Úřad nestíhá vyřizovat srážky z důchodů a porušuje zákon
Obecný trend života na dluh přijali za svůj i důchodci. Aby se penzista stal kolečkem v mašinerii, na jejímž konci mu začne pošťačka nosit o poznání menší důchod, nemusí si však žít nijak „nad poměry“. Stačí, aby nezaplatil za popelnice nebo účty za elektřinu, pokutu od městské policie, zapomněl třeba na dědickou či darovací daň nebo aby finanční úřad evidoval nedoplatek na daních z doby, kdy pracoval.
To, co řada důchodců prožívá jako osobní tragédii a nazývá moderní lichvou, má ovšem další rozměr. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která penzistům ze zákona strhává z důchodu částky na umořování dluhu na základě exekuce nařízené v civilním nebo správním řízení, totiž kolabuje. Státní úřad nestíhá exekuční agendu vyřizovat, čímž se dostává do kolize se zákonem. Srážky vypočítává s několikaměsíčním zpožděním a v současnosti eviduje zhruba 180 tisíc nevyřízených exekučních podání. A na lepší časy se rozhodně neblýská.
Na čekačce.
Obrovský nárůst exekuční agendy eviduje Česká správa sociálního zabezpečení od roku 2002, kdy začal platit zákon o soudních exekutorech, kteří se razantně pustili do vymáhání dluhů. Exekutory využívají především poskytovatelé spotřebitelských úvěrů a nezanedbatelná část zákazníků se už rekrutuje i z řad městské policie, zdravotních pojišťoven, dopravních podniků, distributorů energií, vodárenství či telekomunikačních operátorů. V roce 2001 správa, která měsíčně posílá 3,5 milionu výplat důchodů pro 2,7 milionu českých penzistů, evidovala 140 tisíc exekučních podání, v roce 2005 již skoro 250 tisíc a loni jich pošta doručila ještě o sto tisíc více. A jen v prvním pololetí letošního roku do ČSSZ přišlo 207 503 obálek, což je o 28 409 více než ve stejném období roku minulého. Úřednice nestíhají vyřizovat srážky - prioritně se snaží zpracovat zastavení srážek, nové výkony rozhodnutí nebo srážky na výživné -, natož žádosti, kterými se exekutoři, věřitelé a dlužníci domáhají spolupráce. Důchodce, který původně dlužil 42 tisíc korun a jemuž správa již i s úrokem strhla celkem 138 tisíc korun, má však také právo na informaci, kolik z celkové částky už zaplatil a kdy mu budou exekuční srážky zastaveny. Nejstarší nevyřízený dotaz má však razítko s datem leden 2006.
Pracovní soboty to nezachrání.
Na jedné straně problému stojí 35 tisíc exekučních podání měsíčně, na druhé 84 úřednic z oddělení exekučních srážek, které chodí do práce i v sobotu - pomalu jako za raného socialismu. I kdyby pracovaly 24 hodin denně sedm dní v týdnu, nemají nejmenší šanci dokumenty zpracovat včas a dostát zákonu. ČSSZ by totiž měla začít konat v okamžiku, kdy obdrží usnesení, jež nařizuje výkon rozhodnutí. Přitom je třeba vzít v úvahu, že exekuční agenda ani zdaleka neznamená jen výpočet srážky ze mzdy čili z důchodu. Obnáší celou řadu úkonů - například od došetření bankovního spojení, kam mají být srážky posílány (obzvlášť exekutoři je zapomínají uvést), až po zjištění počtu vyživovaných osob dlužníkem, od čehož se odvíjí nezabavitelná částka. Úřednice musejí také hlídat zastavení srážek v případě, že dlužník zaplatí pohledávku, i její postoupení, kterým se mění oprávněný. A aby toho nebylo málo, pracovnice exekučního oddělení by měly srážky z důchodů přepočítávat každý rok s valorizací důchodů a při změně nezabavitelné částky dané legislativou. Ta poslední proběhla na konci loňského roku. Snad se ani nelze divit, že správa zatím stihla přepočítat jen zhruba jedenáct tisíc srážek.
Angažuje se i ombudsman.
