Do České republiky ji před šesti lety přivedla pracovní nabídka. Přestože od té doby práci ještě dvakrát změnila, na odjezd se nechystá. Naopak, vedení týmu lidí v Médea Interactive, kde se zabývá internetovým marketingem, ji baví a v Česku by chtěla zůstat.
Foto: Jakub Stadler
Co byla první věc, která vás napadla po příjezdu do Čech?
To jsem seděla v taxíku na cestě z letiště. Bylo podobné podzimní počasí jako nyní. Tehdy mi pořádně došlo, že jsem v jiné zemi, kde nikoho neznám a neumím ani místní jazyk. První věc, která mě napadla, že to bude zajímavá výzva.
Co pro vás bylo po příjezdu obzvlášť obtížné?
První, s čím jsem se potýkala, byla samozřejmě řeč. Přijela jsem z Mexika, kde je národním jazykem španělština, kterou tady mnoho lidí neovládá. Lépe jsem pořídila s angličtinou, ale i tak jsem to někdy vnímala jako bariéru. Tehdy jsem tu pracovala v mezinárodním týmu, takže pracovní záležitosti jsme řešili anglicky. Ve volném čase to ale bariéra byla. Lidé tu příliš anglicky nemluvili. Bylo jasné, že se musím česky naučit.
A už mluvíte česky?
Nemluvím stále úplně dobře ale učím se. Častěji než v práci používám češtinu hlavně ve volném čase s přáteli. Není to lehký jazyk.
Jací podle vás Češi jsou?
Když jsem přijela do Čech, přišlo mi, že jsou tu lidé hodně uzavření, neradi si k sobě pouští nové lidi. „Otevřeli“ se až časem. V osobní rovině je to tak, že si své pocity často nechávají pro sebe a člověk pak neví, co je trápí. Co se týká pracovních zkušeností, jsou Češi docela přímočaří a dokáží říct, co si myslí. Mám pocit, že se neleknou těžkých úkolů.
A pokud byste zkusila najít nějaké kulturní rozdíly, co vás překvapilo?
Opravdový šok jsem zažila, když jsem v Čechách poprvé vyrazila do fitness centra. Když jsem se po cvičení chtěla osprchovat, zjistila jsem, že jednotlivé sprchy nejsou oddělené. Na to jsem nebyla zvyklá. V Mexiku jsme v tomto směru poněkud konzervativnější, ale tady je to normální.
Další věcí je určitě počasí. Ale to je logické. V Mexiku je v zimě nejnižší teplota kolem 20 stupňů. Právě v Česku jsem poprvé vyzkoušela zimní sporty, což bylo ze začátku dost bolestivé. Ale už jsem se naučila jezdit na snowboardu a běhat na lyžích.
Co tu vnímáte negativně?
Nemůžu a nechci odlišnou kulturu odsuzovat. Každá země je jiná. Pro mě je důležité umět se začlenit a přizpůsobit se, jestliže tady chci žít. Řídím se jedním pravidlem – když navštívíte nějakou jinou zemi a jiný národ, musíte se přizpůsobit vy. Ne že se tato země bude přizpůsobovat vám.
Fabiola Gallegos Rios (29)
Pochází z Mexika, kde studovala informatiku. Titul MBA v oboru Business Administration má také z University of Nothern Virginia. V České republice pracuje od roku 2004. Do té doby působila v Mexiku a Kanadě. Zkušenosti získala v mezinárodních mediálních agenturách a IT společnostech, například Media Contacts, MPG Mexico, Sun Microsystems nebo DHL. Od července 2009 působí v Médea Group, kde se stala ředitelkou divize Médea Interactive, která se zabývá eMarketingem.
Setkala jste se někdy v pracovních záležitostech s odlišným přístupem lidí k vám proto, že jste žena – cizinka a manažerka?
