Ekonomiky nováčků porostou letos v porovnání se starými členy dvakrát rychleji
Ekonomický růst Evropské unie potáhnou v roce 2005 především malé a nové členské státy. Velké a tradičně silné země, jako Německo nebo Francie, budou i nadále zaostávat. Konstatuje to čerstvá ekonomická prognóza na rok 2005 z dílny Ekonomické komise OSN pro Evropu. Gross a spol. ale nemají proč slavit: Česko ani mezi nováčky v unii rozhodně nepatří k „ekonomickým tygrům“. Komise kritizuje například zdejší oddalování reforem a prohlubování celkové státní zadluženosti, přijetí eura podle studie potrvá Praze ještě minimálně pět let. Termín 2009 až 2010, se kterým přišly před dvěma lety tuzemská vláda a centrální banka, se tak podle expertů OSN velmi pravděpodobně splnit nepodaří.
Nadějné vyhlídky.
Růst hrubého domácího produktu dvanácti zemí eurozóny bude podle zprávy evropské komise OSN letos jen o něco málo nižší než v roce 2004, klesne z 1,9 procenta na 1,8 procenta. Celá Evropská unie poroste o 2,2 procenta, zatímco skupina deseti nováčků (EU-10) včetně Česka dosáhne v průměru růstu HDP 4,9 procenta.
Lídři seskupení patnácti starých členských států (EU-15) budou výrazně zaostávat. Komise OSN předpovídá, že růst HDP v Německu a Itálii zůstane „významně pod dvěmi procenty“, zatímco ekonomická aktivita v Francii a Velké Británii bude o něco znatelnější, s růstem HDP kolem dvou až dvou a půl procent.
Mezi starými a novými členy EU ale i přes dočasné úspěchy nováčků nadále zeje obrovská propast: v průměru je HDP na hlavu v EU-10 o více než polovinu nižší než v EU-15. Stav je tak špatný zejména kvůli nízké produktivitě práce a nízké zaměstnanosti, i když i v EU-10 existují výjimky (Malta, Kypr, Slovinsko). Stejně tak je neuspokojivě nízká i intenzita výdajů na výzkumu a vývoj: v EU-10 nedosahují ani poloviny výdajů EU-15.
„Růst HDP měl ve většině zemí EU-10 pevný základ. S relativně velkou mírou spotřebitelské důvěry a růstu průmyslových objednávek jsou jejich vyhlídky pro další růst v roce 2005 dobré,“ konstatuje zpráva OSN. Současně však vyjmenovává možná rizika, která mohou optimistickou předpověď pokazit: zpomalení aktivity v eurozóně, prudký růst cen energií, oslabování rozpočtové disciplíny. Komise také varuje před postojem některých vlád nových členských států Evropské unie, které namísto rychlé konsolidace veřejných financí a zahájení potřebných reforem pouze reagují na politické tlaky na nekoncepční zvyšování zaměstnanosti.
Trh práce je slabý.
Komise OSN uvádí jako odstrašující příklady vládního zadlužování Maltu, kde poměr veřejného vládního dluhu v tržních cenách k hrubému domácímu produktu dosáhl 71,1 procenta, maximálně přípustný evropský limit je přitom šedesát procent. V těsném závěsu za Maltou je momentálně Kypr (70,9 procenta) a Maďarsko (59,1 procenta). Ve zprávě ale v této souvislosti Komise OSN zmiňuje i Česko (37,8 procenta). „Vládní dluh rychle roste i v České republice a Polsku,“ varuje zpráva a vzápětí vysvětluje proč: „Fiskální konsolidace je důležitá především proto, aby se veřejné finance dostaly na udržitelnou úroveň. Rychle stárnoucí populace totiž ve středně a dlouhodobém výhledu vytvoří další silné tlaky na důchodový a zdravotní systém.“ Tendence „rozvolňování“ rozpočtové disciplíny v Evropské unii a speciálně v eurozóně může vést podle OSN až k oslabení pozice společné evropské měny ve světě.
Skupinu zemí EU-10 ohrožuje navíc i slabý trh práce s nízkou zaměstnaností a vysokou mírou nezaměstnanosti.
