Evangelisté digitálního pokroku připravují Česko na společnost bez státu

Po moderních sdílených službách jako Uber či Airbnb vznikají plně decentralizované projekty na bázi kryptoměn. A jsou i v Česku.

Roman Týc, jedna z hlavních postav umělecké skupiny Ztohoven, která se proslavila vyvěšením obřích trenýrek na Pražský hrad, patří mezi největší propagátory šifrovaných pseudoměn v Česku. „Před týdnem mi 50 kilometrů od Prahy kleklo auto. Zavolal jsem odtahovku. Cestou do Prahy jsem chlápka přesvědčil, že bitcoiny jsou fakt cool, a zaplatil jsem za odtah 5200 korun v bitcoinech. Možná je to vůbec první odtahovka, která akceptovala kryptoměnu,“ vypráví.

S vousatým hipsterským umělcem sedíme na terase kavárny občanského sdružení Paralelní Polis v pražských Holešovicích, kde se skupina hackerů a anarchokapitalistů snaží položit základy ekonomiky založené pouze na kryptoměnách. Kávu si tady ostatně ani za jinou měnu nekoupíte a některé položky, jako je speciálně vyráběné kryptopivo, zaměstnanci kavárny přímo v bitcoinech i nakupují.

Lidé ze sdružení Paralelní Polis jsou přesvědčeni, že se řítíme do decentralizované společnosti, v níž už není místo pro stát. Informační technologie jsou podle nich už na takové úrovni, že je technicky možné vyměňovat zboží a služby bez nutnosti vlastnění firmy či živnosti, a co je důležitější: aniž by o tom stát věděl. Anarchokapitalisté věří, že lidé na novou realitu přistoupí velice rychle, a to nikoli proto, že mají rádi svobodu nebo kryptoměny, ale proto, že všechno bude o 30 až 50 procent levnější. Nebudou platit DPH, daň z příjmu ani odvody. Jednoduše: krásný nový svět.

Týc je pyšný na to, že projekt Paralelní Polis není financovaný ze státních grantů, ale spoléhá se jen na příspěvky soukromých dárců. „S Richardem Balousem (majitel divadla La Fabrika – pozn. red.) jsme za tento barák dohodli na první rok nájem 100 tisíc. A v tuhle chvíli jsou provozní náklady baráku 300 tisíc měsíčně a nebereme od státu peníze. To je pro mě výsledek! Fungujeme s odřenou prdelí, a pořád nejsme v černých číslech. Každopádně jsme vytvořili základnu pro lidi se stejným smýšlením,“ vypráví Týc. Paralelnímu Polisu se nedávno podařilo přesvědčit i Alzu, jeden z největších internetových obchodů v Česku, aby začala přijímat bitcoiny.

Zakladatelé spolku Paralelní Polis Roman Týc (vlevo) a Petr Žilka věří, že přijde digitální ráj na zemi.

Komunita kolem Paralelního Polisu za dva roky od založení nabobtnala na několik stovek lidí. Můžou si koupit – samozřejmě za bitcoiny – členství, mohou navštěvovat přednášky Institutu kryptoanarchie, který sídlí ve druhém patře domu, v domě je laboratoř 3D tisku, sdílené kanceláře i menší technická laboratoř zvaná Hackerspace.

V bitcoinové kavárně jsou důslední. Od prosince programově odmítají povinnou Babišovu elektronickou evidenci tržeb (EET). Považují ji za „nástroj centralizované kontroly občanů ze strany státu“, který může být v budoucnu zneužit. Jejich odpor má zatím dobré výsledky. V lednu přišli do kavárny dva kontroloři, dali si za bitcoiny dvě kapučína, sepsali protokol a od té doby se nic nestalo.

Stát si prostě dosud s kryptoměnami neví příliš rady, nicméně pokouší se je různými způsoby kontrolovat. Podle dalšího zakladatele sdružení a člena skupiny Ztohoven, hackera a právníka Petra Žilky, existují pracovní skupiny pro kryptoměny například v rámci Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, kde se řeší hlavně daňové úniky. Další je v rámci Finančního analytického úřadu. „Co se týče vyšetřování trestných činů, je už řada startupů, které se zabývají deanonymizací plateb. V rámci vyšetřování mají dnes vlastně už i policisté k dispozici nástroje, jak nedobře schované platby vysledovat a odhalit aktéry,“ říká Žilka, který stejně jako Roman Týc používá pseudonym apod vlastním jménem Martin Leskovjan je spolumajitelem IT firmy Citadelo. Ta pomáhá firmám bránit se před hackerskými útoky, například investiční skupině Penta.

