Eurotel, to bylo překvapení

Nový šéf v minulosti podnikal s nerostným bohatstvím a prodával počítače

Rok 2005 byl pro generálního ředitele Eurotelu Salvadora Angladu Gonzalese poměrně hektický. V červnu se mu v Madridu narodila dvojčata, a aniž by stačil nával radosti a velkých emocí pořádně vstřebat, stál před dalším životním krokem: přijmout, či nepřijmout nabídku, aby se stal šéfem Eurotelu. Mobilního operátora, kterého pár dní před tím jeho zaměstnavatel - španělská Telefónica - získal společně se zprivatizovaným Českým Telecomem. „Má žena mne v tomto ohledu obrovsky podporovala, i proto nebylo rozhodování nakonec tak složité,“ vzpomíná Anglada.

Pražské čtyřicátiny.

Narodil se v Madridu na konci roku 1965. Kulaté narozeniny oslavil v Praze jako generální ředitel Eurotelu, dle ekonomických ukazatelů největšího českého mobilního operátora. „Ve Španělsku je čtyřicítka považována za specifický věk, důležitý životní moment. Jsem rád, že jsem ji mohl oslavit a zároveň se ohlédnout za úspěšným rokem,“ rekapituluje.
Dětství Anglada hodnotí jako šťastné, bez dramatických událostí. Vyrůstal v hlavním španělském městě ve středostavovské rodině s jedním bratrem a dvěma sestrami. „Sice jsem se narodil do režimu diktátora Franka, nicméně ten v mých deseti letech zemřel, takže mládí jsem již prožil v demokracii,“ konstatuje Anglada. Za studií na soukromé střední škole hodně sportoval, hrál tenis, košíkovou a lyžoval.

Vlastní byznys.

Když se rozhodoval, jaký obor studovat na madridské univerzitě, zvítězilo průmyslové inženýrství nad telekomunikacemi. Po šesti letech vysokoškolských studií strávil rok povinnou vojnskou službou, při níž jako absolvent univerzity získal hodnost důstojníka a navštěvoval speciální program na vojenské akademii. Profesní kariéru po návratu do civilu neodstartoval jako zaměstnanec, nýbrž coby spolumajitel firmy Productos Organicos Y Minerales, která obchodovala s nerostnými surovinami. „Tehdejší doba, kdy se otevíral společný evropský trh, nabízela množství možností a příležitostí. Kupovali jsme po Evropě suroviny a různé materiály, které jsme poté ve Španělsku prodávali. Firmu jsme vybudovali takřka na zelené louce, což na jedné straně bylo složitější než přijít do společnosti, která má zázemí, ale zároveň to byla obrovská zkušenost důležitá pro mou další kariéru. Naučil jsem se hodně věcí, které se mi nyní hodí,“ rekapituluje Anglada.

Přes Dell do telekomunikací.

Poté, co svůj podíl ve firmě odprodal, vystudoval na madridském Instituto de Empresa manažerský kurz MBA a nastoupil do společnosti Dow Jones Markets. V té strávil téměř čtyři roky jako ředitel pro prodej a marketing v divizi, která se zabývala finančními informacemi v reálném čase. V roce 1997 přešel do počítačové firmy Dell, v níž se stal šéfem odbytu a marketingu pro jižní Evropu, tedy pro Španělsko, Francii Portugalsko a Itálii. „To byla doba, kdy jsem hodně cestoval, rok jsem dokonce strávil ve Francii. Tehdy tam ale se mnou rodina nebyla, každý týden jsem dojížděl,“ vzpomíná Anglada.
Na začátku roku 2002 nastoupil do společnosti Telefónica Espaňa, tedy španělské části majitele Eurotelu. „Začínal jsem jako výkonný ředitel pro prodej a marketing segmentu pevných linek. Poté bylo v rámci interní reorganizace Telefóniky sloučeno několik divizí a v jedné z nich, společnosti Telefónica Empresas Espaňa, která se zabývá prodejem hlasových, datových a internetových služeb pro firemní a korporátní klientelu, jsem se stal ředitelem odbytu a marketingu,“ vypočítává.

Žádná Amerika.

