Skutečný význam biomasy nelze nadále ignorovat
Ve světové energetice přituhuje. Globální poptávka po energii se prudce zvyšuje. Dynamický růst čínské ekonomiky doprovází její úctyhodný energetický apetit. Čína potřebuje elektřinu a získá ji z uhlí, z jádra i z gigantických vodních elektráren. Bude potřebovat stále více ropy i zemního plynu. V Indii se poměry vyvíjejí podobně. Ani Evropa si neordinuje energetický půst; podle současných prognóz poroste v EU ve všech sektorech poptávka po veškerých formách energie. Nejvíce po zemním plynu a ropě. A s tím roste i strategická závislost na energetických zdrojích ležících mimo země Unie.
Situace na Blízkém a Středním východě není ani stabilní, ani do budoucna příliš povzbudivá. Ruský plyn získává další trhy. Míří do Číny, Japonska a zkouší cestu do Spojených států. To oslabuje pozici EU jako významného odběratele plynu z Ruska. Energetické komodity se stávají strategickou zbraní dlouhého doletu. Ostatně plynové extempore mezi Ruskem a Ukrajinou také cosi naznačilo.
Jádro i čisté uhlí.
Energetické situaci v Evropě a u nás byla věnována první část 6. energetického kongresu v Praze. O zásadní změně energetické politiky Velké Británie hovořil zmocněnec Tonyho Blaira a bývalý ministr energetiky Brian Wilson. Revidují podle jeho slov svou Bílou knihu a do hry se ve Velké Británii vrací jaderná energetika, stejně jako uhlí v podobě čistých uhelných technologií. Obnovitelné zdroje mají vysokou prioritu jako součást vyváženého energetického mixu. Vývoz vysoce účinných čistých uhelných technologií pro výrobu elektřiny do Číny a Indie má zmírnit růst emisí CO2 v těchto zemích. O výhledech energetického hospodářství EU a o krocích, které Evropská komise připravuje pro zmírnění rizik, referoval Giordano Rigon z útvaru Energetické politiky a bezpečnosti dodávek Evropské komise. Shrnuto do několika slov - očekává se vyšší poptávka po energii, zejména po elektřině, pokles využitelných „domácích“ primárních energetických zdrojů, další růst závislosti, zejména na dováženém zemním plynu. Elektrárny v EU stárnou a jejich podstatnou část bude nutné v blízké době zavřít a nahradit novými. Pro uspokojení rostoucí poptávky po elektřině bude nutné vybudovat další nové kapacity elektráren. Celkem to představuje do roku 2030 asi 750 tisíc MW nových elektráren (Současný instalovaný výkon elektráren v ČR je necelých 17 500 MW - poznámka autora.). Znovu se otevírá prostor pro uhelné i jaderné elektrárny. Jedná se investice ve výši 600 až 1000 bilionů eur. Vysoce účinné a bezpečné elektrárenské technologie jsou drahé. Ceny elektřiny v Evropě proto porostou.
Bude hůř.
Na naší domácí energetické frontě je zvláštní klid. Účinnost energetických přeměn se v energetickém sektoru nezvýšila, energetická efektivnost u konečných uživatelů vzrostla jen nepatrně. Poptávka po elektřině roste.
Podíl obnovitelných zdrojů na energetické bilanci České republiky v posledním roce nevzrostl a pohybuje se okolo tří procent z celkové potřeby energie. Plochy, oseté energetickými rostlinami, se nerozšířily v uplynulém roce o potřebných 50 tisíc hektarů, ale nanejvýš o 300. Rovněž producenti elektřiny ve svém zájmu o biomasu značně ochladli. Zatím žádný investor nepožádal ministerstvo průmyslu a obchodu o udělení autorizace na výstavbu elektroenergetického zdroje o elektrickém výkonu větším než 30 MW. Naopak, Plzeňská teplárenská ustoupila od svého záměru na postavení teplárenského bloku o elektrickém výkonu 50 MW spalujícího biomasu. ČEZ podstatně omezil spoluspalování biomasy ve svých fluidních kotlích. Podíl elektřiny, získané z obnovitelných zdrojů, byl v roce 2005 na úrovni čtyři procenta hrubé domácí potřeby. Je zřejmé, že nesplníme závazek vyrobit z obnovitelných zdrojů do roku 2010 osm procent z hrubé domácí potřeby elektřiny.
Co se mění, to jsou ceny elektřiny a plynu. Průmyslovým odběratelům se to nelíbí a žádají stát, aby zasáhl. Jsou toho názoru, že dominantní dodavatelé energie zneužívají svého postavení, poškozují je a ohrožují konkurenceschopnost průmyslu v ČR. Nespokojení však nejsou jenom čeští odběratelé. Evropská komise zaznamenala nespokojenost s cenami energie ve všech zemích Unie. Nejen z těchto důvodů proto připravuje Evropská komise Novou energetickou politiku (NEP).
Jedno je jisté. Elektřina v Evropě bude stále dražší a v příštích desetiletích patrně i hůře dostupná než dnes. Je jenom na nás, jak moc si sami ztížíme budoucí ekonomickou i bezpečnostní situaci „vystupováním z jádra“, neuváženým odepisováním uhelných zásob, ignorováním skutečného významu biomasy především v místním energetickém hospodářství a nekritickým spoléháním na zemní plyn.