Svět kryptoměn je sice pořád v plenkách, ale překotně se vyvíjí. Svědčí o tom i fakt, že bitcoin, který zabírá skoro polovinu světa kryptoměn, se už v současné době začíná přežívat. „Je to jedna z architektonických vlastností či slabin bitcoinu, že jeho transakce nejsou plně anonymní, ale kvazianonymní, a pokud nedodržujete určitá bezpečnostní opatření, tak transakce jsou dosledovatelné. Dá se dostat i na konkrétní zařízení, ze kterých byla například platba odeslána,“ popisuje Žilka. I proto se v současnosti kavárna Paralelní Polis chystá, že přejde na jinou kryptoměnu, litecoin či monero, které jsou lépe stavěné a deanonymizaci neumožňují. Stát je prostě nemůže sledovat.

Kryptoměny se snaží regulovat například i Evropská centrální banka, která doporučuje ostatním bankám, aby transakce s kryptoměnami nepřijímaly. Reguluje se ale například i směna kryptoměn, kdy je nutno hlásit uživatele, který udělá transakci nad určitý objem. „Stát nepřistoupil k tomu, že by bitcoin ilegalizoval. Už pochopil, že tudy cesta nevede, ale snaží se mu ten prostor co nejvíc zúžit,“ říká Žilka.

Magický blockchain

Kryptoanarchisty však nezajímá ani tak bitcoin či ostatní kryptoměny, jako samotná technologie v pozadí, která je považována za největší vynález od doby internetu: blockchain (viz box Co je blockchain?). Je to další krok ve vývoji, který zahájily firmy sdílené ekonomiky, jako jsou taxislužba Uber či poskytovatel ubytování Airbnb. Ty fungují na základě decentralizovaného obchodního vztahu mezi jednotlivými lidmi, přičemž „centrálním prvkem“ je jen firma, která službu zastřešuje a vydělává na poplatcích. Technologie blockchainu jde dál a tento centrální prvek odstraňuje.

Jedním z velkých projektů založených na blockchainu je bitnation. Podle vizionáře teorií kryptoměn a decentralizovaných společenství Andrease Antonopoulose je to jakýsi virtuální stát v cloudu. Základní myšlenka bitnationu spočívá v tom, že vytvořil alternativní koncepty služeb, které běžně jako monopolní poskytuje stát. Věci, u nichž vás obvykle nenapadne, že by to mohl poskytovat někdo jiný: můžete uzavřít sňatek, který je zapsán ve formě tzv. chytré smlouvy na blockchain, nebo se pojistit, využívat obchodní rejstřík či se zapsat do systému sociálního pojištění.

Tento automat vám převede normální peníze na bitcoiny. Stačí ho pořádně nakrmit.

Klíčovou identifikací je v tomto paralelním světě bitnation ID, něco jako občanka, která slouží k identifikaci osoby pro účely obchodních či jiných vztahů. „To, co je dnes v plenkách a pomalu se rozjíždí, může být za pár let plnohodnotná služba, která vám dá na výběr, jestli chcete mít zdravotní služby omezené na Česko, nebo chcete třeba čerpat celosvětové zdravotní pojištění,“ myslí si Žilka.

Hackeři věří, že možnosti kryptosvěta jsou obrovské a v dohledné době ohrozí existenci samotných států. Vzniknou podle nich dva paralelní světy - jeden, kde bude vládnout svoboda a lidé si tam budou vytvářet vlastní světy, a potom ten fyzický svět státem kontrolované společnosti. „Příští rok by mohl přinést první anonymní decentralizovanou crowdfundingovou sbírku na whistleblowing. To znamená, že lidé budou anonymně sázet na únik nějakého dokumentu, který potom bude odhalen ekonomickou motivací whistleblowera anonymně si vydělat. Podobným způsobem se bude dát měnit status quo,“uvedl nedávno etický hacker Pal'o Lupták, tvůrce myšlenky Paralelní Polis. Nicméně ve „svobodném“ světě anonymních uživatelů internetu podle něho může docházet i k perverzním sázkám. „Anonymně se bude také dát zbavit veřejně známé osoby. Zejména pak být politikem bude riskantnější než kdy předtím. Jde o koncept anonymní kolaborativní vraždy postavené opět na principu sázky a ekonomické motivace vyhrát,“ říká.

