Mikropodniky by podle europoslanců mohly být zbaveny povinnosti vypracovávat roční účetní závěrky. O zavedení této či dalších výjimek by však měly rozhodnout samy členské státy.
Autor: Jakub Stadler
I nadále by přitom měla být zachována povinnost podniků vést záznamy o obchodních transakcích a finanční situaci. Ve svém legislativním usnesení Evropský parlament zároveň vyzval, aby se ještě v letošním roce uskutečnil celkový přezkum čtvrté a sedmé směrnice o právu společností. Účetní výkazy musí v EU podle směrnice o účetnictví vést celkem asi 7,2 milionu podniků, 5,4 milionu z nich (tedy asi 75 %) přitom představují takzvané mikropodniky (například místní květinářství či pekařství). Ty ale působí především na místní či regionální úrovni, a svou činností tedy neovlivňují přeshraniční obchod (a pokud ano, tak jen velmi málo). Podle navržené změny účetních pravidel by tedy členské státy mohly mikropodniky zbavit povinnosti vypracovávat roční uzávěrky, čímž by jim usnadnily podnikání a podpořily jejich konkurenceschopnost a možnost růstu.
Navržená výjimka by se přitom měla vztahovat na ty podniky, které nepřekračují dvě z následujících kritérií: celkovou bilanční sumu 500 000 eur, čistý obrat 1 000 000 eur nebo průměrný počet zaměstnanců ve výši 10 osob během účetního období.
Rozhodnutí, zda tuto výjimku mikropodnikům udělit, by podle Evropského parlamentu mělo být ponecháno na členských státech, které by přitom měly vzít v úvahu domácí situaci a počet podniků, na něž se zmíněná kritéria vztahují.
Na splnění povinností, jež vyplývají z evropských směrnic o účetnictví, vynaloží podle studie Evropské komise každý podnik v průměru 1558 eur, přičemž 1169 eur, neboli 75 procent této částky představují administrativní náklady (na sběr a zpracování informací, které jsou potřebné jen pro splnění právních povinností). Kdyby tedy všechny členské státy zbavily mikropodniky této povinnosti (a neuložily jim žádné další), mohlo by se uspořit asi 6,3 miliardy eur.
