K jejímu uplatnění musí podniky a svazy vládu nutit Česká republika se přihlásila k evropským snahám na podporu malého podnikání už v dubnu 2002 spolu s ostatními kandidátskými zeměmi na konferenci v Mariboru. Formálně se staneme členem charty až po přijetí do Unie, ale už nyní se mohou čeští podnikatelé podílet na rozjetém Víceletém programu.
K jejímu uplatnění musí podniky a svazy vládu nutit
Česká republika se přihlásila k evropským snahám na podporu malého podnikání už v dubnu 2002 spolu s ostatními kandidátskými zeměmi na konferenci v Mariboru. Formálně se staneme členem charty až po přijetí do Unie, ale už nyní se mohou čeští podnikatelé podílet na rozjetém Víceletém programu.
Konkrétní kroky ale závisí na aktivitě podnikatelů a na schopnosti podnikatelských svazů tlačit vládu k reformám v duchu Charty. Malé a střední podniky se v EU podílejí na tvorbě HDP přibližně 60 procenty, zaměstnávají více než 60 procent ekonomicky aktivních obyvatel a představují polovinu vývozu do zahraničí. Politici a úředníci však stále zaujímají spíše přezíravý vztah k malopodnikání, protože jsou příliš zaujati velkoprůmyslem. Proto vznikla v červnu 2000 na vrcholné schůzce členských států EU ve Feiře Evropská Charta pro malé podniky. „Malé podniky je nutné považovat za hlavní hybné síly inovace, zaměstnanosti i sociální a lokální integrace v Evropě,“ píše se v záhlaví Charty. „Je tedy nutné vytvořit nejlepší možné prostředí pro malé podniky.“ Za malý podnik je v ČR podobně jako v EU považován podnik do 50 zaměstnanců, s ročním obratem nižším než 250 mil. Kč. Střední podnik je potom charakterizován počtem zaměstnanců nižším než 250 a ročním obratem do výše 1,450 mld. Kč. V roce 2002 se malé a střední podniky podílely na HDP poprvé více než 50 procenty, jejich podíl na vývozu je však jen asi 37 procent.
Co Charta přináší
Charta má charakter doporučených prioritních směrů úsilí vlád a úřadů, které shrnuje do deseti kapitol (viz tabulka). Mezi stěžejní patří zejména závazek „vytvořit právní, daňový a administrativní rámec podporující podnikatelskou činnost a zlepšit postavení podnikatelů“ a dále snaha „zlepšit přístup k finančním prostředkům po celou dobu existence podniku“. Jde hlavně o dostupnost levných úvěrů, zrychlení a zlevnění registrace k podnikání, vytváření lepšího klimatu pro inovace, snazší přístup na trhy či pomoc v marketingu. Aby Charta nezůstala jen deklarací ušlechtilých předsevzetí, zahájila Evropská komise srovnávací proces, díky kterému se občané EU pravidelně dozvídají, jak se který členský stát stará o své podnikatele a jaká opatření se nejvíce osvědčila. Na jaře každého roku vydává komise zprávu o pokroku, jakého bylo dosaženo v podpoře malého podnikání v jednotlivých členských zemích. Žádný z bodů Charty však nemá charakter zákonné normy, pouze doporučení. Proto hodně závisí na podnikatelské lobby v dané zemi, jaká opatření se jí podaří prosadit. Zpráva o implementaci Evropské charty pro malé podniky, vydaná v minulém roce, například uvádí, že podnikatel-fyzická osoba je dnes plně registrován za méně než 100 eur a může začít legálně pracovat do dvou pracovních dnů již v osmi členských zemích EU (Belgie, Itálie, Nizozemí, Německo, Rakousko, Řecko, Španělsko, Velká Británie). Proces registrace společnosti s ručením omezeným byl podle zprávy v deseti zemích zkrácen na méně než dva týdny. Zpráva dále uvádí, které země poskytují daňové úlevy pro vnitropodniková školení a které státy systematicky podpořily nabídku a kvalitu kurzů pro manažery malých firem. V elektronizaci malých firem dosáhly členské země výrazného pokroku - zatímco v roce 1999 bylo na internet v EU připojeno 67 procent malých podniků, v roce 2001 to již bylo 81 procento. Komise z těchto příkladů pokroku začala vytvářet seznam nejlepších praktik pro každý prioritní směr úsilí. Každý stát, který to s podporou malého podnikání myslí vážně, se v ní může inspirovat příklady nejefektivnějších opatření. Některé členské státy se omezily pouze na informační kampaň a pilotní opatření, což se ale nelíbilo místním podnikatelským svazům. Díky vytrvalému tlaku na národní vlády bylo za dva roky existence Charty skutečně dosaženo určitého pokroku. Proto byla Charta nabídnuta k přistoupení kandidátským zemím, které dokument podepsaly v dubnu loňského roku. V letošní hodnotící zprávě Evropské komise proto bude figurovat také Česká republika.