V některých směrech ano. Lidé občas přemýšlejí o tom, proč na pozici, na které pracuji, není někdo jiný, třeba právě Čech nebo Češka. Je to věc, se kterou se každá žena cizinka v podobném postavení musí poprat. Na druhou stranu pokud je člověk schopný, má zkušenosti, znalosti a je pracovitý, dokáže svému okolí, že na to má. Navíc je možné, že je přesvědčíte, že konkrétní manažerskou pozici zvládnete lépe než Čech. Na to, abyste je přesvědčili, ale potřebujete čas a je otázkou, jestli vám ho dotyční vůbec dají. Ale to je podobné i v jiných zemí, není to žádné české specifikum. Naopak musím říct, že v Česku je pohled na cizí manažery podle mého mínění docela liberální. Ostatně já jsem důkazem toho, že pokud sem chce žena z ciziny přijít pracovat na vysokou a náročnou manažerskou pozici, může. To na Česku oceňuji.
Pokud je Česko k cizím manažerům tak otevřené, proč jich tu podle vás není více?
Hlavní překážkou je podle mě čeština. Druhou věcí je fakt, že i čeští manažeři jsou kvalitní, mluví plynně anglicky a jsou dobře připraveni. Třetí otázkou je, zda české firmy vůbec zahraničního pracovníka hledají a chtějí. Firma musí vědět, co mu cizinec v týmu může přinést. Vzít Čecha je pro ně samozřejmě jednodušší.
Může být problém také ve složité administrativě a komplikované cestě k vízům?
Ano, to může také sehrát důležitou roli. Je to opravdu hodně dokladů a „papírování“, než zde člověk může legálně pracovat. Zdlouhavé je to i přesto, že všechny doklady máte, a dokonce o vás tuzemská firma stojí a chce vás zaměstnat. Navíc každý rok musím povolení obnovovat. Na druhou stranu myslím, že podobně zdlouhavé by to bylo i v Mexiku.
Jste ředitelkou Médea Interactive a řídíte tým lidí, ve kterém jsou Češi a Slováci. Jací jsou Češi zaměstnanci?
Můj tým je kvalitní. Pracujeme a komunikujeme v angličtině, takže nemáme potíže. Jsem za to moc ráda. Když jsem ale v Česku začínala před lety pracovat, neměla jsem problém s nejbližšími spolupracovníky, ale spíš s těmi z jiných oddělení nebo z pomocných profesí. Nebyli příliš ochotní mi pomoci, když jsem za nimi přišla s angličtinou. Zjistila jsem, že Češi jsou mnohem ochotnější, pokud se alespoň trošku snažíte mluvit česky. Potom se jejich přístup úplně změní.
Zabýváte se tu internetovým marketingem, pro který je asi důležité také rozumět české povaze. Jak se s tím vyrovnáváte?
Je jasné, že nikdy nebudu rozumět české povaze úplně do hloubky. I přesto, že tu žiji víc než pět let a snažím se adaptovat. Mám české přátele, se kterými trávím čas a kteří mi pomáhají českou povahu pochopit. Podstatné je ale znát také klienta a typ produktu, který chce propagovat. Na začátku nám pomáhá průzkum, který ukáže, jaké jsou zvyky cílové skupiny. Se zkušenostmi, které mám, dokážu posoudit, jakou strategii kampaně poté zvolit. Mám mezinárodní zkušenosti, jiný pohled na věc, širší perspektivu a přehled. To všechno jsou moje výhody. Kombinace různých názorů a pohledů může být jen přínosem, s českým týmem se tak dobře doplňujeme.
Médea Interactive je nejnovějším přírůstkem české mediální agentury Médea Group. Jak hodnotíte necelý rok v čele této společnosti?
Bylo to náročné. Zatím šlo asi o největší výzvu mé profesionální kariéry. Jsem ráda, že jsem si tu mohla postavit vlastní tým, se kterým se mi dobře pracuje. Navíc cítím velkou podporu celé agentury. Ta je také součástí mezinárodní sítě globální reklamní agentury Havas Média, která má sice zastoupení téměř ve stovce zemí, ale původně pochází ze Španělska. A se španělskou firmou se mi díky mému původu komunikuje dobře. Bylo to 11 hektických měsíců, ale věřím, že hodně příležitostí je ještě před námi. Mám velké plány.
