Vlna levicového antiamerikanizmu zaplavuje Evropu Koncem září se v Praze uskutečnilo setkání představitelů pravicových stran z postkomunistické Evropy. Zúčastnil se ho i stínový ministr zahraničí ODS Jan Zahradil. Proč se setkání nezúčastnily kromě ODS i další dvě české pravicové strany - Unie svobody a KDU-ČSL?
Vlna levicového antiamerikanizmu zaplavuje Evropu
Koncem září se v Praze uskutečnilo setkání představitelů pravicových stran z postkomunistické Evropy. Zúčastnil se ho i stínový ministr zahraničí ODS Jan Zahradil.
Proč se setkání nezúčastnily kromě ODS i další dvě české pravicové strany - Unie svobody a KDU-ČSL?
Obě tyto strany nebyly na konferenci pozvány záměrně. Vzhledem k účasti v socialistické vládě není možné, aby si zde hrály a předstíraly nějakou pravicovou politiku, na niž v praxi rezignovaly.
Jaký je největší přínos tohoto setkání?
Strany pravice a pravého středu jsou v zemích střední a východní Evropy zpravidla v opozici, takže nemají exekutivní moc. Nicméně je významné, že jsme zde dokázali formulovat celkem výrazné politické postoje a pozice. To se týká především názoru na NATO, kde jsme stoupenci silné transatlantické vazby a silné pozice NATO ve světě. Odmítáme snahy rozmělnit toto obranné společenství v nějaký diskuzní klub a omezování bezpečnostní vazby mezi Evropou a USA. Postavili jsme se tak proti vlně levicového antiamerikanizmu, která nyní zaplavuje Evropu.
A co vstup do Evropské unie?
Pravicové strany postkomunistické Evropy odmítají plochý profederalistický tón, který zastává například naše socialistická vláda. Rozšíření je proces, který má své výnosy a náklady, které musí někdo zaplatit. Musíme vědět, jak vysoké budou, a jak vysoké budou na druhé straně výnosy. A z toho plyne, že základním prvkem sjednocování Evropy musí zůstat národní stát.
Zavazuje přijatá deklarace i ke společnému postupu například v Konventu Evropy?
Předpokládám, že v případě vítězství některé z pravicových stran by byl postoj k evropskému sjednocovacímu procesu odlišnější, než je za současných levicových vlád. Přesto můžeme považovat text deklarace za vyjádření určitého koordinovaného postupu, ale především názoru. Nezapomínejme ovšem, že kromě mne je z pravicových stran v Konventu zastoupen pouze jeden zástupce z Maďarska a jeden zástupce z Bulharska. Parlamentní volby dopadly tak, jak dopadly, a kromě Slovenska je dnes pravice ve východní a střední Evropě v opozici.
Čím si vysvětlujete propad pravice v postkomunistické Evropě?
Určitě jedním z nejpodstatnějších důvodů je to, že levicové vlády se dopouštějí řady nejrůznějších projevů politické korupce. Kupují si voliče bez ohledu na reálnost finančních prostředků, které jsou k dispozici pro jejich megalomanské sociální projekty. To vše se děje na úkor budoucích generací, protože se utrácejí peníze, které ještě nebyly vydělány. To ale socialistické strany nezajímá. Je zajímá pouze momentální politický zisk voličských hlasů. To je ovšem slepá ulička.
Hovořil jste o levicovém antiamerikanizmu. Neukazuje ale příklad ministra obrany Tvrdíka, že i někteří levicoví politici si uvědomují svou zodpovědnost?
Ministr obrany rozhodně příjemně překvapil, ať již jde o jeho postoj k vojenské misi Armády ČR do Afghánistánu, či o přání, abychom byli zahrnuti do amerického systému protivzdušné obrany. Jsem přesvědčen, že s tím křídlem sociálnědemokratických pacifistů bude mít ve své straně určitě problémy.
