* 1 Sledujete trendy, vývoj a diskusi k IT podpoře procesů zdravotní péče pouze v českém prostředí, nebo srovnáváte také s vývojem mimo ČR? Pokud ano, s jakým výsledkem?
* 2 Jak vnímáte veřejnou diskusi na konferencích, workshopech a v médiích o IT trendech ve zdravotnictví?
* 3 Jak vnímáte v praxi potřebu rozvoje nějaké konkrétní oblasti IT podpory procesů zdravotní péče?
MUDR. PAVEL HROBOŇ, ředitel vzdělávací agentury pro zdravotnické profesionály, ČR
1 Sleduji vývoj v Evropě, v USA a příležitostně i na asijských trzích. Základní lekce z implementace v evropských zemích se zdá jasná – centrální, shora implementovaná řešení nefungují. Je třeba podpořit reálně existující motivace a zájem implementovat elektronickou zdravotnickou dokumentaci na lokální nebo regionální úrovni, samozřejmě při centrálně stanovených standardech.
2 Česká veřejná diskuse je vesměs záležitostí nadšenců a fanoušků. Snad jen s výjimkou občasných rozmachů v souvislosti s už několikrát zvažovanou – a následně zatím nerealizovanou – aktivitou ministerstva zdravotnictví nebo v souvislosti s nešťastným projektem IZIP.
3 Potřeba většího uplatnění IT ve zdravotnictví je zřejmá. Klíčovou otázkou je ale právě nalezení a zapojení subjektů, které mají reálnou motivaci zlepšit efektivitu českého zdravotnictví – a ty zatím postrádáme.
ANGELIKA HÜBLEROVÁ, sales & marketing managerka, Zydacron, Graz, Rakousko
1 Zydacron je aktivní zejména v zemích mimo Rakousko, a proto je nutné sledovat trendy, vývoj a diskuse v ostatních státech. Například dopad reformy zdravotnictví (Health Care Reform) a zákonu Improvement and Protection Act 2000 (BIPB) na trh zdravotní péče ve Spojených státech je značný. Ale také v Evropě vidíme zvyšující se zájem, a tak záměr našeho rozvoje odráží měnící se povahu zavedených služeb ve zdravotní péči, což vyplývá z posílení postavení pacientů, demografického tlaku a rozpočtových omezení. To vše přispívá k výraznému posunu směrem k distribuované řízené zdravotní péči. Klademe důraz na přímé zlepšení výsledků zdravotní péče a životní úrovně cestou lepšího monitorování stavu, řízení zdravotní péče a proaktivní intervence.
2 V Rakousku nám v médiích víceméně chybí veřejná debata o IT a řešení TeleHealth.
3 Pozorujeme, že státní organizace v EU, ale také v zemích jako USA, Austrálie či Indie podporují používání IT nástrojů a řešení TeleHealth pro lepší překlenutí vzdáleností v oblastech s nedostatkem odborné zdravotní péče. Avšak TeleHealth a Vzdálené monitorování (Remote monitoring) jsou nové nástroje, které musejí být přijaty a implementovány v „zastaralých“ strukturách, jaké máme v západní Evropě či v zemích, kde nebyla zdravotní péče samozřejmostí pro všechny obyvatele.
Předpokladem pro úspěšnou implementaci nových nástrojů je přijetí systémů TeleHealth a Vzdáleného monitorování (Remote monitoring) doktory a zdravotnickým personálem, ale především uznání a zařazení služeb TeleHealth do systému pojišťovnami proplácených výkonů. Větší rozšíření vzdáleného monitorování pacienta je stále otázkou několika let, ale blížíme se k době, kdy se mobilní řešení ve zdravotnictví stanou součástí standardní péče jako odpověď na demografický tlak a rozpočtová omezení.
MGR. SLAWOMIR BARTOSZCZE, sales & marketing director, CompuGroup Medical, Lublin, Polsko
1 Sledovat trendy, vývoj a debaty týkající se IT podpory ve zdravotní péči je nutností. Už roky vytváříme úspěšné Medical IT (MIT) projekty a získáváme cenné zkušenosti v oblasti IT jak v rozvinutějších zemích infrastruktury ve východní Evropě, tak v méně rozvinutém Rusku. Pozorujeme odlišný přístup striktně spojený se zkušeností uživatelů v používání lékařských systémů. V zemích, které začaly s implementací projektů MIT už před mnoha lety, je většina funkčních oblastí pokryta systémem pro zdravotnictví.
V tomto případě se diskuse týká především integrace těchto systémů za účelem vytvoření centrálního elektronického záznamu pacienta EHR (Electronic Health Record). V zemích, které začaly implementovat projekt MIT později, jde stále o oddělené systémy pro skupiny uživatelů s menšími zkušenostmi.
2 Situace v Polsku se za poslední roky zlepšuje. Jsou pořádány konference jako Forum Rynku Zdrowia, každoroční dvoudenní debaty, které umožňují setkávání a diskuse mezi obchodníky, rozhodujícími osobami a se zástupci nemocnic a lékařských praxí. Druhá, více veřejná debata, probíhá s obyvateli Polska. Minulý měsíc byla realizována implementace centrální elektronické platformy Electronic Beneficiary Entitlement Verification (eWUŚ), která byla úspěšná, nicméně zpočátku obsahovala několik problémů, které ovlivňují možnost běžných občanů požádat o zdravotní péči. Podle mého názoru jsou informační kampaně v takových situacích rozhodující a měla by jim být věnována dostatečná pozornost i finanční podpora. IT technologie se vyvíjejí velmi rychle a můžeme pozorovat nepoměr mezi možnostmi, které systémy nabízejí, a porozuměním u společnosti. Pomáhat by měly dobře naplánované a řízené veřejné debaty.
3 Sledujeme, že systémy pro zdravotnictví jsou pro lékaře stále přínosnější a jsou využívány nové funkce, které nebyly dříve k dispozici. Papír je sice stále hlavním nosičem lékařských dat, ale i to se už mění. Důvodem je i legislativa, která vyžaduje používání elektronických záznamů v lékařské dokumentaci. To je spojeno se systémem centrálního účtu pacienta EHR, který je v Polsku právě realizován. Zásadní je i přání zdravotníků být pacientům blíže, jelikož na trhu se objevuje větší konkurence. Systémy e-registrace a e-platformy se stávají u pacientů stále oblíbenější. A progresivnímu trendu napomáhá i nástup nové, mladší generace lékařů, pro kterou je práce s počítačem a moderními technologiemi samozřejmostí.