Prosazování Charty v ČR
V loňském roce byl schválen zákon č. 47/2002 o podpoře malého a středního podnikání (MSP). Koncem roku byla také schválena finanční podpora ze státního rozpočtu pro vytvoření sítě Informačních míst pro podnikatele (IMP). Od dubna by měla začít vznikat regionální místa, která budou poskytovat firmám informace potřebné k dosažení standardů EU. Co se týče rychlosti registrace firmy k podnikání, tam máme ještě co dohánět. Fyzické osobě trvá získání živnostenského listu tři až čtyři týdny - pro získání výpisu z rejstříku trestů platí desetidenní lhůta, dále je třeba získat výpis z finančního úřadu o bezdlužnosti a dalších deset až čtrnáct dní trvá samotné vydání živnostenského listu. Cena za vydání oprávnění je 1000 Kč, další náklady nepřesahují 500 Kč. Při zakládání společnosti s ručením omezením je proces ještě daleko zdlouhavější. Opět je třeba získat výpis z rejstříku trestů a další potvrzení, dále sepsat u notáře návrh na zápis do obchodního rejstříku. Ten se posílá ke krajskému soudu - například v Plzni trvá schválení návrhu na zapsání společnosti s ručením omezeným nebo veřejné obchodní společnosti 3-6 měsíců, u akciové či komanditní společnosti je proces několikanásobně delší. Oproti minulým letům je proces rychlejší díky zavedení vyšších soudních úředníků, akciové a komanditní společnosti však schvalují stále soudci. Náklady na administrativní založení právnické osoby činí 5-7 tisíc korun. Naopak dobře jsou na tom čeští malopodnikatelé v přístupu k internetu a v prezentaci své firmy na webových stránkách. Jak vyplývá z porovnání výsledků průzkumu, který v asi 1000 malých a středních českých firem provedla agentura Dema, s údaji Eurostatu, je na tom v tomto směru Česká republika lépe než některé členské státy EU (viz tabulka).
Principy Charty
1. Vzdělávání a školení pro podnikatelskou veřejnost
2. Levnější a rychlejší založení podniku
3. Lepší legislativa a předpisy
4. Dostupnost dovedností (celoživotní vzdělávání, poradenství)
5. Zlepšování přístupu firem na internet (on-line)
6. Více výhod z jednotného trhu pro malé podniky
7. Přizpůsobení daňových a finančních předpisů a podmínek
8. Posílení technologické kapacity malých firem
9. Šíření úspěšných modelů elektronického obchodování a podpora špičkových malých podniků
10. Rozvoj silnějšího a účinnějšího zastoupení zájmů malých a středních firem na evropské i národní úrovni
Využití internetu u malých a středních firem
Rak. Brit. SRN Niz. It. Dán. Švéd. Nor. Řec. EU prům. ČR
Přístup k internetu 83 62 82 62 66 86 89 73 54 81 78
Webové stránky 53 49 65 31 49 62 67 47 28 60 61
(údaje jsou v procentech) Zdroj: ČTK
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
