Kapitola LXXXIV
Těžká role auditora * Advokátka Vesecká * Možná přijde i Bakala * Tvář globalizace * Nůžky se otevírají
Těžká role auditora
Firma PricewaterhouseCoopers odvolala své audity ruské ropné a plynárenské firmy Jukos z let 1995 až 2004. K tomuto jistě nelehkému kroku ji nepochybně musely vést závažné důvody. Situace, v níž se ocitla, není nepodobná kauze Arthur Andersen a Enron a bude mít patrně vliv na prestiž firmy. Z tohoto důvodu se jeví nepravděpodobnou spekulace, že jednala pod jistým nátlakem, neboť si chce uchovat vzácného klienta, jímž je plynárenský gigant Gazprom.
Celosvětovou újmu pověsti firmy udržení této zakázky však nevyváží. Důvody je proto třeba hledat v neúplnosti podkladových materiálů, které auditorovi zřejmě poskytovali příslušní manažeři Jukosu. Bude-li chtít PricewaterhouseCoopers vyjít z této záležitosti s co nejméně pošramocenou pověstí, půjde její argumentace logicky k tíži Chodorkovskému. Celá kauza tedy zřetelně směřuje k vyjasnění důvodů, proč byl tento Západem bůhvíproč oblíbený komsomolec a zázračný zbohatlík vlastně odsouzen. Politiky tam asi opravdu moc nebylo. Pokud není pro zarputilé kritiky Ruska obhajovanou politikou neplacení daní, okrádání akcionářů a páchání podvodů.
Advokátka Vesecká
Mezi důvody, proč její úřad vyměnil žalobce v kauze Čunek, uvedla nejvyšší státní zástupkyně Vesecká mimo jiné i to, že vyšetřovatelé zkoumali stav Čunkova majetku zpětně až do roku 1982. „K tomu, myslím, nebyl žádný důvod,“ řekla doslova. Zvolání „svatá prostoto!“ není vzhledem k její špičkové funkci na místě. Nezbývá než konstatovat, že JUDr. Vesecká by si toto mohla myslet jako obhájkyně, nikoliv jako žalobkyně. Zřejmě jí v této kauze začínají obě role splývat v jakousi funkci nejvyšší státní obhájkyně. Vypadá to, že by Čunek měl být zažalován tak, aby byl v podstatě obhájen. Vyšetřovatelům by žalobce totiž mohl vytknout pouze povrchní majetkové šetření, neboť omezením prošetřované doby se pouze otevírají zadní vrátka obhajobě. Tak by pak mohla dovozovat původ Čunkových peněz v dávné minulosti, třeba v kouzelné krabici od bot Srbova taťky. Dokud je však JUDr. Vesecká nejvyšší státní zástupkyní, musí si případnou roli obhájkyně zkoušet pouze doma před zrcadlem, a ne v ní ochotničit ve svém úřadě. Možná by jí ale slušela. Čím dříve, tím lépe.
Možná přijde i Bakala
Týdeník Respekt prohrál předminulý týden další soudní spor s podnikatelem Milanem Jedličkou. Podle posledního verdiktu Městského soudu v Praze, který ještě není pravomocný, se Respekt musí Jedličkovi omluvit i za poslední ze série článků, jimiž ho hrubě pomluvil, a zaplatit soudní výlohy. V soudní síni byl jako divák přítomen i předseda dozorčí rady vydavatelství R-Presse, které týdeník Respekt vydává, bývalý ministr vnitra Jan Ruml.
Až bude pravomocný i poslední z řady rozsudků, kterými se Milan Jedlička domáhal očištění svého jména, přijde na řadu závěrečný spor mezi oběma aktéry. V něm se podnikatel Jedlička domáhá uhrazení škody, která mu kvůli článkům vznikla a kterou vyčíslil na více než pět milionů dolarů. To se pak do soudní síně možná přijde podívat i uhlobaron Zdeněk Bakala, majoritní vlastník společnosti R-Presse.
Tvář globalizace
Na zasedání skupiny G8 v německém Heiligendammu hlavy států hovořily i o tom, jak oživit aktivity, které by vedly k rovnováze růstu. Německá kancléřka Angela Merkelová v této souvislosti řekla něco strašidelného. Prohlásila, že diskuse by měla hledat cestu ke globalizaci s lidskou tváří.
Merkelová svůj východoněmecký původ tentokrát nezapřela. Možná že se v době, kdy jako studentka pobývala v komunistickém Československu, nadšeně hlásila k pokusům o vytvoření socialismu s lidskou tváří. V současnosti se snažíme sžít s kapitalismem s lidskou tváří. Za éry mladého českého premiéra Stanislava Grosse jsme vyzkoušeli, jak vládne sociální demokracie s dětskou tváří. Důležité bude, čí obličej si vypůjčí nová podoba globalizace.
Nůžky se otevírají
Evropská centrální banka (ECB) minulý týden zveřejnila již šestou roční zprávu s názvem Mezinárodní role eura a její autoři dospěli k překvapivému závěru. Podle ekonomů centrální banky evropská měna již přestala získávat prostor na úkor dolaru, a mezi červencem 2005 a prosincem 2006 euro dokonce ztratilo ze své mezinárodní váhy. Jinými slovy nůžky mezi dolarem a eurem se po vzniku eurozóny začaly postupně zavírat, v létě 2005 se tento trend zastavil, a dokonce se otočil. Takže nůžky se opět otevírají, dolar začíná zvyšovat svoji globální roli. A euru zůstává věčné druhé místo, i když odborníci ECB připouštějí, že v delším časovém horizontu evropská měna bude důležitější měnou než americká.