Evropská unie musí podle Evropského parlamentu (EP) přehodnotit své střednědobé klimatické cíle, aby mohla k roku 2050 dosáhnout nulových čistých emisí skleníkových plynů. Tento cíl nastolený nedávno Evropskou komisí (EK) dnes europoslanci prostřednictvím rezoluce přivítali, zdůrazňují však, že jeho realizace bude vyžadovat značné úsilí ve všech patrech společnosti. Ekonomická transformace hospodářství podle nich musí být spravedlivá, pak může vést i k růstu zaměstnanosti.
EU by stejně jako ostatní strany pařížské klimatické dohody měla do příštího roku vyjasnit strategii pro naplnění dlouhodobých ekologických cílů. Komise proto v listopadu předložila dokument s názvem Čistá planeta pro všechny, ve kterém rozebírá osm scénářů vývoje k roku 2050.
Europoslanci považují cíl klimatické neutrality za jediný, který odpovídá závazkům EU podle pařížské dohody. Za klimatickou neutralitu je označován stav společnosti, při kterém jsou emise skleníkových plynů plně vyvážené mechanismy na jejich neutralizaci, ať už přírodními, či technologickými.
Podle dnešního usnesení, které podpořilo 369 z 525 hlasujících členů EP, však k realizaci čistých nulových emisí do stanoveného termínu povedou jen dva z navrhnutých scénářů. Europoslanci mají za to, že EU se musí v nejbližších letech soustředit na „přímé snižování emisí a upřednostňovat akce směřující k zachování a rozšiřování přirozených propadů a rezervoárů uhlíku“. Technologie pro odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry by prý měly být aplikovány pouze tam, kde ostatní mechanismy nelze využít.
Na jaký obnovitelný zdroj energie by se mělo Česko zaměřit?
Český europoslanec Pavel Poc (ČSSD), který zasedá v europarlamentním Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI), vidí jako stěžejní součást klimatické strategie přechod na elektřinu z obnovitelných zdrojů. „Výroba energie je dnes zodpovědná za více než 75 procent emisí skleníkových plynů v EU,“ podotkl Poc. Plán EK hovoří v souvislosti s rokem 2050 o 80procentním pokrytí spotřeby elektrické energie obnovitelnými zdroji.
Podle Poce je pro zpomalení klimatických změn také nutná změna společenských návyků. „To se zatím děje velmi pomalu,“ dodal. Rezoluce EP v tomto směru například zdůrazňuje, že zásadní význam pro snížení emisí skleníkových plynů v zemědělství mají změny ve stravovacích návycích, zejména „významné snížení spotřeby hospodářských zvířat“.
Dánští vědci: Obnovitelné zdroje budou dobře fungovat i v roce 2100
Evropská komise v souvislosti s cílem pro rok 2050 nechce měnit závazky týkající se roku 2030. Europoslanci nicméně k jejich přehodnocení vyzývají. Cíl na snížení emisí skleníkových plynů o 40 procent proti úrovni z roku 1990 by podle jejich rezoluce měl být aktualizován na 55procentní redukci.
Poc tento výsledek vítá. „Pokud chceme udržet oteplování pod 1,5 stupně Celsia (oproti předindustriální éře), potřebujeme snížit emise alespoň o 55 procent oproti roku 1990. Současný cíl EU ve výši 40 procent k roku 2030 je nedostatečný,“ uvedl europoslanec. Dnešnímu hlasování předcházela ve středu poměrně vzrušená rozprava, v níž někteří europoslanci plány komise kritizovali jako naprosto nepostačující.
Kdyby všichni znečišťovali ovzduší jako Rusko nebo Čína: Teplota by do roku 2100 stoupla o 5 stupňů
Další česká zástupkyně ve výboru ENVI Kateřina Konečná (KSČM) s „radikálním“ přístupem některých kolegů nesouhlasí a návrh komise vidí jako dostatečně ambiciózní. „Nerada bych měnila nedávno přijaté emisní cíle, které se mi zdají v celosvětovém kontextu více než dostatečné,“ napsala Konečná.
Eurokomisař pro energetiku a ochranu klimatu Miguel Arias Caňete na plénu EP hájil postup EK a uvedl, že správné uplatnění legislativního rámce pro závazky k roku 2030 by mělo emise skleníkových plynů proti úrovni z roku 1990 snížit o 45 procent. „Čas nám ještě nevypršel, ale nemůžeme si dovolit nadále otálet,“ řekl Caňete.
EU je také podle oficiálních prohlášení na cestě ke splnění svých závazků na rok 2020, kterými je redukce emisí o 20 procent či pokrývání pětiny spotřeby elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Na základě víceletého finančního rámce EU pro období 2014 až 2020 by mělo být na ochranu klimatu vynaloženo kolem 200 miliard eur (přes pět bilionů korun). V rozpočtu na léta 2021 až 2027 by pak mohla na ekologickou politiku směřovat až čtvrtina celkových prostředků, tedy více než 250 miliard eur.
Čtěte dále:
Stát v ochraně ovzduší selhává, tvrdí advokáti ženy, která žaluje ministerstvo kvůli rakovině plic
