Na jednoho zaměstnance - dlužníka může být uvaleno více exekucí různého typu, nařízených soudem, exekutorem, správcem daně nebo jiným správním úřadem. I s tím si musí zaměstnavatel poradit.
Foto: Jakub Hněvkovský
Při exekucích souběžně postihujících nárok zaměstnance (dlužníka) na mzdu (tedy při souběhu výkonu rozhodnutí prováděného soudem, exekuce prováděné soudním exekutorem, daňové exekuce prováděné správcem daně nebo exekuce prováděné správním orgánem, a to srážkami ze mzdy povinného) se uspokojují pohledávky podle svého pořadí. Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo zaměstnavateli doručeno usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, exekuční příkaz soudního exekutora o provádění srážek ze mzdy, exekuční příkaz správce daně k provedení srážek ze mzdy nebo příkaz k provedení srážek ze mzdy vydaný orgánem veřejné správy. Byla-li téhož dne plátci mzdy doručena rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí. Nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně.
Požádá-li o to plátce mzdy, oprávněný nebo povinný, soud usnesením rozhodne, jaká částka má být v příslušném výplatním období ze mzdy povinného sražena a kolik z ní připadne na každou vymáhanou pohledávku. Pokud soud nerozhodne, může plátce mzdy zaslat částku sraženou ze mzdy povinného soudu, který ji rozvrhne mezi jednotlivé oprávněné a sám provede výplatu. Plátce mzdy je povinen zaslat sraženou částku soudu i tehdy, jestliže mu to na žádost některého z oprávněných nařídí soud, který pak sám provede výplatu.
Exekuce v kostce:
Částka, kterou si nemůže vzít ze mzdy exekutor, je letos vyšší
Jak postupovat, když má zaměstnanec na mzdu uvalenou exekuci
Co dělat, když je proti zaměstnanci nařízeno více exekucí
Provádí-li srážky ze mzdy povinného několik plátců mzdy, soud na návrh plátce mzdy, oprávněného nebo povinného usnesením rozhodne, jakou část základní částky nemá jednotlivý zaměstnavatel ze mzdy povinného srážet. Kdyby příjem povinného nedosahoval u některého plátce mzdy ani stanovené části základní částky, je plátce mzdy povinen oznámit to soudu. Soud pak znovu usnesením rozhodne, jakou část základní částky má jednotlivý plátce mzdy srážet. Provádí-li srážky ze mzdy povinného několik plátců mzdy zároveň, zašlou srážky soudu. Soud prověří, zda celkově sražená částka nepřevyšuje pohledávky všech oprávněných. Nepřevyšuje-li je, vyplatí jednotlivým oprávněným na ně připadající část ze sražené částky. Převyšuje-li je, vyplatí soud ze sražené částky oprávněným tolik, kolik odpovídá jejich pohledávkám, a zbytek vrátí povinnému.
Na závěr přehled základních povinností zaměstnavatele, které má v souvislosti s prováděním srážek ze mzdy:
• Zaměstnavatel provádí srážky ze mzdy zaměstnance ihned po doručení nařízení výkonu rozhodnutí a do doby, než nabude právní moci, je deponuje na svém účtu, teprve pak je vyplatí oprávněnému věřiteli.
• Vyplácí-li zaměstnavatel měsíční mzdu nadvakrát (jako zálohu a vyúčtování – tzv. dobírku), může přiměřené srážky provést povinnému již ze zálohy. Výplatu srážek oprávněnému provede však vždy až po uplynutí příslušného měsíce. Je-li nařízení výkonu rozhodnutí doručeno zaměstnavateli až po tom, kdy již byla část měsíční mzdy povinnému vyplacena, nepřihlíží se k provedené výplatě a srážky se provedou tak, jakoby povinný měl za celý měsíc právo jen na mzdu, která mu ještě vyplacena nebyla.
• Zaměstnavatel přestane provádět srážky, jakmile je pohledávka oprávněného uspokojena.
• V potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtovém listu), který je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci při skončení pracovního poměru a dohody o pracovní činnosti, je zaměstnavatel povinen uvést, zda ze zaměstnancovy mzdy jsou prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky (to platí jak pro exekuci, kdy je nutno uvést, kterým orgánem byla nařízena a číslo jednací příslušného rozhodnutí, tak i pro srážky na základě uzavřených dohod o srážkách ze mzdy).
• Pokud nový zaměstnanec při nástupu do zaměstnání předloží potvrzení o zaměstnání, ve kterém jsou uvedeny srážky ze mzdy, má zaměstnavatel oznamovací povinnost vůči soudu nahlásit jeho nástup do zaměstnání.