Růst české ekonomiky i nadále nabírá na obrátkách. Podle dat Českého statistického úřadu vzrostl český hrubý domácí produkt v úvodu letošního roku meziročně o 4,2 procenta, tedy nejrychleji od roku 2007. Nejnovější data navíc naznačují, že bychom se obdobně pozitivnímu vývoji mohli těšit i ve zbytku letošního roku.
Hlavním tahounem domácího ekonomického růstu zůstávají stejně jako v předchozích čtvrtletích především investice a spotřeba domácností čili zjednodušeně domácí poptávka. Rychlejší ekonomický růst v důsledku vyšší domácí poptávky bývá obecně spojen se zřetelnějším růstem domácích inflačních tlaků.
Bylo by tak možné usuzovat, že Česká národní banka bude nucena kvůli nad očekávání vysoké inflaci režim udržování měnového kurzu nad hranicí 27 korun za euro ukončit dříve než v doposud avizované druhé polovině příštího roku? Nikoli, paradoxně je zapotřebí stále počítat s poměrně vysokým rizikem, že Česká národní banka bude muset ukončení režimu devizových intervencí oddálit.
0,1 %
Předpokládaná letošní průměrná inflace podle ČNB
Česká národní banka (ČNB) ve své aktuální prognóze očekává, že průměrná inflace dosáhne za letošní rok pouze 0,1 procenta, přičemž k překonání hranice dvouprocentního inflačního cíle dojde podle centrálních bankéřů ke konci roku 2016. S ohledem na zlepšující se výhled pro růst české ekonomiky v letošním roce lze počítat s tím, že spotřebitelské ceny letos porostou o několik desetin rychleji, než ČNB v současné době očekává.
V důsledku toho dojde ke zvýšení základny pro výpočet inflace v příštím roce, což ceteris paribus vyústí v situaci, že pro ČNB bude plánované dosažení dvouprocentního cíle během Čtvrtletní vývoj HDP v České republice (v %) druhé poloviny příštího roku o něco větším oříškem.
A protože ČNB nebude schopna přikročit k ukončení devizových intervencí, dokud nebude mít inflaci v bezpečné vzdálenosti nad dvouprocentní hladinou (důvodem je protiinflační dopad silnější koruny po opuštění kurzového závazku), bude s největší pravděpodobností nucena oddálit intervenční exit z doposud uvažované druhé poloviny příštího roku minimálně do začátku roku 2017.
Jinou možností, jak dostat inflaci nad potřebnou úroveň dvou procent v plánovaném horizontu konce roku 2016, je z pozice ČNB další zvýšení intervenčního prahu nad současnou úroveň 27 korun za euro. Pravděpodobnost, že by centrální bankéři ve snaze podpořit vyšší růst inflace sáhli k dalšímu oslabení kurzu koruny, se však při očekávaném více než tříprocentním růstu české ekonomiky, který tlumí rizika poklesu tempa růstu české ekonomiky způsobeného deflací, jeví jako nízká.
3 %
Očekávaný růst české ekonomiky
Na opačné straně se Česká národní banka i nadále může potýkat s rizikem postupného posilování kurzu koruny až k úrovni 27 korun za euro, které by ji mohlo donutit bránit její kurzový závazek pomocí přímých odkupů eur na devizovém trhu (doposud tyto tlaky centrální bankéři úspěšně odráželi pomocí slovních intervencí).
Kromě vysoké míry kredibility kurzového závazku ČNB v neprospěch výraznějšího posilování kurzu koruny vůči euru v současné době hraje roli sílící růst spotřeby domácností a celkových investic, tedy hlavních motorů současného ekonomického růstu, které charakterizuje relativně vysoká míra dovozní náročnosti.
Tlaky na výraznější posilování kurzu koruny tak v tomto směru dále tlumí pokračující rychlejší růst importů zboží v porovnání s jeho exporty. Kurz koruny by se i proto v následujících měsících neměl výrazněji odchylovat od současných úrovní v blízkosti 27,50 koruny za euro, samozřejmě za předpokladu, že významněji nezapůsobí zahraniční faktory (například řecký exit z eurozóny).
Autor je analytik České spořitelny