Na pomezí

Kromě těchto extrémních verzí anarchokapitalismu se prudce rozvíjí i „normální“ ekonomika postavená na blockchainu. Tržní kapitalizace kryptoměn a majetku uloženého v kryptoměnách v současnosti přesáhla hranici 100 miliard dolarů. V roce 2014 zainvestovali venture kapitalisté do rozvoje nových projektů 360 milionů dolarů, loni už to bylo 2,5 miliardy dolarů.

Na rostoucí potenciál a nový trh sází například Adel, mezinárodní firma, kterou založila skupinka lidí v Praze. Je to pokus vytvořit tržiště nových blockchainových projektů, kde se potkají samotné startupy s investory. V únoru loňského roku ji založili Čechokanaďan Gabriel Dusil, Michal Vavrek a bývalý bankéř ČSOB Jan Lamser. Firma registrovaná na britském ostrově Man, který je (mimo jiné) nakloněn kryptoměnám, vytvořila vlastní novou měnu adelphoi, prostřednictvím níž mohou investoři vstupovat do projektů. Přirovnat by se to dalo ke crowdfundingovým serverům, jako jsou americký Kickstarter nebo tuzemský Hithit s tím rozdílem, že komunita Adel vybírá projekty na základě hlasování investorů a následně jim pomáhá s byznys plánem až ke komerčnímu využití.

Firma, která má 26 lidí, už prošla prvním testem. V květnu nabídla prostřednictvím tzv. primárního úpisu třetinu vlastní kryptoměny adelphoi a fundraisingem za měsíc získala od 590 investorů 444 bitcoinů, respektive 1,1 milionu eur (skoro 30 milionů korun). „Peníze, které jsme získali, budou sloužit na financování chodu společnosti, na mzdy zaměstnanců, na druhou fázi rozvoje společnosti a také na získání bezpečnostní a makléřské licence, na právníky,“ říká spoluzakladatel Gabriel Dusil.

Investice do bitcoinu je jen pro otrlé spekulanty. Čtěte více

Adel registruje 21 projektů. Jedním z nich je aplikace, jejímž prostřednictvím bude moct každý člověk fungovat jako bankomat. „Když někdo nemá hotovost, nemá po ruce bankomat nebo mu nefunguje platební karta, může vyměnit své normální peníze na kryptoměnu třeba v baru nebo kdekoli jinde s protistranou, která mu dá hotovost. SAirbnb můžeme být všichni hoteliéři, s Uberem taxikáři a s naším projektem mohou být všichni banka,“ říká Dusil. Lidé by si vybírali hotovost na základě hodnocení podobně jako na tržišti eBay.

Dalším projektem je zdravotnická karta, tzv. lékařský blockchain. „Vezměme někoho jako já, kdo cestoval po Kanadě, žil v Anglii a Česku. Moje lékařské záznamy jsou roztroušeny ve zhruba 25 institucích po celém světě. Jsou roztříštěné,“ vypráví Dusil. Chce tedy vytvořit něco jako archiv vlastních lékařských zpráv. Data se zapíší do blockchainu a lékaři pak budou moci vidět ucelený obraz pacienta, včetně základních údajů, jako jsou krevní skupina, věk, datum narození a další fyziologické charakteristiky. Nevyřešená otázka však zatím zůstává, kdo bude do aplikace data vkládat a bude za ně zodpovědný; zda lékaři, nebo pacienti.

Mimoto před firmou stojí ještě řada problémů, které jsou spojené s převodem měn. Vydělávat bude v normální měně, platit zaměstnance bude v adelphoi. Některé banky přitom nechtějí kryptoměny přijímat.

Problémy budou také s výpočtem daní a vůbec s legalizací blockchainu. Dusil však světu kryptoměny věří. „Věnoval jsem tomu půldruhého roku života, šedesát sedmdesát hodin týdně. Musí to fungovat,“ říká bývalý bankéř z londýnské City.

Dále čtěte:

Komentář: Kryptoměny, útěk ze světa dospělých

Alternativní platidla: deset a jeden způsob, jak být na mizině