Deník E15 položil pět otázek kandidátům do Evropského parlamentu.
Keller: Politický smysl evropské integrace není dnes jiný než v minulosti. Je jím zabránění konfliktů mezi státy Evropy, které v minulém století vedly dvakrát k rozpoutání světové války. Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou by měl Evropu přivést k vážnému zamyšlení nad tím, nakolik je prozíravé jednostranně podporovat jakýkoli režim, který má deficit v uznávání hodnot demokracie, tolerance a dodržování práv menšin.
Svoboda: Politický smysl evropské integrace spočívá v tom, že propojený vnitřní trh přináší prospěch všem a je zárukou toho, že státy nebudou proti sobě bojovat. Dále umožňuje společně řešit problémy, které na úrovni jednotlivého státu nejsou řešitelné, například ekologické znečištění se na hranicích nezastaví, a umožňuje účinněji prosazovat evropské zájmy proti jiným světovým velmocím. Co se týče ukrajinské krize, poučení pro EU je, že skutečný mezinárodní vliv se musí opírat o vojenské kapacity, že bezpečnost je předpokladem prosperity a ne naopak a že pro ochranu lidských práv a demokracie nestačí jen pozvedat hlas.
1. V čem vidíte nynější politický smysl evropské integrace a jaké poučení by si EU měla vzít z konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou?
2. Měla by EU – jako reakci na ukrajinskou krizi – akceptovat návrh polského premiéra Donalda Tuska na vytvoření evropské energetické unie?
Keller: Energetická politika je záležitost klíčová a dlouhodobá. Neměla by být v prvé řadě určována momentálními konfliktními situacemi, nýbrž především prioritami ekologickými, dále pak cíli modernizace výroby a v neposlední řadě ohledy na stoupající náklady domácností.
Zúčastníte se voleb do Evropského parlamentu?
Svoboda: Ano, zejména vytvoření společné nákupní instituce pro plyn a ropu považuji za velmi užitečné. Energetická závislost na Rusku se jeví jako strategické ohrožení bezpečnostních zájmů Česka. Společný nákupčí jednající jménem celé EU by také mohl vyjednat výhodné ceny pro všechny.
3. Velkým tématem je vstup Česka do eurozóny. Kde vidíte časový horizont vstupu a co soudíte o názoru, že si má země vyjednat výjimku z povinnosti přijmout společnou evropskou měnu?
Keller: Měli bychom vstoupit do eurozóny, až bude vnitřně stabilizovaná. Lze jen doufat, že se tak stane někdy v horizontu pěti či šesti let. Před rokem 2020, tedy ve funkčním období nového europarlamentu, je náš vstup do eurozóny nereálný. Řeči o vyjednání výjimky ze závazku přijmout euro považuji za přímo učebnicový příklad populismu.
Svoboda: Česko by euro mělo přijmout v nejbližší době, hned jak se situace v eurozóně stabilizuje. Naše ekonomika je na eurozónu navázána, takže mít odlišnou měnu je nelogické. Nepodporuji myšlenku trvalé výjimky z povinnosti přijmout euro, dočasnou výjimku už ČR má.
4. V čem vidíte hlavní příčinu nepříliš účinného čerpání peněz z evropských fondů?
Keller: V lepším případě bych za tím viděl nekompetentnost příslušných českých institucí a úředníků, v případě horším by se dalo uvažovat o lákadlech korupce v zemi, která se smutně proslavila svým korupčním prostředím.
Svoboda: V nízké schopnosti napsat kvalitní projekty předjednané s Evropskou komisí a ve vysoké schopnosti evropské peníze „odklánět“. Pro minulé sedmileté období jsme si vytvořili velmi mnoho operačních programů – míst, kde se rozhoduje o rozdělení peněz, z nichž každé mělo vlastní metodiku vyhodnocování a vlastní pravidla. To je ideální pro korupci a velmi nevýhodné pro žadatele. Věřím, že radikální snížení programů pro období 2014 až 2020 přinese v tomto ohledu výrazné zlepšení. Vedle toho se nesmí podceňovat předběžné projednávání projektů s komisí tak jako v minulosti.
5. Co považujete jako lídr kandidátky za svůj hlavní přínos pro Česko v evropské politice?
Keller: Chtěl bych napravit reputaci Česka, které se zatím chovalo k EU velice podivně. Nepožadovalo přímo likvidaci EU, chtělo spíše profitovat z přisátí k tomuto hostitelskému organismu. Domnívám se, že parazitismus nepatří mezi naše národní zájmy.
Svoboda: Zatím jsem působil v ministerské funkci či jako velvyslanec u Rady Evropy, což se problematiky EU dotýkalo jen částečně. Jako europoslanec budu prosazovat kroky, které povedou ke zlepšení zaměstnanosti, kvality potravin na českých stolech, k podpoře rodin s dětmi a ke zrušení letního, respektive zimního času.