Na to ostatně nedávno upozornil i nový viceguvernér ČNB Miroslav Singer: „Zhoršují se charakteristiky trhu práce - je dost volných míst, ale nezaměstnanost neklesá. Zatím to není problém, do Čech plynou velké zahraniční investice, které vytvářejí nová pracovní místa. Pokud však jejich příliv ustane, vznikne dramatický problém.“
Zpráva Komise OSN k tomu konstatuje, že relativně silný ekonomický růst měl na trh práce v uvedených zemích jen velmi omezený vliv. „Průměrná úroveň zaměstnanosti v první polovině roku 2004 byla pouze o 0,2 procenta vyšší než ve stejném období o rok dříve. Míra nezaměstnanosti přitom zůstala prakticky nezměněna. Zaměstnanost stagnovala nebo dokonce poklesla v České republice, Estonsku, Maďarsku, Litvě a na Slovensku,“ uvádí se v ní. Jako pozitivní příklad naproti tomu staví Kypr, Lotyšsko, Slovinsko se silným růstem a také Polsko, kde po několika špatných letech konečně došlo k mírnému nárůstu zaměstnanosti.
Většina států EU-10 navíc nedokáže plnit inflační kritéria Evropské měnové unie (průměrná míru inflace by neměla překračovat míru inflace tří nejúspěšnějších členských států o více než 1,5 procent) a stejně tak nemá stabilní směnné kurzy.
Pozitivní vliv na ekonomiku zemí skupiny EU-10 mají mít zejména přímé zahraniční investice „na zelené louce“. „Vstup do Evropské unie a pomalu se zlepšující stav podmínek pro podnikání vedou k citelnému růstu přímých zahraničních investic. Tyto projekty pravděpodobně zlepší a zrychlí průběh probíhající ekonomické restrukturalizace a podpoří již tak sílící export,“ píší experti OSN.
Zpráva European Investment Monitor společnosti Ernst & Young uvádí, že roste počet zahraničních investičních projektů „na zelené louce“ zejména v Maďarsku (84 nových projektů v roce 2004), Polsku (69 projektů) a v České republice (63 projektů). V rámci EU tak obsadilo Maďarsko třetí pozici, Česko osmou. Ale třeba i takové Slovensko, které se do první desítky neprobojovalo, získalo v roce 2004 z přímých zahraničních investic víc než Nizozemsko.
Euro: Balt vítězí.
Jako první ze skupiny nových členů Evropské unie zřejmě přijmou euro Estonsko, Litva a Slovinsko. „Díky jejich relativně dobré fiskální pozici a odhodlání k tvrdé monetární disciplíně mohou přijmout euro v roce 2007,“ říká Ekonomická komise OSN pro Evropu. Tři uvedené státy se do evropského mechanismu směnných kurzů ERM-2 připojili již ve druhém měsíci svého členství v EU.
Ve druhé skupině, o něco pomalejší, jsou čtyři státy: Kypr, Lotyšsko, Malta a Slovensko. „Tyto země se zdají být připraveny k relativně brzkému přijetí eura,“ konstatují experti. Chválí zejména Slovensko: „Vláda udělala významný pokrok ve fiskální konsolidaci. Očekává, že sníží deficit pod tři procenta v roce 2007. Centrální banka navíc se navíc chce pokusit splnit v roce 2006 inflační kritéria Evropské měnové unie.“ Samotná Bratislava plánuje přijetí eura na leden 2009. Komise OSN to považuje díky „ambicióznímu plánu“ za splnitelné, pokud ovšem slovenská vláda bude v reformách pokračovat tak razantně, jak začala.
U dalších tří středoevropských členů skupiny EU-10 už Komise OSN tak optimistická není. Jde o Polsko, Maďarsko a také Česko. „Přijetí eura před rokem 2010 je zde nepravděpodobné… Tento názor vychází ze slabé fiskální pozice těchto států a také z faktu, že jejich reformy veřejných výdajů a daňových systémů jsou stále ještě v ranné fázi. Navíc, chystané reformy mohou být ještě ovlivněny očekávanými parlamentními volbami (v Polsku jsou plánovány na září 2005 a v Česku a Maďarsku na první polovinu 2006 - pozn.red.). Dokud nedojde ke konsolidaci veřejných financí, nedá se očekávat, že politici začnou vstup do eurozóny nějak silněji podporovat.“
Ministr financí Bohuslav Sobotka, zdá se, ale na slibu přijmout euro do pěti let trvá. Před pár dny prohlásil, že „vládní rozpočtová politika plně vychází ze společné strategie přistoupení k evropské měně do roku 2010“.
Představitelé centrální banky jsou však spíše skeptičtí a shodují se se závěry Komise OSN. „Naděje na to, že by naše země splnila požadavek snižování rozpočtového deficitu do let 2009 až 2010, nejsou příliš vysoké,“ prohlásil již na sklonku loňského roku viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer. Plány vlády na snižování schodku podle něj nejsou dostatečně ambiciózní. Evropský „limit“ deficitu nepřesahuje tři procenta HDP. Česká vláda letos předpokládá snížení schodku na 4,7 procenta, na tři procenta se chce dostat v roce 2008.
