Evropský parlament dnes většinou hlasů schválil návrh směrnice zpřísňující kontrolu nad střelnými zbraněmi, proti které má výhrady hlavně Česko. Pro předloženou kompromisní podobu směrnice hlasovalo 491 z 697 přítomných europoslanců, 178 bylo proti a 28 se zdrželo.
Nová směrnice kromě společných pravidel pro označování a uchovávání zbraní, anebo propojení databází v členských státech o odmítnutých žádostech o zbrojní průkaz zakáže nabývat některé samonabíjecí, tedy poloautomatické zbraně, odvozené od armádních typů automatických zbraní (pušky se zásobníkem na více než deset nábojů, pistole se zásobníkem na více než dvacet nábojů a dlouhé zbraně se sklopnou či teleskopickou pažbou).
O pozměňovacích návrzích, předložených poslankyní Ditou Charanzovou (ANO) jménem liberálů, se ani nehlasovalo. Parlamentní zpravodajka Vicky Fordová z Británie totiž varovala, že tím by přišla vniveč veškerá dosavadní práce na vylepšení původního návrhu Evropské komise a práva dosavadních legálních držitelů zbraní by se ocitla v ohrožení.
Charanzová označila přijetí dokumentu za „promarněnou šanci“, domnívá se však, že ještě bude možné využít výjimek - po vstupu směrnice v platnost totiž budou mít členské státy 15 měsíců na to, aby ji zapracovaly do vlastních zákonů a předpisů.
Co si o postojích českého ministra vnitra ke zbraním myslí Petr Holec? Přečtěte si komentář:
Hlasování předcházela bouřlivá debata, v níž zazněla i obvinění z populismu a ignorance, anebo naopak z posedlosti byrokratickou regulací, která lidem ztrpčí život. Jako odpůrci nové normy vystupovali mimo jiné napříč politickým spektrem čeští europoslanci. Zástupci nejsilnějších poslaneckých klubů, evropských lidovců a socialistů, ale dali najevo, že za návrhem stojí.
Z českých europoslanců podle výpisu z hlasování směrnici podpořil jen Jan Keller (ČSSD), a to omylem, ze slovenských pak Monika Flašíková-Beňová, Vladimír Maňka či Monika Smolková (všichni Směr). Proti hlasovali především liberálové v čele s bývalým belgickým premiérem Guy Verhofstadtem, ale odpor šel napříč členskými státy a politickým spektrem.
„Požádal jsem o dodatečnou změnu hlasování, jelikož došlo k omylu; hlasovací pořadí bylo změněno a vše proběhlo velmi nepřehledně,“ sdělil Keller.
Čtěte také:
