Ruský koncern Gazprom a západoevropské firmy Eni, EdF a Wintershall minulý týden podepsaly dohodu o výstavbě plynovodu South Stream. Dohoda, která na rozdíl od dřívějších nezávazných deklarací určuje podíly jednotlivých partnerů zakládaného společného podniku, je považována za klíčovou. Není proto divu, že se slavnostního podpisu zúčastnil i ruský premiér Vladimír Putin.
Západoevropským firmám se podobné politické podpory nedostalo. Spíše naopak. Ruský list Kommersant den před podpisem dohody uvedl, že Evropská komise vyvíjí bezprecedentní nátlak na její účastníky. Deník konkrétně upozornil na vystoupení komisaře pro energetiku Günthera Oettingera v Kolíně nad Rýnem, kde projekt South Stream označil za ruský pokus zmařit vybudování konkurenčního plynovodu Nabucco, podporovaného Evropskou unií.
Zatímco Nabucco, který má snížit závislost států unie na ruském plynu, počítá s dodávkami od Kaspického moře, South Stream by měl vést z nalezišť na jihu Ruska po dně Černého moře a přes východoevropské země do Rakouska a Itálie.
Podle analytiků nemá South Stream zdaleka definitivně vyhráno. Projekt se může zadrhnout na vysoké ceně odhadované na 15,5 až 25 miliard eur nebo kvůli chybějícímu souhlasu Turecka s potrubím na jeho území či kvůli rostoucí nevoli Evropské komise.
Právě komise začátkem září zveřejnila návrh přísnějších pravidel pro vyjednávání o energetických projektech, do nichž jsou zapojeny kromě členských států také třetí země. Návrh, podle něhož by dokonce v některých případech jednala za národní vlády výhradně unie, zdůvodnila EK nutností posílit vyjednávací pozice a také energetickou bezpečnost EU. „Ti, kteří jdou proti nám, oslabí,“ zdůraznil při obhajování návrhu Oettinger.
