Česko by nemělo spěchat se vstupem do eurozóny. Ta je totiž jiná než v době, kdy jsme do Evropské unie vstupovali. Paritní kurz české měny pro případné přijetí eura je přitom pod hranicí 20 korun za euro, uvedla v diskuzním pořadu Euro E15 TV hlavní ekonomka České bankovní asociace a dlouholetá členka bankovní rady ČNB Eva Zamrazilová.
„V případě vstupu do eurozóny by se tržní kurz koruny měl přibližovat paritě kupní síly,“ dodala. Exportérům by se to podle ní sice asi nelíbilo, ale je třeba brát ohled na občany. „Koruna má prostor k dlouhodobému posilování vůči euru a ten by před vstupem do eurozóny měla dostat. A česká ekonomika by v době přijetí eura měla být zhruba na 80 procentech Německa nebo Rakouska, tak aby naši občané nebyli těmi chudými sousedy,“ míní Zamrazilová. Celý videozáznam moderované diskuze je ke zhlédnutí na webu E15.cz.
EE15TV: Prezident Miloš Zeman se vymezil vůči bankovní radě ČNB. Nebude již do ní nominovat žádné členy, kteří by chtěli experimentovat s kurzem. Po jeho výročích koruna posílila na patnáctiměsíčním maximu vůči euru. Jak jeho slova hodnotíte?
Nepředpokládám, že by pan prezident svá slova zamýšlel jako cílenou slovní intervenci. Je samozřejmě v jeho výlučné pravomoci jmenovat členy rady ČNB dle svého uvážení. Vstup do eurozóny je ovšem především politické rozhodnutí, u kterého bude mít ČNB jen poradní hlas, rozhodnutí je na vládě. Nikdo panu prezidentovi nezaručí, že se názory jím vybraných kandidátů během šestiletého mandátu v ČNB nezmění, již jsme takové otočky v minulosti zažili.
EE15TV: Jakým způsobem půjde nejlépe v budoucnu opustit intervenční režim ČNB? Plyne nějaké poučení z nedávného příkladu opuštění intervenčního pásma ve Švýcarsku?
ČNB říká, že intervenční režim bude držet nejméně do poloviny roku 2016. Je ale možné, že se tento závazek bude v čase dále prodlužovat. To, co se stalo ve Švýcarsku, jen podpořilo obavy ekonomů, kteří si myslí, že každý umělý zásah do tržního prostředí má svá rizika a může mít nezamýšlené následky. Česká koruna není švýcarským frankem, takže takto silnou šokovou reakci předvídat nelze. Odpovědně říci, kam půjde koruna po opuštění kurzového závazku, ale nejde.
EE15TV: Měla by česká vláda usilovat o vstup do eurozóny?
Současná eurozóna je jiná než ta, která fungovala v čase, kdy jsme vstupovali do EU. Řada zemí své závazky neplní, nebyly záchranné mechanismy, bankovní unie. Proč projekt eura, který měl pomoci Evropě dosáhnout vyššího růstu a prosperity, musí být stabilizován a zachraňován? V současné době mi nedává smysl vstupovat někam, kde je budoucí vývoj pod velkým otazníkem.
EE15TV: Čekáte, že Řecko nakonec opustí eurozónu?
Podle mne by to bylo nejrozumnější řešení. Dluhy odepsat, Řecko nechat zbankrotovat a teprve poté, co si Řecko vytvoří vlastní cestu budoucího vývoje akceptovanou veřejností, uvažovat o pomoci a asistenci. Posledních pět let je ale dobou neřešení problému, jeho oddalováním. Přitom řecký dluh narůstá, řecké reformy a privatizace stojí. Zeštíhlování veřejného sektoru se nekoná. Nastartování ekonomiky se má odehrát přes zvýšení veřejných výdajů, na ty si ovšem bude muset Řecko znovu vypůjčit… Tohle podle mne není rozumná hospodářská politika. Jak to ale nakonec dopadne, nedokážu říci. Ekonomům a analytikům se to lehce mluví, konečné rozhodnutí ale bude politické a rozumím tomu, že nikdo z evropských politiků nechce být označován za toho konečného viníka. Sama nevím, jak bych se, kdybych u jednání seděla a měla rozhodovat, nakonec zachovala.
EE15TV: Budou tuzemské banky nadále tím nejziskovějším v rámci finančních skupin, které je vlastní?
Nízké úrokové sazby bankám pochopitelně působí problémy, neboť mají potíže umístit svá aktiva tak, aby vydělávala. To bude tlačit zisky směrem dolů. Vedle toho jsou tu regulační změny. Centrální banky v podstatě působí schizofrenně. Na jedné straně se snaží banky motivovat k půjčování peněz a na druhé straně regulačními opatřeními zpřísňují jejich chování. Myslím ale, že české banky svou ziskovost udrží, byť možná ne na rekordních hodnotách z posledních let.
Čtěte také:
Vladimír Dlouhý: Povinná registrace pomůže podnikatelům i státu