EK si chce celou částku bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích. Pro Česko z ní má být vyhrazeno 19,2 miliardy eur. Přímé platby v rámci unijních fondů dosáhnou výše 8,6 miliardy. Tento podíl by měl Praze připadnout mimo jiné zvýšením příspěvku ve fondech kohezní politiky či rozvoje venkova. Vzroste i objem peněz vyhrazených ve fondu pro uhelné regiony. Zbylých 10,6 miliardy mají být výhodně úročené půjčky.
Je podle vás částka téměř 20 miliard eur určená na obnovu české ekonomiky dostačující?
Itálie a Španělsko, jejichž ekonomiky zasáhne podle odhadů EK koronavirový výpadek nejvýrazněji, mají dohromady získat 313 miliard eur - Řím 173 a Madrid 140. Třetím největším příjemcem se má stát Polsko s 63 miliardami. Pro další visegrádské země se počítá s výrazně nižšími částkami: pro Maďarsko 15 miliard a pro Slovensko 13. Nejsilnější evropské ekonomiky Německo a Francie, jejichž vlády poskytly záchrannému plánu EK zásadní podporu, si mají rozdělit necelých 70 miliard: Paříž má dostat 39 miliard, Berlín o deset méně.
Aby mohly členské země peníze skutečně využít, musí návrh jednomyslně schválit jejich lídři. Část politiků se přitom ke společnému zadlužování staví kriticky. Diplomaté proto očekávají tvrdá a dlouhá jednání.
Babiš: Není fér trestat státy, které i nadále vykazují nízkou nezaměstnanost
Mezi těmi, kteří s návrhem nesouhlasí, je i český premiér Andrej Babiš. Ten například zásadně odmítá, aby ve vzorci hrála velkou roli nezaměstnanost. Unijní státy, kterým se daří držet i v krizi nízkou nezaměstnanost, by za to neměly být sankcionovány, uvedl předseda vlády.
„Zásadně odmítám, aby ve vzorci měla silnou roli nezaměstnanost, protože státy, kterým se daří držet nezaměstnanost nízko i v obtížných časech, nesmí být sankcionovány,“ uvedl. Domnívá se také, že by vzorec měl místo hrubého domácího produktu pracovat s hrubým národním důchodem. „Je mnohem spravedlivější měřit prosperitu státu bez dividend, které odtekly do zahraničí,“ vysvětlil.
Babiš dodal, že cílem obnovy by také nemělo být nalít peníze do států, jejichž veřejné finance mají dlouhodobě velké problémy, které koronavirus ještě zesílil. „Měla by především zajistit, že se jejich situace do budoucna zlepší. Ekonomiky států se zdravými financemi krizí rovněž utrpí a malé proexportní ekonomiky jako ČR obzvlášť. Je potřeba ekonomický růst a konkurenceschopnost podpořit v celé EU,“ uvedl. K tomu by podle něj pomohl důraz na investice a doplnění chybějící infrastruktury.
Již ve středu označil Babiš unijní plán za příliš velké zadlužení. Zdůraznil, že bude žádat dosavadní vzorec rozdělování evropského rozpočtu, aby se nesnížil podíl peněz směřujících do slabších ekonomik mladších členských zemí.
