Téměř každý zaměstnanec změní v dnešním hektickém světě místo.Než si najdenové zaměstnání, je v Evropské unii odkázán na podporu v nezaměstnanosti.
TRH PRÁCE
Téměř každý zaměstnanec změní v dnešním hektickém světě místo.Než si najdenové zaměstnání, je v Evropské unii odkázán na podporu v nezaměstnanosti.
Jak je podpora v nezaměstnanosti vysoká v jednotlivých zemích Evropské unie? Není příliš vysoká a nenutí tedy dostatečně občana k samostatnému vyhledávání práce v jiném městě a stěhování se za ní? Nejsou sociální jistoty v Evropské unii příčinou slabé motivace lidí k práci? To jsou otázky, kterými se zabývají ekonomové a politici ve starých i nových členských zemí Unie.
Občané Evropské unie ví, že když přijdou o práci, stát se o ně hmotně dostatečně postará, tak proč se namáhat? Čím je větší rozdíl mezi podporou v nezaměstnanosti nebo sociálními dávkami a minimální mzdou, tím se lidé více snaží dostat k nějakému příjmu, a tedy se zaměstnat. Je ovšem běžné, že když chce stát zvýšit rozdíl mezi těmito dvěma čísly, vždycky zvyšuje minimální mzdu. Přestože snížení sociálních dávek by bylo jednodušší a levnější. Výrazně by se ušetřily finanční prostředky, neboť by se snížily odvody státu na sociální a zdravotní pojištění.
Přišli jste o práci? Čtěte, co potřebujete pro získání podpory v nezaměstnanosti
Lidé by za prací více dojížděli, protože i hůře placená práce by jim zajišťovala více peněz a lepší životní postavení, než spoléhání na sociální dávky. Dnešní nepatrný rozdíl mezi sociálními dávkami a minimální mzdou utratí pracovník za dopravu do práce. Potom se nevyplatí vzít hůře placené místo třeba i v sousedním městě. Podpora v nezaměstnanosti je v každém členském státě jinak veliká a poskytovaná po různě dlouhou dobu. V případě, že občan nenastoupí do zaměstnání v zákonem stanovené době, nemá na podporu nárok a je odkázán na sociální dávky. Přinášíme porovnání situace ve starších členských zemích:
BELGIE
Výše podpory v nezaměstnanosti závisí na situaci rodiny a počtu let pojištění občana. Systém je poměrně složitý. Výše podpory se pohybuje od 44 % do 60 % průměrného denního příjmu za poslední čtvrtletí. Maximální výše podpory je 63,20 EURO na den.
DÁNSKO
Výše podpory v nezaměstnanosti se vypočítává z průměrného příjmu za poslední 3 měsíce. Výše podpory činí 90 %, maximálně však 406 euro týdně. Mladí nezaměstnaní hned po škole dostanou 333 euro týdně. Starší občané ve věku 60 až 65 let mohou již čerpat penzi, maximálně však 370 euro týdně. Podpora v nezaměstnanosti se vyplácí po dobu jednoho roku.
FINSKO
Výše podpory v nezaměstnanosti se vypočítává z průměrné mzdy za posledních 43 týdnů u zaměstnance a 12 měsíců u osob samostatně výdělečně činných. Základní paušální podpora činí 22,75 euro na den + 42 % z příjmu. V případě dětí příplatek 8 euro na den, při rekvalifikaci 7 euro na den. Nárok na podporu v nezaměstnanosti je po dobu 500 dní.
FRANCIE Výše podpory v nezaměstnanosti se vypočítává z průměrné mzdy za posledních 12 měsíců. Výše činí 57,4 % nebo 40,4 % + 9,74 euro denně, přičemž při výpočtu se používá pro občana výhodnější verze. Délka závisí na věku a délce pojištění, pohybuje se od 4 do 60 měsíců. IRSKO Výše podpory v nezaměstnanosti je stanovena paušálně, a sice ve výši 118,80 euro týdně. Rodina s dětmi dostává navíc 18,60 euro týdně. Nárok na podporu je 390 dní. ITÁLIE Výše podpory v nezaměstnanosti je 40 % z příjmu za poslední 3 měsíce, maximálně však 760 euro měsíčně. N árok na podporu v nezaměstnanosti je 180 dní, pro občany starší 50 let potom 270 dní. Ve zvláštních případech, jako jsou například zdravotní problémy, v délce 4 roky. Pokud pobírá občan invalidní důchod, tato podpora se nevyplácí. LUCEMBURSKO Výše podpory v nezaměstnanosti činí 80 % z průměrného příjmu za poslední 3 měsíce. Rodiny s dětmi potom ve výši 85 %. Maximální výše podpory činí 2580 euro měsíčně. Nárok na podporu v nezaměstnanosti je po dobu 365 dní. NĚMECKO Výše podpory v nezaměstnanosti se vypočítává z průměrného příjmu za posledních 52 týdnů. Nezaměstnaní s dětmi dostávají 67 %, bez dětí 60 %. Maximální výše podpory činí 4500 euro měsíčně v západních zemích a 3750 euro ve východních zemích bývalé NDR. Délka podpory závisí na délce pojištění a věku, starší občané jsou zvýhodněni. Pohybuje se od 6 měsíců do 32 měsíců. NIZOZEMÍ Výše podpory v nezaměstnanosti činí 70 % minimální mzdy. Délka nároku na podporu v nezaměstnanosti závisí na délce pojištění a věku občana, pohybuje se od 9 měsíců po dobu 5 let. Absolventi škol mají na podporu v nezaměstnanosti nárok pouze 6 měsíců. PORTUGALSKO Výše podpory v nezaměstnanosti činí 65 % z průměrné mzdy za uplynulý rok. Maximální výše je trojnásobek minimální mzdy. Délka nároku na výplatu podpory závisí pouze na věku občana, pohybuje se od 12 do 30 měsíců. RAKOUSKO
Výše podpory v nezaměstnanosti činí 55 % denního průměrného příjmu za uplynulý rok včetně 13. a 14.platu. Minimální výše je 5,73 euro na den, maximální výše potom 36,44 euro na den. Rodiny s dětmi mají podporu zvýšenou o 0,95 euro na den. Nárok na podporu v nezaměstnanosti závisí na věku a délce pojištění občana. Pohybuje se od 20 do 78 týdnů.
ŘECKO
Výše podpory v nezaměstnanosti se vypočítává z průměrné mzdy za posledních 12 měsíců. Její výše je 40 %, maximálně však dvě třetiny minimální mzdy. Délka poskytování podpory závisí na věku a délce pojištění občana, pohybuje se od 5 měsíců do 12 měsíců.
ŠPANĚLSKO
Výše podpory v nezaměstnanosti činí 70 % z průměrné mzdy za uplynulých 6 měsíců, zbylých 6 měsíců již 60 %. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 2,2násobek minimální mzdy. Délka nároku na výplatu podpory v nezaměstnanosti závisí na délce pojištění občana a pohybuje se od 4 měsíc
