Již tradičním typickým jarním obrázkem z posledních let jsou žluté lány řepky - jedné z mála zemědělských plodin, na jejíž produkci naši zemědělci většinou vydělávají.
Domácí zpracovatelé požadují odbourání dovozních cel
Letos by ale mělo žluté barvy na českých a moravských polích ubýt - prvovýrobci totiž oseli ozimou řepkou v porovnání s předchozím rokem o 2 % menší plochy. Podle šetření osevů ozimů prováděném ministerstvem zemědělství to je celkem 333 456 hektarů. Přitom část na podzim zaseté řepky bude patrně nutné zaorat, protože klimatické podmínky v letošní zimě ozimům obecně příliš nepřály. Přesto nelze ve sklizni 2003 očekávat zvýšení cen této komodity - podle všeho tomu bude právě naopak. Z dosavadních statistik totiž vyplývá, že především v Evropské unii se v roce 2003 zvýší produkce této olejniny zhruba o 10 %. Jen v Německu, jehož situace má v ČR rozhodující vliv, by měla vzrůst produkce řepky z 3,85 milionu na 4,70 milionu. Na uvedené prognózy sklizně již také reagují obchodníci. „Zatímco v současné době je vývozní cena řepky asi 7700 korun, cena řepky z nové sklizně 2003 je nyní 6600 až 6650 korun za tunu,“ konstatuje generální ředitel největšího tuzemského zpracovatele řepky, František Janů z ústecké Setuzy. Za poslední měsíc přitom na zahraničních komoditních burzách spadly podle něj ceny řepky zhruba o 30 eur, tedy téměř o tisíc korun. Otázkou ovšem je, co udělá s cenou řepky vývoj cen dominantní světové olejniny, sóji. Její cena je totiž určující pro méně významnou řepku. „První dodávky sóji z Brazílie lze přitom v Evropě čekat již koncem letošního března,“ tvrdí Janů. Z komoditní analýzy společnosti Colosseum přitom vyplývá, že podle posledních únorových odhadů by měla letošní úroda v Brazílii dosáhnout rekordních 51 milionů tun oproti 43,5 milionu v předchozím roce a spolu s Argentinou by měla Brazílie vyprodukovat 84,5 milionu tun sóji. To vše teoreticky ukazuje na pokles cen, podle Colossea je ovšem rozhodující stoupající poptávka po sojových bobech a stav zásob v USA. „V loňském roce činily zásoby sojových bobů v USA 208 milionů bušlů, v letošním lednu předpovědělo americké ministerstvo zemědělství pokles na 190 milionů a v únoru dramaticky snížilo odhad na 165 milionů bušlů, nejnižší úroveň od sezony 1996/1997,“ uvádí Colosseum. T o naopak ukazuje na růst ceny sóji. Bez ohledu na cenový vývoj se ovšem domácí zpracovatelé řepky domnívají, že by mělo být odbouráno současné, pro výrobce diskriminační clo na dovoz této komodity. „I s ohledem na to, že od května příštího roku padnou celní bariéry vstupem ČR do EU,“ podotýká Janů. Díky tomu, že v zahraničí bude řepky přebytek a patrně za nižší ceny, museli by při dovozech řepky se clem pracovat domácí výrobci s dražší surovinou a měli by tedy na trhu v porovnání se zahraničím horší pozici. Důsledkem by mohly být například zvýšené dovozy levných rostlinných olejů do ČR nebo vyšší ceny krmných směsí ústících do vyšších cen masa. I přes uvedená rizika se domácím zemědělcům pěstování řepky stále vyplatí. Jednou z nejvýhodnějších cest je produkce řepky v rámci programu uvádění půdy do klidu. Podle tiskové mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Jitky Slukové zvýšil totiž Fond cenu řepky, kterou bude nakupovat v rámci programu z původních 4600 korun za tunu na 5000 korun. „Důvodem je současný nepříznivý stav porostů řepky, a tedy očekávaný nižší ekonomický efekt z produkce této komodity. V případě, že SZIF nakoupí celé množství řepky z půdy uváděné do klidu, tedy 230 tisíc tun, jak mu umožňuje příslušné vládní nařízení, poplyne do zemědělství jen za tento nákup celkem 1,15 miliardy korun,“ zdůraznila Sluková. Zemědělci tak mohou v rámci programu v případě řepky spolu s připočtením finanční podpory za každý hektar půdy počítat s příjmy ve výši 7200 korun za tunu.