Na naše katastrofální hospodaření s eurofondy si posvítí Evropský parlament. Veřejné propírání našich prohřešků bude jednak znamenat obří ostudu, jednak zhorší naše vyhlídky na úspěch při vyjednávání o období 2014-2020, kde je ve hře až 600 mld. korun pro české regiony.
Foto: Miloslav Hamřík
Týdeník European voice s odkazem na zprávu Evropské komise včera oznámil, že Česká republika spolu s Itálií a Španělskem nejhůře hospodaří s evropskými dotacemi. Ze zjištění Evropského účetního dvora vyplynulo, že na tyto tři země připadají dvě třetiny všech chyb při čerpání fondů.
“Na špatné čerpání evropských dotací upozorňuji dlouhodobě a bohužel se ze strany odpovědných ministerstev setkávám s nevraživou reakcí a zlehčováním statistických dat a dalších varovných signálů. Ukazuje se, že čerpáme nejenom málo, ale i špatně. Snad odpovědným ministrům konečně dojde, že zametání problémů pod koberec není ta správná a dlouhodobě udržitelná taktika. Jestliže Komise splní svou hrozbu a zvolí vůči nám tvrdší postup, může se stát, že budeme vracet do evropského rozpočtu miliardy korun. To by mělo zkázonosné důsledky pro státní rozpočet i jednotlivé žadatele. Je proto třeba bezodkladně zjednat nápravu, dokud ještě zbývají poslední zbytky času,“ uvádí k tomu europoslanec Březina, člen výboru EP pro regionální rozvoj, který koncem října upozornil, že spolu s Bulharskem, Rumunskem, Maltou a Itálií aktuálně nejvíce zaostáváme v čerpání z eurofondů , když jsme zatím vyčerpali jen přibližně 20% dostupných prostředků (evropský průměr je přitom cca 30%).
“Teď se navíc ukazuje, že z toho žalostného mála, co čerpáme, je velká část utrácena v rozporu s pravidly EU, a tedy nezákonně. To s sebou přirozeně nese riziko sankcí. Máslo na hlavě mají především ministerstva školství, dopravy, životního prostředí, průmyslu a obchodu a místního rozvoje, která mají na starosti klíčové operační programy, jimiž evropské peníze tečou. Informace o nesrovnalostech v čerpání vrhají špatné světlo na celou naši státní správu a v neposlední řadě zhoršují naši pozici při vyjednávání o budoucnosti kohezní politiky v období 2014-2020, kde hrajeme o nezanedbatelných 600 miliard korun,“ uzavírá své obavy Březina.
