek tehdy uvedl, že zavedení eura se nedá do původně zamýšleného termínu stihnout. Byznysmeni, zejména exportéři, se proto musejí smířit s tím, že budou žít dále v nejistotě.
Vrtkavá koruna
Ani v otázce kurzu koruny, která začala kromě exportérů trápit i příjemce evropských dotací, nevnesl guvernér příliš jasno. Centrální banka prý sama neví, co za nynějším silným kurzem je, přesto by si dokázala představit určitou korekci. Napomoci by tomu mohly výplaty dividend do ciziny. České podniky v rukou zahraničních investorů totiž zažily loni úspěšný rok a očekává se, že si majitelé zisky stáhnou. To může na devizovém trhu tlačit na oslabení koruny. Tůma nicméně připomněl, že silná měna pomáhá tlumit nynější cenové šoky, a tím pádem inflaci. Zároveň zajišťuje přibližování životní úrovně vyspělým zemím EU.
Odvrácenou stranou posilující koruny je narůstající ztráta centrální banky, která drží značné množství devizových rezerv. Radka Pokorného z advokátní kanceláře Pokorný, Wagner & spol. zajímalo, co se s touto ztrátou, která již přesahuje 200 miliard korun, stane po vstupu do eurozóny. Podle Tůmy všechny analýzy ukazují, že by ČNB měla být schopná tento prodělek uhradit. Jednou z možností je, že si ztrátu nechá ve své bilanci a po přijetí eura, kdy již nebude narůstat, ji postupně splatí. Druhou variantou, která existuje například v Maďarsku, je převedení ztráty na stát - do veřejných rozpočtů. Centrální banka by potom na uhrazení dluhu přispívala ze zisku. Umořování by mohlo trvat přibližně dvacet let. Doufejme, že tak dlouho nebudeme čekat i na přijetí evropské měny.
BOX
Co řekl guvernér Tůma o…
… přijetí eura
Je to ve finále politické rozhodnutí a přinejmenším ode mne neuslyšíte, co je mým preferovaným datem. Možná až skončím v centrální bance, a to si nejsem jistý.
… kurzu koruny
Je mimo veškeré myslitelné úrovně. Posilování nemá žádné fundamentální příčiny, proto se domnívám, že může nastat určitá korekce.
… inflaci
Jsme nízkoinflační ekonomika. V současné době zažíváme souběh několika šoků, které vedou k růstu inflace. Věřím, že do roka budeme kolem našeho inflačního cíle tří procent.
… stavu veřejných financí
Momentálně příznivý vývoj, ale nemáme ještě úplně vystaráno. Několik kroků by bylo ještě užitečných. Reforma je nikdy nekončící proces.