Jak se daří výzkumu a vývoji v českých firmách?
Česká republika se dle nejrůznějších statistik stává zemí výzkumu
a vývoje. Například dle průzkumu asociace ABSL již v R&D centrech
působí přes 16 tisíc lidí. Většina z nich pracuje v nadnárodních firmách,
významný počet však působí i v R&D českých podniků. Ty na rozdíl od
velkých korporací disponují jen omezenými prostředky. I proto při projektech
nejčastěji řeší primárně cenu. Termíny a kvalita jsou tak až na druhé koleji,
což není dobré. Respekt všem, kteří to dokážou navzdory okolnostem změnit. To již ale není
o zdrojích, ale o povaze.
Cítíte podporu R&D center ze strany české vlády?
Nemám pocit, že by česká vláda měla, nebo alespoň připravovala
nějaký program, který se týká toho, kam se má český průmysl a R&D ubírat, v
čem je ČR dobrá a kde by mohla být za dalších pět deset či dvacet let. Bohužel
naše schopnost přemýšlet dopředu je velmi malá. Velké země jako jsou USA, Čína
či Rusko tyto strategie mají – možná ne kompletní, ale strategicky myslí na
desetiletí dopředu.
Stejně tak neexistuje dostatečná podpora při získávání expertů
odjinud. Tím myslím zejména vízovou politiku a podporu přílivu mozků. Chabá je
také spolupráce ze strany akademické sféry. Existují jen vybrané evropské
operační programy, ze kterých mohou firmy získat dotace, a často také využívají
daňové výhody na výzkum a inovace. Letos ovšem končí programové období 2014 až 2020
a pro rozvoj výzkumu a vývoje v ČR bude klíčové, jaké programy budou
vyhlášené pro další období, jaké budou jejich specifikace a zaměření.
Jak na průmyslový výzkum a vývoj dopadá dlouhodobý nedostatek
lidí?
Odhadujeme, že aktuálně na trhu chybějí asi čtyři tisíce
programátorů, celá řada projektů je proto v ohrožení. Zavádění inovací a
vývoj nových produktů a služeb místní firmy přestávají zvládat vlastními silami. Důvodem
však není jen vyprahlý pracovní trh, ale i rychlost, s jakou technologie trh mění, a
požadavky zákazníků. Firmy se snaží řešit situaci různými způsoby,
ať už přetahováním lidí od konkurence, zvyšováním kvalifikace svých zaměstnanců,
nebo s pomocí sil „zvenčí“. A právě to je asi ta nejefektivnější cesta.
Přetažením lidí od konkurenta sice vyřešíte aktuální chybějící článek, ale celý
R&D tým postavíte jen stěží.
Své interní týmy tak firmy často doplňují externisty, kteří jim při inovačních projektech mají
pomoci. Tento přístup se prosazuje především v informačních technologiích,
elektrotechnice a automobilovém průmyslu. Další možností je využití
subdodavatelů, outsourcing vývoje či služba specializovaných firem, které dokážou
postavit kvalitní a kompletní vývojový tým na zakázku. Nejlepším řešením je tým
externích odborníků dodaných na klíč, kteří na projektu pracují přímo u
zadavatele a fungují de facto jako interní vývojáři. Dodavatel ručí za jejich
kvalitu, je zodpovědný za plný stav a funkčnost týmu.
Jeden z našich zákazníků v automobilovém průmyslu dlouhodobě válčí s
nedostatkem odborníků, kteří na volném pracovním trhu nejsou dostupní. Postupně
jsme pro jeho potřeby vybudovali tým vhodných expertů, jehož členové jsou u
zákazníka, a zákazník s nimi pracuje téměř stejně, jako by to byli jeho vlastní
zaměstnanci.
Jsou externisté tou správnou cestou, není to jen krátkodobá slepá
ulička?
Zájem o externí posilu vývojových týmů roste nejen u nás, ale po
celém světě. Dokládá to mimo jiné i globální průzkum Oxford Economics a SAP
Fieldglass. Vyplynulo z něj, že víc než dvě třetiny podniků považují externí
pracovníky za důležité pro vývoj a zlepšování produktů a služeb. Hlavním hnacím
motorem najímání externí pracovní síly přitom již dávno nejsou náklady, ale
spíš schopnost zlepšit produkty a služby a zvýšit rychlost jejich uvádění na
trh. I nám poptávka po externích vývojářských týmech meziročně vzrostla o 40 procent.
Externí pracovníci výrazně rozšiřují možnosti náboru, protože
společnost se nemusí omezovat jen na lidi dostupné na klasickém volném
pracovním trhu, ale může oslovovat i odborníky, kteří na něm vlastně nejsou.
Výhodou externích pracovníků bývá většinou vyšší odbornost, lepší adaptační
schopnosti, rozmanitější zkušenosti a větší flexibilita. Pro firmy může být
výhodou i možnost efektivnějšího nakládání se zdroji, protože externí
pracovníci bývají najímáni na konkrétní pevně ohraničené projekty, takže není
třeba řešit odstupné a podobně.
Nesou s sebou externí kapacity pro výzkum a vývoj nějaká rizika?
Při nasazování externí pracovní síly do výzkumu a vývoje se firmy často strachují, že jim najatý expert odejde i s know-how, avšak stejná situace je i u interních pracovníků, takže je to neopodstatněná obava. Výjimku mohou představovat některé zbrojní a aerospace projekty, na které firmy nechtějí nabírat cizince. Do určité míry tomu může zabránit konkurenční doložka, ale ta je pro zaměstnavatele velmi nákladná, takže se používá jen ve výjimečných případech.
