Jak se daří výzkumu a vývoji v českých firmách?
Česká republika se dle nejrůznějších statistik stává zemí výzkumu
a vývoje. Například dle průzkumu asociace ABSL již v R&D centrech
působí přes 16 tisíc lidí. Většina z nich pracuje v nadnárodních firmách,
významný počet však působí i v R&D českých podniků. Ty na rozdíl od
velkých korporací disponují jen omezenými prostředky. I proto při projektech
nejčastěji řeší primárně cenu. Termíny a kvalita jsou tak až na druhé koleji,
což není dobré. Respekt všem, kteří to dokážou navzdory okolnostem změnit. To již ale není
o zdrojích, ale o povaze.
Cítíte podporu R&D center ze strany české vlády?
Nemám pocit, že by česká vláda měla, nebo alespoň připravovala
nějaký program, který se týká toho, kam se má český průmysl a R&D ubírat, v
čem je ČR dobrá a kde by mohla být za dalších pět deset či dvacet let. Bohužel
naše schopnost přemýšlet dopředu je velmi malá. Velké země jako jsou USA, Čína
či Rusko tyto strategie mají – možná ne kompletní, ale strategicky myslí na
desetiletí dopředu.
Stejně tak neexistuje dostatečná podpora při získávání expertů
odjinud. Tím myslím zejména vízovou politiku a podporu přílivu mozků. Chabá je
také spolupráce ze strany akademické sféry. Existují jen vybrané evropské
operační programy, ze kterých mohou firmy získat dotace, a často také využívají
daňové výhody na výzkum a inovace. Letos ovšem končí programové období 2014 až 2020
a pro rozvoj výzkumu a vývoje v ČR bude klíčové, jaké programy budou
vyhlášené pro další období, jaké budou jejich specifikace a zaměření.
Jak na průmyslový výzkum a vývoj dopadá dlouhodobý nedostatek
lidí?
Odhadujeme, že aktuálně na trhu chybějí asi čtyři tisíce
programátorů, celá řada projektů je proto v ohrožení. Zavádění inovací a
vývoj nových produktů a služeb místní firmy přestávají zvládat vlastními silami. Důvodem
však není jen vyprahlý pracovní trh, ale i rychlost, s jakou technologie trh mění, a
požadavky zákazníků. Firmy se snaží řešit situaci různými způsoby,
ať už přetahováním lidí od konkurence, zvyšováním kvalifikace svých zaměstnanců,
nebo s pomocí sil „zvenčí“. A právě to je asi ta nejefektivnější cesta.
Přetažením lidí od konkurenta sice vyřešíte aktuální chybějící článek, ale celý
R&D tým postavíte jen stěží.
Své interní týmy tak firmy často doplňují externisty, kteří jim při inovačních projektech mají
pomoci. Tento přístup se prosazuje především v informačních technologiích,
elektrotechnice a automobilovém průmyslu. Další možností je využití
subdodavatelů, outsourcing vývoje či služba specializovaných firem, které dokážou
postavit kvalitní a kompletní vývojový tým na zakázku. Nejlepším řešením je tým
externích odborníků dodaných na klíč, kteří na projektu pracují přímo u
zadavatele a fungují de facto jako interní vývojáři. Dodavatel ručí za jejich
kvalitu, je zodpovědný za plný stav a funkčnost týmu.
Jeden z našich zákazníků v automobilovém průmyslu dlouhodobě válčí s
nedostatkem odborníků, kteří na volném pracovním trhu nejsou dostupní. Postupně
jsme pro jeho potřeby vybudovali tým vhodných expertů, jehož členové jsou u
zákazníka, a zákazník s nimi pracuje téměř stejně, jako by to byli jeho vlastní
zaměstnanci.
Jsou externisté tou správnou cestou, není to jen krátkodobá slepá
ulička?
Zájem o externí posilu vývojových týmů roste nejen u nás, ale po
celém světě. Dokládá to mimo jiné i globální průzkum Oxford Economics a SAP
Fieldglass. Vyplynulo z něj, že víc než dvě třetiny podniků považují externí
pracovníky za důležité pro vývoj a zlepšování produktů a služeb. Hlavním hnacím
motorem najímání externí pracovní síly přitom již dávno nejsou náklady, ale
spíš schopnost zlepšit produkty a služby a zvýšit rychlost jejich uvádění na
trh. I nám poptávka po externích vývojářských týmech meziročně vzrostla o 40 procent.
Externí pracovníci výrazně rozšiřují možnosti náboru, protože
společnost se nemusí omezovat jen na lidi dostupné na klasickém volném
pracovním trhu, ale může oslovovat i odborníky, kteří na něm vlastně nejsou.
Výhodou externích pracovníků bývá většinou vyšší odbornost, lepší adaptační
schopnosti, rozmanitější zkušenosti a větší flexibilita. Pro firmy může být
výhodou i možnost efektivnějšího nakládání se zdroji, protože externí
pracovníci bývají najímáni na konkrétní pevně ohraničené projekty, takže není
třeba řešit odstupné a podobně.
Nesou s sebou externí kapacity pro výzkum a vývoj nějaká rizika?
Při nasazování externí pracovní síly do výzkumu a vývoje se firmy často strachují, že jim najatý expert odejde i s know-how, avšak stejná situace je i u interních pracovníků, takže je to neopodstatněná obava. Výjimku mohou představovat některé zbrojní a aerospace projekty, na které firmy nechtějí nabírat cizince. Do určité míry tomu může zabránit konkurenční doložka, ale ta je pro zaměstnavatele velmi nákladná, takže se používá jen ve výjimečných případech.
ČLÁNKY DO MAILU