Evropské instituce chrlí místo smysluplných direktiv naopak takové, které trhu spíše škodí.
Půlroční české předsednictví Evropské unii, které nastane 1. ledna příštího roku, bude pro vládu výzvou, aby se pokusila alespoň částečně vypořádat s přebujelou legislativou, která reguluje podnikání, a zároveň se pokusila prosadit co nejvíce liberálních opatření na jednotlivých evropských trzích. Přibrzdit bruselský legislativní kolotoč slíbil po svém nástupu do funkce i současný předseda Evropské komise José Barroso.
Z velkolepých plánů však bohužel kromě proklamací nezůstalo skoro nic. Přitom právě evropská legislativa stále větší měrou ovlivňuje všechny oblasti podnikatelského prostředí. Jenom pro srovnání – ministerstvo průmyslu a obchodu nedávno vypočítalo, že z Bruselu přichází až 49 procent všech regulací, kterými se musí čeští podnikatelé řídit.
Ve spoustě nesmyslných nařízení, direktiv, směrnic a dalšího byrokratického balastu se už dávno ztratil původní smysl a záměr, proč vůbec jakoukoli nadnárodní legislativu přijímat. Normy měly v rodící se společné Evropě bariéry bourat, a ne stavět. To však už dávno není pravda. Evropské instituce dnes místo skutečně smysluplných a potřebných direktiv, které by podporovaly vytváření volného trhu a zároveň umožňovaly konkurenceschopnost národních ekonomik, chrlí naopak takové, které funkčnímu trhu spíše škodí.
Na druhou stranu je třeba říci, že ne za všechny dosud existující překážky v rovném přístupu na trh mohou jenom bruselští úředníci. Příkladem budiž dlouholetý boj o podobu směrnice o volném pohybu služeb, z níž nakonec zbylo jen torzo, či přetrvávající tahanice v procesu postupné liberalizace trhu s energiemi. V těchto zásadních otázkách, stejně tak jako například v oblasti společné zemědělské politiky, jsou skutečnými žábami na prameni vlády některých dominantních národních států. Co ale postrádá logiku, jsou východiska, která vždy začnou evropské orgány nabízet v okamžiku, kdy narazí na odpor. Místo toho, aby se plně věnovaly vyřešení stávajícího problému, okamžitě přispěchají s nějakým dalším harmonizačním či regulativním návrhem, jenom aby bylo vidět nějakou činnost. Že jde často o nesmysl typu jednotných sedaček v traktorech či správné zahnutí banánu, je vedlejší.
