Do konce září chce Národní galerie v Praze podepsat memorandum s Prahou o spolupráci na vytvoření nové podoby prostoru pod bývalým Stalinovým pomníkem na Letné. Ředitel Národní galerie Jiří Fajt řekl, že galerie se v něm zavazuje připravit program. Prostor zůstane v majetku města, které by mělo rekonstrukci na centrum současného umění platit. Jeho podoba ale musí vzejít z veřejné architektonické soutěže. „Nepřipustím nic jiného,“ řekl Fajt.
Praha v úterý uvedla, že vypíše veřejnou zakázku na využití podzemí bývalého pomníku s tím, že cena zakázky by neměla překročit 50 milionů korun. Ceny takových studií většinou činí přibližně deset procent ceny celkového díla, úpravy prostor by tedy mohly vyjít asi na půl miliardy, soudí Fajt. Konečnou cenu nelze nyní stanovit, před zahájením prací bude třeba dělat stavebně historický průzkum, který může přinést nečekaná zjištění.
Prezentace plánů města a NG na vznik centra umění vyvolala negativní reakce u některých komunálních politiků a České komory architektů. Upozorňovali na to, že podobu prostor má určit architektonická soutěž. Tu chce i Fajt. Nedorozumění podle něj mohlo vzniknout tím, že město pro jednání rady jako podklad použilo studii proveditelnosti z roku 2012.
Před šesti lety dostal od tehdejšího vedení města architekt Jiří Javůrek za úkol ověřit, zda by se do prostor pod pomníkem vešla Slovanská epopej. „Studie využitelnosti řešila technický stav lokality, statiku, alternativní možnosti dopravy,“ popisuje Fajt. Stavební investice má několik fází příprav a začíná architektonickou studií, která vzejde z architektonické soutěže. Tou materiál z roku 2012 není a pravděpodobně omylem tak mohla být v podkladech pro zasedání městské rady pochopena, míní Fajt.
Čtěte: Slovanská epopej má být v nové budově u Lapidária. Náklady dosáhnou 580 milionů
Připomíná také, že kooperace mezi městem a NG není nová, s magistrátem a dalšími partnery o využití prostor prý jednal několik let. Připomíná diskusi o budoucnosti místa v rezidenci primátorky před třemi lety za účasti komunálních politiků, investorů, zástupců Institutu pro plánování a rozvoj či památkářů. „Vycházelo se z toho, že ta lokalita se musí opravit, je to staticky narušené, teče tam a pokud se to neopraví, bude se místo muset zavřít a bude nepřístupné,“ říká Fajt. Primátorka se prý na něj nyní obrátila znovu, zda by projekt nechtěl oživit.
„Na základě memoranda, které podepíšeme s primátorkou, NG vypracuje studii proveditelnosti zaměřenou na obsah a navrhne i nositele programu,“ řekl. Sdružení Paměť národa se bude třeba starat o část programu připomínající totalitní pozadí vzniku celého prostoru. „Podzemní prostor bude patřit umění, ale určitě tam necháme streetovou kulturu a vytvoříme pro ni podmínky. Konflikt totality s náletovou kulturou je svěží, experimentální a kontrast k tomu, kvůli čemu bylo místo vytvořené,“ říká.
Pod Stalinem by podle něj mělo mít místo nejsoučasnější umění ve všech svých projevech, s přesahy k performanci, divadlu, hudbě. „Byl by to krok k institucionalizované podpoře současného výtvarného umění, která mu na rozdíl třeba od filmu chybí. To bylo jasné už před těmi lety,“ uzavřel.
Přečtěte si také:
