Němci, Rakušané i Češi vytáhli před volbami Evropskou unii jako umělé sladidlo
Letošní podzim je ve znamení voleb.
K urnám půjdeme nejen my, ale i naši sousedé. Za měsíc před voliči obhajuje svůj mandát německá kancléřka a šéfka Křesťanskodemokratické unie Angela Merkelová, o týden později – 29. září – volí Rakušané.
A koncem října dojde na předčasné volby v české kotlině, v nichž se rozhoduje o již jedenáctém premiérovi za posledních dvacet let. Kromě toho, že všechna hlasování proběhnou ve středoevropském prostoru, který je historicky a kulturně tak trochu náš, má předvolební kampaň v Česku i u našich sousedů ještě jednu zvláštnost – hraje se v ní nečekaně nejen evropská, ale přímo unijní karta.
V Německu se ministr financí Wolfgang Schäuble vytasil s tím, že Řecko beztak bude potřebovat další peníze a do překonání krize eura je daleko. Myslel tím samozřejmě na německé voliče, z jejichž peněženek putuje na jih největší balík. Své stranické šéfce Angele Merkelové, která se Řecku vyhýbá, seč může, tak pořádně zatopil. Její radu zatnout zuby a prospořit se do nové evropské prosperity Němci zatím berou, jinde ale nefunguje.
Pod unijní kotel přikládali také v sousedním Rakousku. Někdejší šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg si vyjel na dovolenou do Korutan a v týdeníku Profil si rýpl do rakouského vicekancléře a volebního lídra lidovců (ÖVP) Michaela Spindeleggera s tím, že mu o evropskou politiku nejde, protože v Bruselu buď není, nebo se nechává zastupovat.
Uštěpačný kníže zabodoval a jeho výrok citovala snad všechna rakouská média.
Rýpnutí to bylo cílené. Schwarzenbergův někdejší protějšek jako důvod, proč by ho Rakušané měli volit, totiž dává k dobrému, že Rakousko v Bruselu zviditelnil. Na volebních mítincích pak Spindelegger opakuje, že hlas Rakouska v EU rozhodně slyšet bude.
A do třetice, pod modrým unijním praporem s hvězdami chce vytáhnout do předčasných voleb rovněž ODS. „Evropská unie je přece téma, které ODS vždycky uměla,“ napsal na svém blogu europoslanec a člen grémia ODS Jan Zahradil s tím, že je to fígl, s nímž by skomírající ODS mohla prorazit zemanovskou jednotu.
Jeden se až nestačí divit, jak jinak k uzoufání nudné volební téma, kterým EU vždy byla, v nouzi poslouží. Nikoli plnohodnotně, ale zástupně. Brusel funguje v Česku i u našich sousedů v časech hlasování o nových poslancích jako umělé sladidlo postavené vedle prázdné cukřenky. Není to pravý cukr, jeho pachuť padá na jazyk, ale nakonec svou funkci splní. Merkelová, kdysi zastánkyně „ever closer union“, dnes mluví stejně odbojně jako David Cameron, na což voliči slyší. Schäuble, protřelý matador a stratég kalouskovských rozměrů, který mimochodem do Bundestagu kandiduje na své dvanácté volební období, tak voliče učí na pachuť sladidla a naznačuje, že kancléřka Němcům neříká nepříjemnou pravdu. Spindelegger zase využívá nulové kalorické hodnoty náhražkového tématu EU. Po pěti letech strávených ve velké koalici se sociálními demokraty se jen těžko hledají argumenty, jak přesvědčit voliče, že lidovci jsou jiní. A tak je dobré připomenout, že se v Bruselu neztratí a jsou tam jako doma. Kdo slyšet chce, ten bude rád, a kdo ne, těžko mu z toho nebude. Inu, asi jako z doušku dietní koly.
A ODS? Pro ni je Unie přímo ukázkovou náhražkou opravdových témat, kterých se občanským demokratům bezmocně očekávajícím volební debakl zoufale nedostává. Co naplat, že ODS v unijním parlamentu EU docela „uměla“ a společně s britskými konzervativci otevírala témata, která teď přinesou politické body někdejší zaryté eurofederalistce Merkelové. Nevyhnutelný sestup do domácí opozice povede v případě občanských demokratů k úpadku v Evropském parlamentu. Žádný náhlý a nečekaný sešup to však nebude. Už teď se ve skupině skeptiků evropské jednoty mnohem výrazněji profilují třeba Dánové a s tím, že by za názory ODS stál nějaký premiér nebo ministr, v Bruselu bezmála dva měsíce nikdo nepočítá.
Časy, kdy jsme to v době předsednictví Radě EU chtěli Evropě osladit, jsou dávno pryč. Místo kostky cukru tak kdysi sebevědomá ODS bude ještě ráda, když si voliči od ní vezmou drobnou pilulku umělého sladidla.
I s tou pachutí, která padá na jazyk.
O autorovi| Blahoslav Hruška • hruskab@mf.cz