Pochopení ovšem nemají důchodci. Neumějí si sice ohlídat vlastní platby, ale to, že jim ČSSZ strhává o pár desítek korun více, než by měla, je vybudilo k aktivitě. Obrátili se i na úřad ombudsmana, který se v dubnu vypravil do Prahy. Patrně jej spoušť na ČSSZ přesvědčila, že výtky by v tomto případě nic nezmohly. „Tato záležitost ještě není úplně uzavřená. Správa má problém se systémem, který se snaží řešit. Všechno dělají ručně. Podle informací ČSSZ by se měl problém od poloviny roku 2008 odbourat automatizací systému. Stěžovateli jsou hlavně dlužníci, kterým měla být od ledna strhávána menší částka. Takto však umoří dluh rychleji. Nikdo je neokrádá,“ soucítí tentokrát s úředníky mluvčí ombudsmana Iva Hrazdílková.
Průšvih na dvakrát.
Má pravdu, oko zůstane suché. Horší ovšem je, sráží-li správa, která nápor agendy nezvládá, vesele dál, přestože dlužník pohledávku uhradil (i takové případy ombudsman eviduje). Nebo naopak začne srážet se zpožděním, což se děje ve většině případů. Aktuálně dosahuje zpoždění až jednoho roku ode dne doručení exekučního titulu. ČSSZ z tohoto důvodu kritizují soudy, exekutoři, správní úřady a oprávnění. Paradoxně by si však měli stěžovat především sami dlužníci. Dluhy totiž mívají úrokové příslušenství, které v době nečinnosti ČSSZ dále narůstá a které samozřejmě nakonec uhradí důchodce. Úroky běžně dosahují promile denně z dlužné částky, takže vůbec nejde o zanedbatelný peníz. „Jde o negativní důsledek situace, kdy nastává enormní nárůst exekuční agendy. Snahou ČSSZ a pochopitelně i ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) je situaci uvést do souladu s platnou právní úpravou, očekávat však řešení, které by znamenalo okamžitou nápravu, je nereálné,“ reaguje Jiří Sezemský mluvčí MPSV, které o překračování zákonných lhůt ví. Zpožděným plněním se většinou cítí poškozený ten, komu důchodce dluží. Vzhledem k tomu, že ČSSZ ani zdaleka zákonné termíny nedodržuje, má možnost podat poddlužnickou žalobu. Teoreticky jich tedy úřadu hrozí tisíce a šance, že by soudní při správa mohla vyhrát, je mizivá. Naopak ještě by platila náklady soudního řízení. Případy, u kterých byla podána žaloba nebo jí je vyhrožováno, proto řeší správa přednostně. Žalobami prý v minulosti dokonce hrozily i finanční úřady.
Jako za Rakousko-Uherska.
Zdá se to neuvěřitelné, ale nejmodernějším pracovním nástrojem úřednice exekučního oddělení je kalkulačka. ČSSZ totiž nevlastní žádný software a veškerou exekuční agendu zpracovává ručně a eviduje klasicky v písemné podobě. O vytvoření programu se pokoušeli zaměstnanci správy, agenda je však tak složitá a existuje v ní tolik proměnných, že to po deseti letech vzdali. Nyní vyvíjí software najatá firma, prototyp by mohl být k dispozici snad ve třetím čtvrtletí příštího roku. Jediným řešením je tedy i věku digitalizace fyzické navýšení počtu úředníků. ČSSZ urychleně požaduje nejméně 30 nových duší, aby systém v dohledné době nezkolaboval, a celkový deficit pracovníků exekučního oddělení vyčíslila na osmdesát pět. Na kritickou situaci upozorňovala ČSSZ ministerstvo práce jako nadřízený orgán už několikrát. Bez odezvy. Patrně ani tam si nevědí rady. Vrchní ředitel pro oblast sociálního pojištění, příjmové politiky a posudkové služby Jiří Král rychlé východisko nenabízí. „Můžeme se pokusit změnit právní úpravu, protože zákony, které nelze plnit, jsou špatné. Možná by se mohla agenda decentralizovat na okresní správy. To by však technicky trvalo roky. Problém nemá řešení. Snad jen navýšit lidi. Vláda ale razí opačný trend - počet úředníků snižovat,“ reaguje. Mluvčí MPSV Sezemský tlumočí oficiální názor ministerstva: „Podstatné je posílit zabezpečení výkonu této agendy uvnitř ČSSZ.“ Odkud má správa úředníky přesunout, ale již neporadil. Oddělení výpočtu důchodů by to snad však být nemělo.
Popisek: Postaru. Data z ústředního archivu České správy sociálního zabezpečení, který je národní technickou památkou, jsou již převedena do digitální podoby. Některé agendy - například právě tu exekuční - však úřad stále eviduje pouze klasicky písemně.
Prapor: Česká správa sociálního zabezpečení, která penzistům ze zákona strhává z důchodu částky na umořování dluhu, kolabuje