Guru české levice Jan Keller
Slovenský politik, sociolog Fedor Gál o českém sociologovi a se stoprocentní jistotou už zanedlouho i politikovi Janu Kellerovi kdysi řekl, že je guru levice. Vystihl tak důvod, proč ho ČSSD postavila do čela své kandidátky pro volby do Evropského parlamentu. „Vzhledem k tomu, že je velmi výrazná osobnost s levicovými názory, jsem přesvědčen, že by nám pomohl během volební kampaně do Evropského parlamentu otevřít důležitou debatu na téma, jakou Evropu vlastně chceme a jaké národní zájmy bychom v Evropě měli a chtěli prosazovat,“ vysvětloval šéf socialistů Bohuslav Sobotka.
Možná se nepatrně zmýlil, Keller poměrně rád mluví sám za sebe. Například – premiér i ministr zahraničí o situaci na Ukrajině mimo jiné říkají, že ruská vojenská akce na Krymu je nepřijatelná. A Keller? „Konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem není totéž, co fotbalový zápas. Nemůžeme se stát fanouškem jednoho týmu a přát si, aby byl druhý na hlavu poražen. Já si myslím, že je nesmysl fandit jedněm proti druhým, protože to nemůže dobře dopadnout,“ nechal se slyšet na jedné z besed s občany. Tento výrok ale celkem zapadl. Zato dalším Keller rozhýbal politiky a dokonce i internet. Tvrzení, že transatlantická smlouva o obchodu a investicích mezi EU a USA zlikviduje farmářské trhy v Česku, asi hned tak zapomenuto nebude.
O Kellerovi je známo, že dvakrát nefandí automobilové dopravě, přirovnává ji ke drogové závislosti. Osobní automobil je pro něj čítankovým příkladem sobectví člověka vedeného snahou privatizovat zisky ze svého počínání a zároveň na celou společnost rozložit příslušné náklady. Profesor Keller – sociolog, filozof, publicista, a enviromenalista, tak se představuje na webu ČSSD – se dlouhodobě zabývá především sociální politikou, a tak by v EP nejraději působil ve výboru pro nezaměstnanost a sociální problémy. A hodlá v neztenčené míře pokračovat i v publicistické činnosti. Jak říká, čtenářům Práva to slíbil už nejméně ve třiceti městech republiky.
Stratég lidovců Pavel Svoboda sází na dudlíky bez DPH
Z českých zástupců v Evropském parlamentu nadprůměrně pracovitou Zuzanu Roithovou letos v čele kandidátky KDU-ČSL vystřídal nenápadný muž, který se dosud pohyboval v pozadí. Pavel Svoboda říká, že se konfliktních témat nebojí. Podporovat chce rodiny s dětmi a kvalitu potravin.
Právník a vysokoškolský pedagog se poprvé dostal na politické výsluní teprve devatenáct let po vstupu k lidovcům. A příliš si ho neužil. V lednu 2009 se stal ministrem bez portfeje v Topolánkově vládě, aby po jejím červnovém svržení musel tento post opustit. Lépe to dopadlo s funkcí stranického místopředsedy, v níž skončil až minulý rok, tedy po čtyřech letech.
V KDU-ČSL respekt neztratil. Netají se tím, že je autorem programového dokumentu Lidovci 2012, který se stal oficiální strategií partaje. „Chci nadále pracovat na modernizaci vizuální prezentace, dosud to bylo například nové logo. Zde nás čeká především příprava nového webu. A také chci, aby se ještě více rozvíjel potenciál takzvaných misijních krajů. Ve volbách komunálních i krajských a také v prezidentské kampani se ukázalo, že i v těchto regionech jsou voliči, které lze oslovit. Nemůžeme je nechat levici,“ říká.
Podle heslem „dudlíky bez DPH“ slibuje zlevnění dětských potřeb o 21 procent. A jako věřící by se rád zasadil o větší slyšitelnost křesťanské demokracie v Evropském parlamentu. „Je třeba říci ne porušování lidských práv muslimy v EU. Islamizace Evropy je jen důsledek opouštění křesťanských hodnot. Imigranti musí přijmout zásady, které starý kontinent vyznává,“ píše na svých internetových stránkách.
Pavel Svoboda zastává názor, že KDU-ČSL by se měla jasně vymezovat v nejvýše třech tématech a klidně i konfliktních. „Musíme se přestat snažit o nekonfliktní kompromis za každou cenu,“ zdůrazňuje. I proto je přesvědčen, že postoj EU k ukrajinské krizi musí být jednotný. „Evropa musí ukázat, že je silná a že jsou meze, za které neustoupí,“ prohlásil v předvolební debatě.
Někdejší šéf autorskoprávního oddělení vydavatelství Supraphon postupně získal zkušenosti v diplomacii i v evropských orgánech. V letech 2004 až 2006 byl náměstkem ministra zahraničí, další dva roky působil jako stálý představitel Česka u Rady Evropy.
Dvaapadesátiletý Svoboda je od roku 2001 docentem na PF UK pro obor evropské právo. Intenzivně se věnuje hudbě, ať už jako organizátor hudebních projektů, chrámový sbormistr či hudebník. Je svobodný, bezdětný.
Čtěte také:
Eurovolby 2014: s Janem Zahradilem (ODS) a Luďkem Niedermayerem (za TOP 09)
Eurovolby 2014: s Kateřinou Konečnou (KSČM) a Pavlem Teličkou (ANO)
Euroskeptici nejsou v Bruselu vidět. Buď absentují, nebo mlčí