V této pozici Anglada „zažil“ vítězství Telefóniky v tendru na privatizaci podílu 51,1 procenta Českého Telecomu, do jehož skupiny Eurotel plně patří. „Byla to první akvizice Telefóniky mimo region Latinské Ameriky. Českou republiku, jako první zemi pro naší expanzi v rámci Evropy, jsme si vybrali kvůli její rozvinutosti a především proto, že Eurotel a Telecom jsou integrovaným operátorem s kompletní nabídkou fixních i mobilních služeb, což je směr, který nás velice zajímá,“ tvrdí šéf Eurotelu. Anglada byl v Praze poprvé v roce 1991 a Českou republiku vcelku znal, přesto pro něj bylo překvapením, když se poprvé dozvěděl, že se jeho zaměstnavatel zajímá o největší českou telekomunikační firmu. „Telefónica se do té doby zaměřovala právě jen na trhy v Latinské Americe, případně státy kolem Středozemního moře, například Maroko. Proto má první reakce na Telecom a Eurotel byla překvapivá. Přece jen: Česko leží v jiném regionu, hovoří se v něm zcela odlišným jazykem,“ přiznává. „Poté mi ale došlo, že je to zajímavá a dobrá příležitost, a také fakt, že Telefónica expanduje, je znakem toho, že se firma vyvíjí dobrým směrem,“ dodává však v zápětí.

Dvojitá radost.

Pár dní poté, co španělský operátor převzal od Fondu národního majetku majoritu v Českém Telecomu, dostal Anglada nabídku přesunout se do Prahy a stát se šéfem Eurotelu. „Vloni v červnu mi časně ráno volal do kanceláře prezident Telefóniky, že by se mne na něco rád zeptal. Já v tu dobu měl plnou hlavu osobních starostí a radostí, když se mi pět dní před tím narodila dvojčata. Prezident se mě zeptal, co bych řekl na to, kdyby mi nabídl post ředitele Eurotelu. Byl jsem překvapený, bylo toho na mne najednou nějak moc,“ směje se. Nakonec Anglada souhlasil, že o nabídce bude přemýšlet a poradí se s rodinou. „Ze všeho nejdříve jsem potřeboval si tu hromadu emocí srovnat v hlavě. Po profesní stránce jsem samozřejmě věděl, že je to obrovská příležitost, složitější bylo osobní rozhodování. Nebyl jsem si jistý, zda nastala ta správná chvíle přestěhovat se i s malými dětmi do zahraničí. Má žena mne však obrovsky podpořila, takže jsem na nabídku nakonec kývl,“ rekapituluje manažer, který v ředitelské pozici operátora vystřídal Michala Heřmana.

Multilokální volnost.

První dojem, který Eurotel jako firma na Angladu udělal, byl prý velmi dobrý. „Společnost má výtečnou image, uznávanou značku, kvalitní technologie, je to inovativní firma, a především, lidé byli připraveni pracovat,“ tvrdí. Od managementu Telefóniky nedostal žádné speciální úkoly, jak Eurotel změnit či přetransformovat. „Moji nadřízení očekávají, že Eurotel zůstane vedoucím operátorem na trhu, bude zdravě růst a bude mít dobré ekonomické výsledky. Žádnou reorganizaci ale neplánujeme, Telefónica není klasickou nadnárodní společností, která se snaží aby postupy a procesy ve všech dceřiných firmách byly shodné. Raději vytváříme multilokální společnosti, tedy firmy které sdílí společné hodnoty a jednotnou kulturu, ale zároveň respektujeme jejich lokální charakter. V Telecomu a Eurotelu nemusíme učit lidi pracovat, ale chceme sdílet, co umíme mezi Španělskem a Českou republikou,“ říká.
V Eurotelu, v němž má časově neomezený kontrakt, se prý každý den naučí něco nového. „Poznávám nové lidi, sleduji, jak firma funguje, učím se od svých podřízených a zároveň se snažím využít zkušeností z mých předchozích zaměstnání,“ soudí. Za jednu z nejdůležitějších manažerských vlastností považuje motivaci lidí a komunikaci se zaměstnanci firmy. „Všechno děláme proto, aby byl spokojen zákazník. Proto je důležité vědět, jak tým lidí k tomu přimět a přivést,“ je přesvědčen.

Domek za městem.

Právě upřímnost a férovost je jednou z vlastností, které si na Angladovi cení Martin Bek, jednatel Eurotelu a výkonný ředitel pro provoz. „Salvador je typem člověka, který jedná velmi profesionálně a neustále vnímá názory svých kolegů. Jeho přímost je navíc doplněna jižanským temperamentem, a právě proto si troufám tvrdit, že si vzájemně rozumíme,“ říká Bek.
Na rozdíl od krajana Jaimeho Smitha, generálního ředitele Českého Telecomu, který si pronajal byt přímo v centru Prahy (EURO 40/2005), si Anglada vybral bydlení na okraji hlavního města. „Rádi bychom také žili v centru, ale protože se před několika měsíci za mnou přestěhovala manželka s dvojčaty, zvolili jsme domek za městem,“ vysvětluje. Fanoušek Realu Madrid si v Česku s manželkou občas vyrazí na golf, chystají se také na lyže. „Praha a celá vaše země je velmi pěkná, žije se tu dobře,“ tvrdí Anglada spokojeně.