Tamaru by budoucí majitelé nejraději odevzdali armádě
Nejen pronajaté, ale také převážně zakonzervované provozy na ploše téměř čtyřiceti hektarů získá koupí konkursní podstaty firmy HTT Tesla tak–zvaná tečkovaná T.E.S.L.A. CZ. Její představitelé tvrdí, že se pokusí ty kapacity, které nevyužívají, prodat. Slavnou Tamaru, která údajně umí odhalit i „neviditelná letadla, by prý nejraději předali za symbolickou cenu Armádě České republiky. Česká firma. T.E.S.L.A. CZ je firma stoprocentně vlastněná českou společností Pamco, patřící z poloviny bývalému generálnímu řediteli Omnipolu Pavlu Muselovi. Zabývá se především výrobou radiokomunikační a radiolokační techniky, je i držitelem licence na vývoz vojenského materiálu. Dodává radiostanice pro resort vnitra (tento projekt již končí), produkuje traťovou spojovací techniku, některé komponenty a předvýrobu pro rádiovou techniku. Právě od HTT Tesly převzala vývoj radiolokátoru Komár 2 určeného pro českou armádu. Tento přístroj již spatřil světlo světa a má za sebou vojskové zkoušky. Už tam podnikají. Zájem společnosti o HTT vyplynul především z toho, že od roku 1998 podniká a vyrábí v jejích prostorách. „Něco máme pronajato na deset let, část ovšem s roční výpovědní lhůtou, vysvětluje generální ředitel tečkované Tesly Jiří Hron. Dodává, že firma chtěla jen tu část, ve které podniká. Podmínky správce konkursní podstaty ale byly jednoznačné, vyhlásil soutěž na celou podstatu. T.E.S.L.A. CZ za ni nabídla 103 milionů korun. Protože cena byla jediným kritériem soutěže, zvítězila v ní a do konce dubna se počítá s uzavřením kupní smlouvy. Tomu by právě v těchto dnech mělo předcházet složení peněz do notářské úschovy. Byl to gigant. Pronajaté prostory představují jen relativně malou část areálu HTT Tesla. Ta je největším pohrobkem bývalého státního podniku se sídlem v Pardubicích a známým logem vlny ozdobené hvězdou. Ten za dob vysokých objemů vývozu do zemí Varšavské smlouvy a Rady vzájemné hospodářské pomoci zaměstnával okolo sedmi tisíc lidí. Dnes je jich v tečkovanou jmenovkyní pronajatých provozech okolo 360. Zhruba 300 lidí zaměstnává HTT. Ti ovšem jen zajišťují provoz areálu, jeho ostrahu a podobně. Většina výrobních kapacit se nyní nevyužívá. O původní firmu projevoval zájem francouzský Thomson. Především proto, že pardubická Tesla dosahovala mimořádných výsledků ve vývoji pasivních systémů, mezi něž patří i Tamara. Technický princip, na jehož základě pracuje, nedokázala využít žádná jiná firma na světě. Nakonec však došlo na českou cestu privatizace. Některé týmy odešly a založily vlastní firmy. Majitelem bývalé Tesly se stala HTT Group a později brněnský podnikatel Miroslav Orel. Od 7. prosince 1998 je společnost v konkursu. Její kapacity jsou rozmístěny do čtyř areálů. V jednom z nich, který se nazývá Zámeček a má rozlohu zhruba devět hektarů, podniká T.E.S.L.A. CZ. Zdaleka však nevyužívá celý areál. V ještě větším Polygonu, který se rozprostírá na sedmnácti hektarech, fungují nástrojárna a dvě výrobní haly, které momentálně nic neprodukují. Zde je také jedna kompletní a jedna částečně rozebraná Tamara. Zbývající dva areály představují dohromady necelých deset hektarů. Mnoho volných kapacit. Hron, který působil před nástupem do tečkované firmy jako ředitel HTT Tesla, uvádí, že volné prostory lze využít především pro montáž a kompletaci elektrotechnických, případně jiných přístrojů. Jeden z objektů nabízí i rozsáhlé možnosti pro administrativu. Pokud by někdo chtěl v areálu bývalé Tesly zavést montáž či výrobu elektrotechniky, našel by zřejmě nejen využitelné prostory, případně zařízení, ale též kvalifikovaný a levný personál. Na Pardubicku se v posledních letech položila řada firem a o práci je velký zájem. Mezi nezaměstnanými se přitom jistě najde mnoho bývalých pracovníků Tesly. Představitelé budoucího majitele tvrdí, že se pokusí všechny části konkursní podstaty, které nevyužívají, prodat. Zbavit se budou chtít prý i dvou Tamar. „Chceme je za symbolickou cenu, v podstatě zadarmo, nabídnout Armádě České republiky. Ta už jednu Tamaru má, takže by pro ni nebylo problémem zprovoznit další, říká druhý prokurista firmy T.E.S.L.A. CZ Martin Drahoš. „Pokud se to nepodaří, potom oba radiolokátory zneschopníme a podvozky Tatra, na nichž jsou umístěny, se pokusíme prodat, dodává. Tamara totiž představuje poměrně složitý systém přístrojů rozdělený do tří skupin a rozmístěný na osmi podvozcích. Klid pro média. Drahoš doufá, že po uskutečnění jedné ze dvou plánovaných variant konce Tamary v objektech HTT Tesla utichne mediální vření kolem tohoto přístroje. „Potom už nebude existovat žádná poptávka z nějakých nebezpečných teritorií, o nichž někteří neustále spekulují. Další Tamary totiž v současné situaci vyrobit nelze. Řada subdodavatelů bývalé Tesly neexistuje a navíc nikdo nebude obnovovat výrobu pro jednu nebo dvě součástky. Tato základna je prostě pryč, zdůrazňuje. Tamara budí pozornost médií od doby, kdy se podnikatel Miroslav Orel ocitl ve vazbě a začalo se spekulovat o budoucnosti radiolokátoru. Odborníci se přitom domnívají, že je i přes svou unikátnost téměř neprodejný. Do velké části světa nelze Tamaru prodat z politických důvodů. Ve státech NATO je přítomnost Tamary nežádoucí proto, aby neprolomila současný monopol systému, který distribuuje informace o pohybu vzdušných sil. „Němci jeden kousek vzhledem k dědictví bývalé východoněmecké armády mají a jejich spojencům se to vůbec nelíbí, tvrdí nejmenovaný vojenský odborník. Thomson to nebude. Obě Tesly, HTT i tečkovaná, se v minulosti také pokoušely nabídnout variantní projekt ke komunikačnímu sytému pro integrovaný záchranný systém od francouzské Matry. V současné době by T.E.S.L.A. CZ, která vytvořila projekt vozidlových radiostanic pro Policii ČR, ráda dosáhla alespoň podílu na dodávkách Matry na základě nějakého offsetového programu. V souvislosti s Francií se rovněž objevily informace o tom, že by tečkovanou firmu měl získat Thomson. Hron i Drahoš, který je zároveň spolumajitelem firmy Pamco, však rázně tvrdí, že žádné takové informace nemají.
