Pozorovatelé soudí, že zemi čekají předčasné volby
Vnitropolitická krize v Polsku minulý týden vyvrcholila rozpadem vládní koalice, kterou opustili ministři z Unie svobody. V největší středoevropské zemi se tak vůbec poprvé po pádu komunismu ujímá kormidla menšinová vláda. Její předseda Jerzy Buzek doufá, že parlament bude schopen uzavírat v klíčových otázkách „nadstranické kompromisy , takže i slabý kabinet vydrží až do řádných voleb konaných na podzim roku 2001. Většina pozorovatelů ale soudí, že tomu bude jinak. Polsko se ocitlo v nezáviděníhodné situaci. Vláda, jež chtěla dovést zemi do Evropské unie už v roce 2003, byla citelně oslabena v choulostivém okamžiku – těsně před otevřením bolavé kapitoly o polském zemědělství, o níž varšavští a bruselští diplomaté mají začít jednat ve středu 14. června. „Myslím, že Buzek se dlouho neudrží. Vznik menšinové vlády je spíše experiment, přechodné opatření, sdělil agentuře Reuters Jacek Kucharczyk z varšavského Ústavu pro veřejné záležitosti. Premiérovy sliby. Premiér Jerzy Buzek si ale snaží zachovat chladnou hlavu. Polákům v televizním projevu přislíbil, že udělá vše pro to, aby pohyb na politické burze nějak negativně nepocítili. Ujistil, že se při výběru nových ministrů řídil výlučně jejich odbornými kvalitami, nikoliv partajním klíčem. „Naším hlavním úkolem je udržet pověst Polska jako politicky a hospodářsky stabilní země. Budeme energicky pokračovat na pracích souvisejících s přípravou na členství v Evropské unii, uvedl mimo jiné premiér. Pozorovatelé mají největší obavy právě z toho, že se proces přípravy na vstup do unie zpomalí. List Rzeczpospolita připomněl, že z první šestice žadatelů o členství (v níž je i Česká republika) nejméně kapitol z Bruselem uzavřelo Polsko (deset ze šestadvaceti) spolu s Maďarskem. „Hrozí nebezpečí, že se tato mezera ještě zvětší, neboť menšinová vláda nebude mít tolik sil, aby překonala odpor hlavních zájmových skupin v polské společnosti, napsal list. Rozpočtový křest. Bývalý polský prezident Lech Walesa (v úřadu v letech 1990–1995) se v tisku vyjádřil v tom smyslu, že Volební akce Solidarity (AWS) po rozpadu koalice nyní dostala šanci vládnout bez Unie svobody. „Na předvolebních mítincích Solidarity se přece křičelo: Nikdy s Balcerowiczem! připomněl exprezident. „Měli bychom to zvládnout, nechal se slyšet předseda Volební akce Solidarity Marian Krzaklewski, jenž věří, že menšinová vláda bude v Sejmu, kde jí patří 186 křesel ze 460, schopna „tlačit proevropskou legislativu. V tom jí příslíbil podporu i šéf Unie svobody Leszek Balcerowicz. Za opravdovou zkoušku ohněm Krzaklewski považuje schvalování státního rozpočtu na rok 2001. Unie svobody hodně tlačila na úspory, neboť chtěla prosadit vyrovnaný rozpočet už na rok 2002 (loni schodek odpovídal 2,2 procenta hrubého domácího produktu). Krize v Polsku nijak výrazně nerozhýbala kurs zlotého ani burzu. Investoři přivítali, že novým ministrem financí se stal dosavadní Balcerowiczův náměstek, obezřetný ekonom Jaroslaw Bauc. Premiér Buzek se ocitne pod tlakem populisticky naladěných skupin uvnitř AWS, nejenom pokud jde o rozpočet. Stejně tak mohou být ohroženy či pozdrženy další ozdravné reformní kroky dosud prosazované Balcerowiczem – například rychlý řez do ztrátových státních železnic PKP nebo politicky citlivé privatizační projekty, jako částečný prodej největší spořitelny PKO BP. Levice chce vládnout. Rozpad vládní koalice v Polsku nesmírně nahrává postkomunistickému Svazu demokratické levice (SDL), který byl u vesla v letech 1993 – 1997. „Hospodářských problémů přibývá, životní úroveň klesá, výsledky jednání s Evropskou unií jsou neuspokojivé, nechal se slyšet předseda poslaneckého klubu SDL Leszek Miller. Podle něj nahromaděné problémy představují výzvu pro silnou vládu těšící se reálné podpoře obyvatelstva. Z posledních průzkumů vyplývá, že SDL by nyní ve volbách podpořilo kolem čtyřiceti procent Poláků. „Nejlepší scénář, který si lze nyní představit, je, že se k moci co nejdříve vrátí Svaz demokratické levice, říká podle agentury Reuters hlavní ekonom varšavské ING Barings Krzysztof Rybinski. Postkomunisté jsou podle něho sice populističtí, ale jejich chování je předvídatelnější a také profesionálnější. Co nejrychlejší nástup levice by ovšem znamenal, že Polsko by letos „rozkolísaly dvojí volby – předčasné parlamentní a řádně naplánované prezidentské, jež se budou s velkou pravděpodobností konat v říjnu. Všeobecně se očekává, že v nich zvítězí dosavadní hlava státu – levicově naladěný Aleksander Kwasniewski, nejoblíbenější polský politik.
